English version
Klíčový okamžik pro rumunskou energetiku (i ekonomiku jako celek) znamenal zejména vstup země do Evropské unie v roce 2007. Do té doby byla postavena především na vlastních surovinových zdrojích, kterým dominovala domácí naleziště černého uhlí, lignitu, ropy a zemního plynu. Výroba elektřiny i tepla pak těžila také z několika významných předrevolučních investic, mezi které patřila především vodní elektrárna Železná vrata I a II nebo jaderná elektrárna Cernavoda.
Po vstupu do EU přijala rumunská vláda několik zásadních strategických dokumentů. Praktický efekt těchto legislativních opatření lze označit jako období jednoznačného boomu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo také jako období tzv. zelených certifikátů (do roku 2013).
Ve výrobě energie z klasických zdrojů v období 2008–2014 zde dominovaly zemní plyn (33 procent), uhlí (18 procent), ropa (15 procent), následované palivovým dřívím a zemědělskými odpady (14 procent). Ve vývozu primární energie z Rumunska převažovaly ve stejném období ropné produkty s 82procentním podílem na celkovém exportu tohoto sektoru.
Alternativě vévodí voda
Výroba energie z obnovitelných zdrojů dosáhla v roce 2016 celkového instalovaného výkonu 5163 megawattů (MW) a její kapacita je několikanásobně vyšší než u jaderné elektrárny Cernavoda (1412 MW). Energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje především výstupy z parků větrných elektráren s instalovaným výkonem 3129 MW, ze solárních elektráren s celkovou kapacitou 1343 MW, malých vodních elektráren ve výši 588 MW a z projektů na zpracování biomasy ve výši 103 MW.
V oblasti alternativních zdrojů energie, s nimiž Rumunsko počítá ve své aktuální energetické strategii, hrají prim vodní elektrárny, které pokrývají až 30 procent celkové spotřeby elektřiny.
Je potřeba zdůraznit i další klíčové cíle rumunské vlády. Jsou jimi postupné začleňování energetiky do celoevropského systému a větší diverzifikace surovinových zdrojů. Dále hledání nových nalezišť, stavba dopravních surovinových cest nebo modernizace překladišť. Postupná ekologizace zastaralých provozů (hlavně tepláren a tepelných elektráren, surovinových terminálů aj.), modernizace a dokončení dalších dvou bloků jaderné elektrárny Cernavoda i přes útlum způsobený světovou krizí a nestabilitou na tamní politické scéně patří nadále mezi priority Rumunska v energetickém mixu pro další období.
Největší v Evropě
Nelze opomíjet aktivity českých firem na tomto relativně velkém evropském trhu. Jako příklad úspěšného působení lze zmínit českého výrobce a dodavatele elektrické energie v Rumunsku – společnost CEZ Romania. Ta v roce 2012 připojila do sítě poslední z 240 turbín větrných farem Fantanele a Cogealac s celkovým instalovaným výkonem 600 MW, což představuje největší projekt svého druhu v Evropě. Výrobní kapacita větrných parků tvoří zhruba desetinu energie pocházející v Rumunsku z obnovitelných zdrojů.
Ekologizace zastaralých provozů, jako jsou teplárny a tepelné elektrárny, patří k prioritám země.
O zdejší energetický trh projevily v nedávné minulosti zájem také další české firmy, například plzeňská Škoda, První brněnská strojírna (PBS), Inekon Power, Škodaexport, Cink, Hydroprojekt nebo Hydropol. Šlo většinou o dodávky a subdodávky generátorů, kotlů, turbín, motorů či dalších technologií pro obchodně‑dodavatelské partnery nebo pro jejich přímé zákazníky.
Kancelář CzechTrade i obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Bukurešti mají dnes opravdu široké možnosti marketingové podpory českých firem, samozřejmě nejen v oblasti energetiky. Ambasáda může podpořit české podnikatele například ověřením aktuálních informací na rumunském ministerstvu energetiky nebo účastí na jedné z proexportních akcí (například kulaté stoly pro investory). Kancelář CzechTrade zase adresně oslovuje vybrané rumunské podniky vhodné pro založení konsorcia (dodavatelská kooperace) nebo pro obchodně‑servisní spolupráci (role subdodavatele) na konkrétním projektu. Aktuálně se ve vzájemné koordinaci Czech‑ Trade snaží mapovat hlavně konkrétní zájem podnikatelů a k němu hledat příležitosti uplatnění na rumunském energetickém trhu i v dalších oborech.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Michal Holub (michal.holub@czechtrade.cz), vedoucí zahraniční kanceláře v Rumunsku, CzechTrade.
