Šance pro ekonomiku? Podnikatelé podporují vyšší výdaje na obranu, ukázal průzkum

Podnikatelé v Česku si uvědomují strategický význam obranného průmyslu a podporují zvýšené výdaje na obranu. Vyplývá to z aktuálního šetření Komorový barometr, který realizovala Hospodářská komora ČR mezi podnikatelskými subjekty napříč odvětvími.

Šetření potvrzuje, že podnikatelé tyto výdaje vnímají nejen jako nutný náklad, ale věří, že mohou přinést dlouhodobou ekonomickou prosperitu a upevnit stabilitu české ekonomiky v očích investorů.

Ilustrační fotografie

Šetření Komorový barometr proběhlo od 21. ledna do 5. února 2025, tedy před londýnskou schůzkou evropských lídrů a prohlášením českého premiéra o plánu na zvyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až na úroveň 3 % HDP v roce 2030. Zapojilo se do něj 548 podnikatelů, zastoupeny jsou v něm názory mikro, malých, středních i velkých firem napříč odvětvími.

Komorový barometr ukazuje, že většina podnikatelů si je vědomá ekonomického přínosu obranných výdajů. Nejméně 82,6 % respondentů považuje obranné výdaje za důležité.

Čeká nás konjunktura českého obranného průmyslu?

„Český obranný průmysl má dlouholetou tradici a patří v mnoha segmentech mezi špičku v globálním měřítku. Současná geopolitická situace otevírá příležitosti pro jeho konjunkturu. S probíhající válkou na Ukrajině byla vyvolána poptávka po produktech českých firem na další desetiletí. Důležité bude nejen posílení obrany východního křídla NATO, ale také obnova zásob, které již byly v konfliktu vyčerpány. Čeští podnikatelé si tuto příležitost zjevně uvědomují a jsou připraveni zvýšenou poptávku uspokojit,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Jak z šetření Hospodářské komory mezi jejími členy dále vyplynulo, 68,6 % podniků vnímá důležitost těchto výdajů z geopolitických důvodů (závazky vůči spojencům, posílení mezinárodní pozice ČR, bezpečnost státu). Celkem 46,5 % firem také věří, že výdaje na obranu zvyšují stabilitu ekonomiky a v důsledku ochotu investovat a obecně podnikat. 25,9 % firem pak vidí výdaje na obranu jako podporu českého zbrojního průmyslu a zaměstnanosti.

Bezpečnost státu není možná bez zajištění financování obranného průmyslu

Jen celkem 27,4 % respondentů si myslí, že finance by měly být využity jinak, například na snížení rozpočtového schodku nebo strategické investice.

Pokud jde o podíl obranných výdajů vůči výkonu české ekonomiky, 42,9 % respondentů podporuje zvýšení nad současný dvouprocentní cíl NATO. 28,1 % by výdaje zvýšilo na 3 % HDP a desetina dotázaných firem prosazuje dokonce 4 procenta HDP. Ještě vyšší podíl výdajů podporuje 4,2 % respondentů.

Naopak 24,8 % firem se přiklání k ponechání současného 2% cíle a 9,9 % by cíl snížilo. Šest procent firem si pak myslí, že pro výdaje na obranu by neměl být stanoven žádný konkrétní cíl a jejich výše by tak byla čistě politickým rozhodnutím.

Graf: Každoroční cíl pro výdaje na obranu ze státního rozpočtu ve vztahu k HDP

„Naše šetření potvrzuje, že podnikatelská sféra dobře ví, že investice do obrany nejsou jenom nutným výdajem, ale také příležitostí pro růst ekonomiky. Dodatečné výdaje by mohly být nasměrovány do českého výzkumu a vývoje, zajistit stabilní zakázky pro české firmy a podpořit tak rozvoj tohoto strategického odvětví,“ uvádí Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

„Obranný sektor má potenciál růstu minimálně na dalších 10 až 20 let. Z dlouhodobého hlediska tak mohou strategické investice do tohoto sektoru zlepšit konkurenceschopnost české ekonomiky a zajistit tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Komorový barometr ukazuje, že si tuto příležitost uvědomuje i podnikatelský sektor,“ dodal předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

Češi nevěří v modernitu armády

Výsledky Komorového barometru zároveň podle něj potvrzují závěry nedávno zveřejněné analýzy Hospodářské komory, která ukázala, že přestože 80 % českých občanů považuje obranu země za životně důležitou, pouze 39 % zároveň věří, že Armáda České republiky je na úrovni vyspělých západních zemí. „To podtrhuje potřebu modernizace a investic do obranného sektoru, aby Česká republika dokázala efektivně čelit současným bezpečnostním výzvám,“ doplnil Kovařík.

Členství Finska v NATO přináší šance i českému obrannému průmyslu

Podle zmíněné analýzy generuje obranný sektor až 1 % HDP a v roce 2023 dosáhl obratu přibližně tři miliardy eur (75 miliard korun). Navíc každá koruna investovaná do obrany může vygenerovat až tři další koruny ve zbytku ekonomiky.

„V českém obranném sektoru máme unikátní příležitost budovat stabilní a dlouhodobě prosperující odvětví. Nyní je nutné, aby se legislativní a exekutivní opatření ze strany státu soustředily na strategické investice a podporu výzkumu a vývoje. To nám umožní nejen reagovat na aktuální geopolitické hrozby, ale také vytvořit dlouhodobě udržitelný ekonomický pilíř české ekonomiky do budoucna,“ uzavírá Zdeněk Zajíček.

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Bezpečnost

Doporučujeme