Roman Pavela: Získáváme zpět zkušenosti našich předků

V posledních měsících nám situace po celém světě velmi tvrdě a nesmlouvavě ukazuje, že nejsme nezranitelní a že náš život může vážně ovlivnit neviditelný nepřítel. Ukazuje se, jak důležité je žít zdravě a myslet na svou kondici, osobní imunitu a tělesnou i duševní odolnost. Dříve trochu nedoceňovaný termín zdravý životní styl dostal zcela nový rozměr.

Potřebujeme zdravé potraviny, které ovšem úzce souvisí s kvalitní zemědělskou výrobou. Důsledkem bude nepochybně i vyšší pozornost, kterou budeme věnovat životnímu prostředí a perspektivám vývoje ať v regionálním nebo celosvětovém měřítku. Věda a výzkum jsou teď našimi hlavními zbraněmi, což pro výzkumníky bude znamenat mnoho nových úkolů k řešení. Stejně tak to znamená výzvu pro firmy a společnosti, které budou výsledky výzkumu uplatňovat v praxi co možná nejrychleji a nejúčinněji.

Jedním z takových výzkumných ústavů, který předběhl dobu, je Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze. Odborníci tohoto pracoviště se už podíleli na 52 projektech aplikovaného výzkumu podpořených TA ČR a řešili široké spektrum témat – od problematiky biodegradabilních plastů (plasty, které se rozkládají působením mikroorganismů a bakterií), zadržování vody v půdě a její čistotu, přes omezování syntetických pesticidů až po potraviny bez konzervantů.

O kvalitě výzkumných projektů ústavu svědčí i to, že projekt s názvem „Expertní systém pro podporu rozhodování o použití pesticidů pro zlepšení ekonomiky produkce a kvality životního prostředí“ už v roce 2014 získal cenu TA ČR v kategorii Řešení pro kvalitu života. Pesticidy úzce souvisí s životním prostředím, se zemědělskou výrobou i s malovýrobou. Ostatně zahrádkáři velmi významně ovlivňují i kvalitu potravin, které konzumujeme. Není proto překvapením, že se tomuto tématu specialisté VÚRV intenzivně věnují.

Výraznou osobností je Roman Pavela, který se výzkumu botanických pesticidů (ekologických biologicky aktivních látek) systematicky věnuje řadu let. Díky výsledkům svého výzkumu a na základě analýzy publikací za předchozí desetileté období podle databáze Web of Science byl v roce 2019 zařazen do seznamu nejcitovanějších vědců světa – Highly Cited Researchers. Jedná se o vysoce prestižní záležitost, protože podobné pozornosti se např. za rok 2020 dostalo jen dalším 14 českým vědcům. Kromě toho má výzkum Romana Pavely a jeho týmu užitečné výsledky, které se prosazují v praxi a jsou dostupné a užívané veřejností. Požádali jsme proto docenta Pavelu o rozhovor.

Bohužel se u nás přerušila tradice používání například extraktů z rostlin, které obsahují takzvané biologicky aktivní látky obranného mechanismu rostlin. Tato tradice byla zničena díky chemizaci zemědělské výroby po válce. Z tradičních receptur zůstal tak maximálně výkvas z kopřiv a odvary z tabáku. Takže my získáváme zpět zkušenosti našich předků, čímž vzniká nové bylinkářské know-how – znovu zjišťujeme, co ta která rostlina obsahuje a jak se dá vyextrahovat, na které choroby a škůdce působí a jak se dají takové extrakty využít v praxi.

Roman Pavela

„Lidi, kteří nemají znalost chemie, by neměli některé současné přípravky vůbec dostat do ruky!“ To byla jedna z reakcí Romana Pavely na přípravky pro malé zemědělce a zahrádkáře. Ano, synteticky vytvořené herbicidy a pesticidy jsou problémem i u nich a je dobře, že na trhu jsou již volně dostupné přírodní přípravky, které nahrazují právě syntetické pesticidy. A navíc jsou české.

To byla jedna z reakcí Romana Pavely na přípravky pro malé zemědělce a zahrádkáře. Ano, synteticky vytvořené herbicidy a pesticidy jsou problémem i u nich a je dobře, že na trhu jsou již volně dostupné přírodní přípravky, které nahrazují právě syntetické pesticidy. A navíc jsou české.

Jak dlouho se věnujete botanickým pesticidům?
Vlastně od diplomky, přes 20 let. Tehdy jsem hledal téma na svoji diplomovou práci a zaujal mě botanický insekticid NeemAzal T/S, který se začal tehdy vyrábět v Německu a kterému nikdo u nás nevěřil. Tak jsem si ho vzal jako téma a už mě botanické pesticidy, tedy extrakty z rostlin, neopustily a drží mě dodnes. Mimochodem přípravek NeemAzal T/S je na trhu také dodnes a je používaný především v ekologickém zemědělství.

Nutno říci, že díky postupnému snižování počtu účinných látek syntetických pesticidů v EU, slyší na ty botanické už i naši velcí zemědělci, a nejen zahrádkáři či drobní ekologičtí pěstitelé. Takže i když jsme vyvíjeli některé produkty především pro zahrádkáře, tak například přípravek Rock Effect se právě na žádost větších pěstitelů začal vyrábět i v 5l baleních a v současnosti připravujeme na trh nový produkt, který se bude jmenovat Rock Effect New, který se bude také vyrábět v profi balení. Řada pěstitelů chce totiž začít pěstovat zeleninu, ovoce či speciální plodiny, jako je chmel, s minimálními vstupy syntetických pesticidů. K tomu lze využít například novou formulaci Rock Effect New, který vykazuje velmi dobrý synergický účinek s některými syntetickými pesticidy, takže při aplikaci jejich směsí je možné snížit dávku syntetického pesticidu, aniž by se snížila biologická účinnost této směsi.

Takže se používají společně botanické a syntetické přípravky?
Ano, je to jedna ze zkoumaných alternativ. A i když asi nepůjde hned úplně nahradit syntetické přípravky, lze vhodnou kombinací snižovat jejich množství na hektar. Testovali jsme účinnost takových kombinací na poli a na chmelnici proti mšicím a sviluškám a prokázalo se, že stačí dát například jen třetinu syntetického insekticidu a ve směsi s relativně malým množstvím Rock Effectu je účinnost aplikace stejná, jako byste dali plnou dávku chemického přípravku. Analýzy reziduí prokázaly minimum škodlivých látek, zatímco v běžném postřiku jich bylo stále hodně.

Agro Natura – bylinková směs na plísně je novinkou na trhu. Je to také přípravek, který je jedním z výsledků projektu podpořeného TA ČR?
Ano a stal se rychle hitem mezi zahrádkáři. Během týdne byla první dodávka vyprodána. Každý rok bychom chtěli uvést na trh nový výrobek pro ekologické zemědělství či ekologicky smýšlející pěstitele. Loni to byly plísně, letos uvádíme na trh Bylinkovou směs na svilušky. To jsou zcela nové typy přípravků. Jedná se o takzvané farmářské přípravky, které si mohou sami pěstitelé vyrobit jednoduchým luhováním bylinných směsí ve vodě. Musím říct, že mě velice těší kladné ohlasy od pěstitelů na tyto přípravky.

Zní to úplně ideálně, ale určitě to má svá „ale“…
Kupodivu ani moc ne, vlastně je potřeba si u těchto farmářských přípravků, složených jen z bylin, uvědomit, že se musí stříkat častěji. Jsou to přírodní látky, které se rozkládají rychleji. Hlavní ale je, že jsou jejich rezidua neškodná jak pro lidi, tak třeba i pro domácí zvířata. A navíc pěkně voní.

Spolupracujeme s několika českými výrobci potravin, takže některá naše know-how se promítají právě i tam.

Promítají se vaše znalosti bylin a přírodních látek i do potravinářských výrobků?
Ano, spolupracujeme s několika českými výrobci potravin, takže některá naše know-how se promítají právě i do potravin. Například s jabloneckou firmou Kitl s.r.o. řešíme sirupy vyráběné za studena a bez konzervantů. Tady jsme využili znalostí ze synergismu a biologické účinnosti esenciálních olejů, a tak vznikla nová technologie pro výrobu různých sirupů, kterou jen tak mimochodem majitel firmy nazval „pavelací“ (pozn. redakce: po Romanu Pavelovi) a vyrobili jsme Kitl Syrob Růžový. To je první konkrétní výsledek dalšího projektu podpořeného TA ČR, který skončí na konci roku 2022. Žádost o patentování technologie jsme již podali. Také jsme spolupracovali s firmou White s.r.o. na přípravě čistě bylinného energetického nápoje, který se běžně prodává pod značkou EREBOS. I tyto nápoje obsahují biologicky aktivní látky ze sedmi bylin a mezi nimi je i blahodárný kozinec blanitý. Takže opět něco čistě přírodního a zdravého.

Máte konkrétní bylinu, ve které vidíte velký potenciál a kterou byste chtěl více prosadit v potravinářském průmyslu?
Stále existuje velké množství neprozkoumaných věcí, které nám mohou být v potravinářství ku prospěchu. Jedním z takových příkladů je již zmíněný kozinec blanitý. Patří k adaptogenním druhům, což jsou rostliny, které vás adaptují na nějakou změnu, ať fyzického nebo psychického charakteru. Není jich moc. Právě kozinec blanitý to umí velmi dobře a už ve staré Číně ho používali a používají dosud na podporu imunity. Z pivovaru Kamenice nad Lipou mě nedávno požádali o spolupráci na novém pivu, a tak vzniklo pivo GALUS 11 s extraktem z kozince. Těší mě, že se pivo brzy stalo v regionu oblíbeným. Nevím jistě, jestli to bylo tím pivem, vždy je vlivů víc, ale Pelhřimovsko bylo na začátku pandemie dlouho bez pozitivních nálezů infekce covid-19. Nedávno se totiž zjistilo, že polysacharidy z této rostliny nejenže zlepšují kvalitu našeho imunitního systému, ale také brání vzniku hyperzánětů. A v současnosti patří třeba v Číně mezi základní byliny používané k podpůrné léčbě onemocnění covid-19.

A ještě poslední otázka – jaké byliny máte na své zahrádce?
Nic exotického, hlavně zeleninu a nějaké to drobné ovoce.

Další projekty podpořené TA ČR, kde je Roman Pavela řešitelem:

• Vývoj nových, environmentálně bezpečných přípravků na ochranu rostlin
• Nové, bezpečné přípravky zlepšující půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Leoš Kopecký