„Cla, jimiž v prezidentské kampani hrozil, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Nejtíživěji mají cla dolehnout na ekonomiku Česka, kde by přišlo o práci takřka 55 tisíc lidí, a Irska. Po přepočtu na obyvatele bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 800 korun ročně. To vše plyne z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Studie vychází z předpokladu, že Trump v souladu s předvolebními prohlášeními zavede v roce 2025 desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné. V prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin, jako jsou solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní slibuje cla plošná, na veškerý dovoz.
Česko ztratí 100 miliard ročně
Kromě poklesu HDP by desetiprocentní clo na evropský dovoz v EU způsobilo i finanční ztrátu na HDP v rozsahu 391 miliard eur celkově a 870 eur na hlavu. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což by připravilo o práci 1,7 milionu Evropanů.
Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že jak americká centrální banka, tak Evropská centrální banka budou v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu. Současně dojde v USA i v EU k propadu spotřebitelské důvěry, což dále sníží hrubý domácí produkt obou celků.
„V Česku má roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta proti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun,“ shrnul Lukáš Kovanda.
Pokud by Donald Trump po svém nástupu zavedl dvacetiprocentní cla, o kterých také v rámci kampaně mluvil, mohlo by Česko odepsat až 1,25 procentního bodu ekonomického růstu. Již příští rok by tak rostlo jen p 1,45 procenta namísto původně odhadovaného 2,7 procenta.
„Trump tedy může připravit českou ekonomiku o více než 100 miliard korun ročně. Veřejné rozpočty by tak přišly za jinak stejných podmínek až o zhruba 40 miliard korun,“ doplňuje Lukáš Kovanda a dodává: „Za čtyři roky jeho vládnutí česká ztráta z jeho cel nabobtná na nějakých 450 miliard korun. To je více, než kolik mají stát oba nové bloky dukovanské jaderné elektrárny, z nichž každý má vyjít na zhruba 200 miliard korun.“
Politika budoucího amerického prezidenta může navíc vést k odchodu některých českých firem za oceán. „Trump hodlá snížit daně. Prodlouží daňové škrty schválené v jeho prvním funkčním období, které by jinak na konci příštího roku přestaly platit. A dál chce snížit daně z příjmů právnických osob. Větší množství českých firem může být motivováno odejít do USA, kde je výrazně příznivější podnikatelské prostředí než v EU. Ještě víc vynikne rozdíl mezi podnikatelským prostředním v USA a nekonkurenceschopnou Evropou,“ vysvětluje Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka nextFinance.
Soumrak investic do obnovitelné energie
Dopady politiky nového amerického prezidenta se projeví i na přístupu celosvětových korporací ke společenské odpovědnosti a investicích do obnovitelných zdrojů energie. „Trump jde jasně proti ESG. Chce omezit regulaci při těžbě fosilních paliv, chce minimálně omezit, možná zcela zastavit dotace obnovitelných zdrojů (OZE). To povede k zlevnění ropy a dalších fosilních paliv. Samozřejmě to posílí americkou přenosovou soustavu a sníží množství lokálních blackoutů. Současně to šlápne na investice velkých korporací, které si vsadily na propojení se státem v oblasti ESG, tedy i OZE.“ dodává Markéta Šichtařová.
Nástup nového šéfa Bílého domu se odrazí i na kurzu české koruny v příštím roce. „Oproti původnímu předpokladu postupného posilování koruny v roce 2025 nyní očekáváme její faktickou stagnaci lehce nad úrovní 25,00 EUR/CZK. Důvodem jsou námi předpokládané dopady Trumpových politik – především prodloužení či rozšíření daňových škrtů a vyšší celní tarify,“ konstatuje analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Oživení se (znovu) odkládá
Oživení hospodářského růstu v Česku bude podle něj pomalejší, než ekonomové původně předpokládali. „Snížili jsme odhad růstu HDP pro příští rok z 2,7 % na 2,3 %. Rizika jsou navíc vychýlena negativním směrem, nejen ve vztahu k Trumpovým politikám, ale také malátné výkonnosti německé ekonomiky,“ doplnil Dominik Rusinko.
Spíše pesimistické scénáře budoucího vývoje naznačuje také Index nákupních manažerů PMI, který se v listopadu snížil ze 47,2 bodů na 46 bodů a nadále signalizuje obtížné podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu. „Hodnota indexu zůstává pod hranicí 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese téměř dva a půl roku, podobně jako v sousedním Německu. Oživení aktivity v českém průmyslu se tak znovu odkládá, pravděpodobně až do roku 2025,“ odhaduje Dominik Rusinko. Zhoršení nálady šlo podle něj v listopadu na vrub opětovnému snížení výroby v kombinaci se silným poklesem nových zakázek. Hlavním problémem přitom zůstává slabá poptávka – ať už jde o domácí trh, tak zejména klíčové exportní trhy.
Automobilky šlapou na brzdu
Největší dopady může mít změna americké politiky na klíčové odvětví evropské a zvláště české ekonomiky – automobilový průmysl. Zatímco Evropa uplatňuje na výrobky z tohoto sektoru dovozní clo ve výši 10 procent, USA pouze ve výši 2,5 procenta. Nejdůležitější je americký trh pro Porsche a Stellantis se značkami Citroen, Fiat, Jeep nebo Chrysler, kde americké tržby tvoří zhruba čtvrtinu celkových tržeb. Volvo, Mercedes a BMW mají podíl amerických tržeb na celku okolo 15 procent, zatímco Volkswagen zhruba 8 procent.
„Velké rozdíly ovšem panují v tom, kde automobilky své automobily pro americký trh ve skutečnosti vyrábí – podle analýzy Goldman Sachs mohou mít Porsche a Volvo problém s tím, že auta pro americký trh téměř ze 100 procent pochází z Evropy. Naopak VW a zejména pak Stellantis mohou těžit z toho, že jejich automobily pro americký trh jsou daleko méně závislé na evropské výrobě, zhruba 40 procent u VW a jen 4 procenta u Stellantis,“ zmínil Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. I těmto výrobcům však mohou zkomplikovat situaci cla, která Donald Trump plánuje uvalit na dovozy z Mexika nebo Kanady, odkud oba výrobci dovážejí kolem 40 procent dílů pro svou americkou produkci.
„Obchodní války přichází pro evropské výrobce ve velmi nevhodnou dobu, kdy nezachytili dobře nástup elektromobility a ztrácí konkurenceschopnost na důležitém čínském trhu, který pro řadu evropských značek tvoří skoro třetinu veškerých tržeb,“ uzavírá Jan Bureš. Evropskou a českou ekonomiku tak čekají velmi turbulentní časy, navíc v době, kdy se řada firem ještě plně nevyrovnala s negativními dopady ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 a následnou energetickou krizí nastupující ještě před rozpoutáním války na Ukrajině.