English version
Navíc je nově součástí Schengenského prostoru, což dál bude zvyšovat atraktivitu země a lákat další investory. Pro Českou republiku je Rumunsko tradičním a významným obchodním partnerem.
Název „Rumunsko“ pochází z latinského „Romanus“, což odráží historické spojení země s Římskou říší. Nedávná historie však není úplně nepodobná historii dalších zemí střední a východní Evropy. Po druhé světové válce se Rumunsko dostalo pod silný vliv SSSR a v letech 1945 až 1989 v zemi vládl komunistický režim, od roku 1967 v čele s diktátorem Nicolaem Ceaușescuem.
ExportMag.cz: Ve světě vzniká síť ekologických učeben Archimedes s českými technologiemi
Tvrdý Ceaușescův režim proslul svou krutostí a často bývá považován za jeden z nejrepresivnějších a nejbrutálnějších režimů východního bloku. Ekonomika byla centrálně plánovaná, a tedy striktně kontrolovaná vládou, s důrazem na těžký průmysl a kolektivizaci zemědělství.
Po převratu v roce 1989 Rumunsko prošlo postupnou přeměnou ke komplexní demokracii i liberalizací ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství a politicky jasně zamířilo na Západ. V roce 2004 se Rumunsko připojilo k NATO a v roce 2007 vstoupilo do EU. Prozápadní orientace a zejména členství v NATO a EU je pro Rumunsko zcela klíčová především v posledních letech, kdy země musí čelit zvýšenému geopolitickému riziku vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu, se kterou Rumunsko sdílí hranice.
Rumunsko mělo v minulosti s Ukrajinou napjaté vztahy kvůli územním sporům, v současné době je však Rumunsko silným zastáncem Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi a aktivně se podílí na pomoci Ukrajině poskytováním humanitárních a vojenských prostředků. I přes blízkost konfliktu je však členství Rumunska v EU a NATO garancí jeho národní bezpečnosti a od začátku ruské invaze nebyly v Rumunsku hlášeny žádné závažné bezpečnostní incidenty (přesto došlo např. v září 2023 ke zřícení ruského dronu na rumunské území).
Existuje ovšem zvýšené riziko narušení komerční dopravy v severozápadní části Černého moře, což má vliv na námořní náklad mířící do rumunských přístavů. Za účelem snížení tohoto rizika se Rumunsko, Turecko a Bulharsko zavázaly k prohloubení námořní spolupráce v roce 2024, konkrétně v oblasti odminovacích operací, které by měly následně usnadnit přepravu ukrajinského obilí přes Černé moře a rumunské přístavy.
Rumunsko, země na křižovatce mezi východní, jihovýchodní a střední Evropou, kde se snoubí pestrá kultura, zajímavá historie, bohatá příroda i silný ekonomický potenciál. V posledních letech bývá Rumunsko často označováno za nové IT a technologické centrum Evropy.
Domácí politika
Co se týče domácí politické scény, v posledních letech je poměrně nestabilní a vyznačuje se častými změnami vlády. Od února 2012 do konce roku 2023 vydržel pouze jeden premiér ve funkci déle než tři roky, ve funkci se vystřídala více než desítka lidí. Současnou vládu lze zatím považovat za relativně stabilní, a to navzdory skutečnosti, že se vládní koalice dohodla na systému rotace předsedů vlády po 18 měsících.
Od června 2023 tak funkci premiéra zastává Marcel Ciolacu ze sociálně demokratické PSD, který na postu předsedy vlády vystřídal Nicolae Ciucă za PNL. Předpokládá se, že vládní koalice dokáže dosloužit funkční období do plánovaných parlamentních voleb v listopadu 2024. Podle průzkumu veřejného mínění z března 2024 se zatím očekává, že vládnoucí PSD volby vyhraje, ale aby získala většinu, bude muset opět vytvořit koalici s některou ze slabších politických stran.
Nejvýznamnější hospodářské sektory
Rumunsko dlouhodobě patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropy, od roku 1990 se rumunský HDP více než zdevítinásobil z 38 mld. USD v roce 1990 na 351 mld. USD v roce 2023 (odhad za rok 2023). Rumunsko je nyní po Polsku druhou největší ekonomikou ve střední a východní Evropě. Na druhé straně ekonomiku sužuje nízká úroveň příjmů, která však poměrně rychle roste a od vstupu země do EU v roce 2007 se již více než zdvojnásobila, navíc roste i konvergence s úrovní průměrných příjmů v EU, která v roce 2022 dosáhla 71 % průměru v EU z původních 50 % v roce 2007.
Rumunské hospodářství je relativně dobře diverzifikované. Sektor služeb dominuje rumunské ekonomice a představuje více než 60 % HDP, mezi nejvýznamnější odvětví pak patří zejména obchod, doprava a turismus. Právě turismus má v Rumunsku velký potenciál k rozvoji. Počet turistů přijíždějících do Rumunska se mezi lety 2009 a 2019 více než zdvojnásobil. Následně přišel silný útlum v souvislosti s pandemií covidu-19, nicméně již v roce 2023 se opět počet turistů přijíždějících do Rumunska navýšil na předpandemickou úroveň.
Rumunsko má totiž v tomto ohledu co nabídnout. Pestrá kultura se odráží v četných středověkých hradech i městech, v pravoslavných kostelech či architektonických pozůstatcích předchozího režimu, včetně Paláce Parlamentu, jedné z největších administrativních budov na světě. Pro turisty atraktivní je rovněž oblast Transylvánie spojovaná s legendou o Drákulovi. Rumunsko disponuje také bohatými přírodními krásami, v zemi se nachází Karpatské hory, 8 národních parků a 14 biosférických rezervací. Výhodou země je přístup k Černému moři.
Významnou roli hraje také průmyslový sektor se zaměřením na automobilový průmysl a strojírenství. Automobilový sektor v Rumunsku má dlouhou tradici, první automobilka zde byla založena již v 30. letech 20. století a během komunistické éry Rumunsko patřilo mezi nejvýznamnější automobilové producenty střední a východní Evropy. Po převratu došlo k útlumu, přesto dosud tvoří automobilový sektor významnou část rumunského HDP. V současnosti nejznámější rumunskou automobilovou značkou je Dacia vlastněná francouzskou nadnárodní společností Renault. Dacia patří mezi nejprodávanější auta v Evropě a je známá svou cenovou dostupností a spolehlivostí.
Klíčový je silný zemědělský sektor, který má na celkovém hospodářství větší podíl, než je běžné u velké části ekonomik EU. Rumunsko disponuje úrodnou půdou, zemědělská plocha představuje téměř 13,5 milionu hektarů. Rumunsko je zároveň jedním z největších producentů obilovin v EU a největším producentem slunečnicových semen, medu a švestek. Významné je rovněž pěstování zeleniny či chov dobytka, zejména ovcí a prasat.
Rumunsko je dlouhodobě nakloněno inovacím a technologickému pokroku. Zajímavostí je, že Temešvár se stal prvním evropským městem, které zavedlo elektrické pouliční osvětlení se stejnosměrným rozvodem. I v současné době má Rumunsko jeden z největších informačních a komunikačních sektorů v EU v poměru k celkovému hospodářství. Rumunský IT průmysl v posledních letech zaznamenal pozoruhodný růst s výrazným nárůstem počtu společností zabývajících se vývojem softwaru i počtu technologických profesionálů.
Strategická poloha země ve východní Evropě, její členství v EU, vládní podpora rozvoje IT i dostatek kvalifikované pracovní síly v technologickém sektoru jsou v tomto ohledu klíčovými faktory rumunského úspěchu. Rumunsko má navíc vysokou úroveň znalosti angličtiny, což usnadňuje spolupráci s mezinárodními partnery i outsourcing IT služeb do země. V prosinci 2020 Evropská rada oznámila zřízení Evropského centra kybernetické kompetence (ECCC) v Bukurešti. Toto rozhodnutí posílilo pozici Rumunska jako kritického hráče v evropském prostředí kybernetické bezpečnosti a očekává se, že ještě více posílí technologický sektor v zemi.
Provázanost ekonomiky s EU
Rumunská ekonomika je poměrně otevřená a značně závislá na vývoji v EU, součet celkového importu a exportu v roce 2022 dosahoval asi 93 % HDP a do EU směřovalo asi 70 % celkového rumunského exportu. Ve srovnání s dalšími zeměmi regionu střední a východní Evropy je přesto rumunská ekonomika vůči změnám na trhu EU relativně odolná (součet exportu a importu u některých zemí regionu dosahuje až 145 % HDP a do EU směřuje až 90 % vývozu).
Vývoz Rumunska se soustřeďuje zejména na stroje a dopravní prostředky, které tvoří 45 % celkového vývozu zboží. Další důležitou položkou vývozu jsou ropa a železo. Země také disponuje ložisky uranu, rozsáhlými zásobami dřeva a má velký hydroenergetický potenciál. Domácí těžba zemního plynu a ropy zvyšuje odolnost Rumunska, které stejně jako většina ostatních evropských zemí čelí omezení ruských dodávek energie do Evropy. Produkce ropy však v posledních letech postupně klesá a denní produkce ropy v Rumunsku mezi lety 2011 a 2021 klesla o více než 20 %.
Dlouhodobý potenciál ekonomického růstu a investic v Rumunsku podporuje také navýšení finančních prostředků z EU, které během let 2021–2027 dosáhne téměř 4 % HDP ročně. Polovina financování by měla pocházet z běžného sedmiletého rozpočtu EU a druhá polovina z programu post-pandemické podpory, programu podpory ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze a RRF (Recovery and Resilience Facility).
Program RRF pro Rumunsko byl revidován v prosinci 2023 a Rumunsku bylo přiděleno celkem 28,5 mld. EUR (nově zahrnuje také REPowerEU grant ve výši 1,4 mld. EUR), z toho 13,6 mld. EUR v grantech a 14,9 mld. EUR v půjčkách. Vyplácení těchto finančních prostředků vyžaduje, aby země splnila řadu reformních a investičních milníků stanovených v rámci programu RRP (Recovery and Resilience Plan, celkem 66 reforem a 11 investic). Program RRF by tedy měl alespoň částečně usměrňovat vládní politiku v dalších letech.
Strukturální výzvy
Přesto musí země čelit několika výzvám, zejména stále zakořeněné korupci, zaostalé infrastruktuře v rurálních oblastech, příjmové nerovnosti, stárnutí populace a odlivu vzdělané pracovní síly. Podle zprávy Evropské komise z roku 2021 se do roku 2030 zmenší pracující populace Rumunska o 10,4 %, resp. do roku 2040 o 22 %. Problém s nedostatkem vzdělané pracovní síly se navíc zintenzivňuje kvůli vysoké úrovni emigrace Rumunů na jiné trhy EU. To je také důvodem, proč v březnu 2024 Rumunsko vstoupilo do Schengenu jen částečně (kvůli vetu Rakouska na odstranění pozemních hraničních kontrol).
S ohledem na význam silniční dopravy proto bude pozitivní ekonomický vliv vstupu Rumunska do Schengenu jen velmi omezený. Vláda se snaží problém s vysokou mírou emigrace svých občanů a souvisejícím nedostatkem pracovní síly řešit vyšším přijímáním imigrantů ze zemí mimo EU. Celková hrubá imigrace do Rumunska činila v roce 2021 asi 195 tisíc lidí a v roce 2022 i 2023 se s největší pravděpodobností dále zvýšila.
Finanční rizika
Ačkoliv se vládní dluhové zatížení vlivem pandemie covidu-19 meziročně skokově zvýšilo z 35 % HDP na 47 % HDP v roce 2020 a na podobné úrovni se drželo i v dalších letech, lze vládní dluh považovat za udržitelný. Vlivem kombinace stále vysokého vládního deficitu, zpomalení nominálního růstu HDP a zvýšených nákladů na platby úroků se vládní dluhové zatížení do konce roku 2024 pravděpodobně zvýší na 50 % HDP a necelých 52 % HDP v roce 2025. V porovnání s dalšími zeměmi s podobným ratingem je však výše vládního dluhu stále poměrně nízká, stejně jako náklady na platby úroků, které v roce 2023 dosahovaly asi 4,9 % vládních příjmů.
Slabinou vládního dluhu je naopak skutečnost, že o něco více než polovina vládního dluhu je denominována v cizí měně (především v eurech), přičemž asi polovina vládního dluhu je v držení nerezidentů. To vládu vystavuje fiskálním rizikům v souvislosti s fluktuací rumunské měny RON vůči euru. Riziko likvidity je na druhou stranu zmírněno dlouhou průměrnou dobou splatnosti vládního dluhu, která činí více než 7 let. Pozitivní je také finanční podpora ze strany EU v rámci výše zmíněného programu RRF.
Cílem vlády je postupně konsolidovat vládní finance a dle Paktu stability a růstu EU držet rozpočtový deficit pod 3 %, což se však vládě od roku 2019 nedaří. Schodek státního rozpočtu tak v posledních letech dosahuje vyšších hodnot. Vládním financím do budoucna by měla ulevit také komplexní reforma důchodového systému přijatá v listopadu 2023, která by za předpokladu, že opatření budou prováděna a dodržována podle plánu, měla výrazně omezit dříve předpokládané zvýšení nákladů na důchody v následujících dekádách.
Tato reforma, jejímž cílem bylo zejména odstranit nesrovnalosti ve způsobu výpočtu státních důchodů, je však často kritizována. Nečekaným prvkem plynoucím z komplexních změn důchodového systému je totiž skutečnost, že plánovaný přepočet důchodů v roce 2024 povede ke zvýšení zhruba 3 milionů důchodů v průměru o 22 %. Podle zprávy MMF z ledna 2024 činí nově přijatá důchodová reforma důchodový systém spravedlivějším a v dlouhodobém časovém horizontu snižuje vládní výdaje, na druhou stranu v nejbližších letech zároveň vytvoří velké dodatečné fiskální náklady ve výši asi 1,5 % HDP.
Rizika v bankovním sektoru
Rumunský bankovní systém je v poměru k HDP menší velikosti a dominují mu zejména zahraniční banky sídlící v jiných zemích EU. Aktiva bankovního sektoru představují pouze přibližně 54 % HDP země, což je nejmenší hodnota v EU, kde je průměr vyšší než 200 %. Pozitivem je naopak skutečnost, že rumunské banky patří k nejziskovějším v EU a jsou také dlouhodobě dobře kapitalizované. Pozitivní je také dlouhodobě dobrá likvidita rumunských bank. V rámci své likviditní rezervy však rumunské banky ve své rozvaze drží velké expozice vůči vládě (v 08/2023 asi 24 % celkových aktiv), což posiluje úvěrové propojení mezi bankami a vládou. Nesplacené úvěry (NPL) se stále snižují a v červnu 2023 činily pouze 2,5 %, oproti 4,1 % v roce 2019.
Navzdory pokračujícímu poklesu problémových úvěrů rizika pro bankovní sektor přetrvávají, neboť v důsledku vyšších úrokových sazeb a pomalejšího ekonomického růstu lze očekávat nárůst tvorby nových problémových úvěrů. Další rizika pro bankovní sektor plynou také ze značného podílu úvěrů v cizích měnách (asi třetina úvěrů), které představují měnová rizika pro dlužníky, z expozice bank vůči nezajištěným spotřebitelským úvěrům nebo z pomalého procesu právního vymáhání v kombinaci s relativně slabou kapitalizací rumunských společností.
Zkušenosti EGAP
Dosavadní zkušenosti EGAP v Rumunsku jsou pozitivní a EGAP v minulosti podpořila např. vývoz různých strojírenských zařízení (parních turbín, automatizovaných jeřábů, linky na těžbu písku, linky na zpracování odpadů), výrobu hnojiv nebo stavbu nemocnice. Rumunsko je atraktivním trhem, který může českým vývozcům skýtat mnohé příležitosti, zejména v oblasti IT a rozvoje technologií, v oblasti stavebního průmyslu s ohledem na rozvoj infrastruktury nebo v zemědělském průmyslu a potravinářství.
Převzato z Magazínu ze světa exportu (36/2024). Autorka: Kateřina Šotková, specialistka teritoriálních analýz EGAP
Vstup na rumunský trh: stručný průvodce pro české exportéry
Vstup na rumunský trh vyžaduje pečlivou přípravu a realistický pohled na konkurenci. Rumunsko je atraktivní destinací pro export, ale nevyplácí se očekávat, že české výrobky automaticky oslní místní spotřebitele. Navzdory silné konkurenci zavedených hráčů vynikají české výrobky na tomto trhu svou pověstí výjimečné kvality, zejména v případě strojírenství a automobilového průmyslu, a to často za konkurenceschopnější ceny než německé produkty.
Aby vývozci co nejvíce využili pozitivního vnímání českých výrobků v Rumunsku, doporučuje zahraniční kancelář agentury CzechTrade Rumunsko zdůrazňovat jejich vysokou úroveň a zároveň se přizpůsobit požadavkům místního trhu a cenové citlivosti. Od pandemie covidu-19 se v Rumunsku mimořádně rozvinul e-commerce a zajímavé příležitosti nabízí i stále aktivní oblast stavebnictví. Díky evropským fondům se investuje nejen do rozvoje tolik potřebné dálniční sítě, ale třeba i do smart city projektů či přechodu na obnovitelné energie.
Při komunikaci se soukromým sektorem v Rumunsku je nezbytné zohlednit specifické aspekty obchodní komunikace a etikety. Budování důvěry a vztahů prostřednictvím osobních kontaktů je zásadní, takže například zahájení pracovní schůzky několikaminutovým small talkem je zcela standardní.
Při jednáních však používejte formální tituly a zachovávejte profesionální vystupování. Buďte připraveni na možné překážky při oslovování klíčových osob s rozhodovací pravomocí a snažte se s nimi jednat přímo, nikoli skrze prostředníky. Dbejte na to, aby vaše prezentace byly důkladné a přitom stručné, přičemž neprodleně navazujte na jednání, abyste prokázali odhodlání a efektivitu. CzechTrade vám pomůže zprostředkovat přímé spojení s těmi správnými osobami s rozhodovací pravomocí a efektivním řízením počátečních interakcí.
Ve veřejném sektoru se při orientaci ve výběrových řízeních musíte vypořádat se složitou rumunskou byrokracií a požadavky na podrobnou dokumentaci. Pro české výrobce nebo obchodníky je vhodné spolupracovat s místními partnery, kteří usnadňují přístup k výběrovým řízením a obstarají regulační a obchodní procesy. Zahraniční kancelář CzechTrade Rumunsko pomáhá najít vhodné místní partnery, kteří tento proces zefektivní a sníží úsilí spojené s navazováním konexí.
Převzato z Magazínu ze světa exportu (36/2024). Autor: Vojtěch Rejmíš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Rumunsko
