English version
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 206,2 miliard korun. Meziroční zlepšení salda o 21,8 (respektive o 45,8 mld.) bylo taženo téměř sedmiprocentním nárůstem výběru daní a pojistného.
I přes značné navýšení mandatorních výdajů převyšují celkové výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (o 1,3 procenta). Za vyššími příjmy jsou opatření z vládního ozdravného balíku.
Vláda věří, že deficit nepřesáhne 252 miliard
„Rozpočtový deficit je ke konci července meziročně o více než 20 miliard nižší díky vládnímu ozdravnému balíčku. Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují,“ shrnuje ministr financí Zbyněk Stanjura.
Prognóza: Ekonomika letos poroste jen nepatrně, mírně zrychlí příští rok
Ten věří, že je v možnostech státu schválený celoroční deficit 252 miliard udržet. Pro dodržení schodku bude rozhodující konečná bilance financí z EU a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let.
Příjmy se zvýšily výrazně, zejména z pojistného
Příjmy státního rozpočtu byly na konci července o 3,6 procenta (+38,8 miliard korun) vyšší než před rokem. Na daních a povinném pojistném vybral stát dokonce zhruba o šedesát miliard korun více než od ledna do července 2023.
K růstu tedy přispěly primárně čisté daňové příjmy (+26,9 miliard), jejichž inkaso zvýšila o šest miliard nová úprava rozpočtového určení daní, a zmíněné povinné pojistné (+35,6 mld).
Za poklesem prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (-27,2 mld.) stála refundace prostředků z Národního plánu obnovy ve výši 23,9 miliardy, zatímco loni byla o 21,3 miliard korun vyšší.
Deficit státního rozpočtu přesáhl v dubnu 153 miliard, loni byl vyšší
Největší radost udělalo správcům státní kasy inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+10,3 miliardy), inkaso DPH (+8,1 mld.), příjmy ze spotřebních a energetických daní (+10,4 miliardy) a také daně z minerálních olejů a z tabákových výrobků, kde se inkaso zvýšilo o šest respektive 2,5 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle ministerstva příznivě ovlivňuje růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Řada změn z konsolidačního balíčku se podle vlády nicméně projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v roce 2025.
Proč se od podnikatelů vybralo méně?
Slabší byl letos výběr korporátní daně. Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-12,1 % resp. -14,8 miliardy korun), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-2,1 %, 100 milionů korun), měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2023.
Meziroční pokles inkasa ze zdanění podnikatelů byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022.
Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých sedm miliard, kterým by mělo dojít k tomu, že se vyrovná deficit nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9 procent.
Výdaje rozpočtu deficit ovlivnily jen mírně
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 16,9 miliard korun, což je pouze 1,3 procenta. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,6 %, +19,6 mld.) tažený transfery státním fondům (+20,6 mld.), dávkami důchodového pojištění (+19,0 mld.), obsluhou státního dluhu (+8,6 mld.), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+7,6 mld.) a nákupy Ministerstva obrany (+6,8 miliardy korun).
Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-39,0 mld.) či odvody do rozpočtu Evropské unie (-3,5 miliardy).
Podrobnosti o příjmech a výdajích státního rozpočtu (I-VII/2024)
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,7 % resp. 23,6 mld.) se nejvíce podílely výplaty důchodů (zvýšení o 19 miliard). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské a příspěvek na péči. Klesla naopak výplata rodičovského příspěvku (-1,1 mld.). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Nárůst neinvestičních dotací státním fondům o 20,6 miliardy určovaly primárně prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 miliardy) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,3 mld.).
