English version
Objem finančních prostředků, které do téhle oblasti v ČR směřují, je naprosto nedostatečný. Inovace musí být absolutní prioritou, upozorňuje Sedláček v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.
Firmy začaly během pandemie covid-19 a následujících krizí více využívat moderní technologie, rychle se přizpůsobují novým podmínkám. Dají se krize v tomto ohledu označit za přínosné?
Určitě se z jistého pohledu za přínosné označit dají. Jednak se hodně trendů v oblasti digitalizace a inovací, které už „byly na obzoru“, díky pandemii urychlilo. Zároveň jsou krize příležitostí pro určitou část firem znovu revidovat jejich byznys modely a promyslet si, jak dělat věci lépe a efektivněji. Díky krizím vznikly i nové příležitosti v oblasti investic do startupů a nových myšlenek, protože s narůstající nejistotou a také třeba s inflací posiluje i tendence investorů dávat peníze právě sem, protože jsou to perspektivní oblasti.
Týden inovací se blíží. Zaměří se na zvládání krizí a nástrah současného světa
Jsou podniky v současnosti odvážnější než dříve, pokud jde o investice do nových technologií či inovací?
Určitě ano, i když vidíme zároveň i opatrný přístup. Během krizí se totiž mimo jiné ukázalo, že je mimořádně důležité mít na firemním účtu dostatečnou likviditu.
Co Česko aktuálně potřebuje, aby se posunulo mezi evropské lídry v oblasti inovací?
Objem finančních prostředků, které do téhle oblasti v ČR směřují, je naprosto nedostatečný. Inovace pak musí být absolutní prioritou, a to jednak na verbální, respektive komunikační úrovni, ale pak i samozřejmě na úrovni realizační. Současná vláda ve svém programovém prohlášení tvrdí, že chce, aby inovace, věda a výzkum dokázaly významně posílit českou ekonomiku v mezinárodní konkurenci. Určité náznaky změn k lepšímu už vidíme, třeba v oblasti digitalizace státní správy se zdá, že se věci hýbou k lepšímu.
Abychom se ale k té inovační špičce začali blížit, musí se změnit mnohem víc. Je pravda, že vláda má plné ruce práce s řešením naprosto bezprecedentní situace, která vznikla v důsledku pandemie covidu a taky ruské agrese na Ukrajině. Jsem ale přesvědčený, že právě tohle je ta pověstná příležitost v krizi, ze které můžeme díky inovativním řešením a moderním technologiím vyjít silnější. Jsem zvědavý, jestli to současný kabinet dokáže uchopit za správný konec.
Základem úspěchu je vzdělání. Není vzdělávací systém v Česku příliš zastaralý a zkostnatělý? Co mu podle vás chybí především (ve srovnání s vyspělým světem)?
Evergreenem je situace ve školství, potřebujeme také mnohem intenzivnější propojování odborníků z různých sektorů, aby se společně zamýšleli jak a jaké oblasti vylepšovat. Což je mimochodem i smyslem Týdne inovací ČR.
To, že je český vzdělávací systém příliš zastaralý a zkostnatělý říkám už mnoho let. Zároveň tvrdím, že to je bod, u kterého všechno začíná, má tedy pro nás naprosto stěžejní význam. Vzdělávací systém by především měl v dobrém slova smyslu produkovat samostatně přemýšlející a tvořivé individuality. Žádné tisíci zbytečnými informacemi nabiflované ovce, které čekají, že jim někdo řekne, co mají dělat. Už řadu let mluvíme o tom, že nám naše posametová strategie nízkých nákladů v příštích desetiletích v mezinárodní konkurenci už stačit nebude. Jestliže tedy chceme, aby naši lidé byli schopni vytvářet onu přidanou hodnotu, kterou dnes zdůrazňuje kdekdo, potřebujeme především změnit vzdělávací systém v tom smyslu, jak jsem naznačil.
Už řadu let mluvíme o tom, že nám naše posametová strategie nízkých nákladů v příštích desetiletích v mezinárodní konkurenci už stačit nebude
Kdo tedy bude schopen přinést onu „přidanou hodnotu“?
V tomto kontextu je zásadní také to, aby vzdělávací systém dodával jeho účastníkům také sebevědomí, podněcoval jejich zájem o to, co je baví, tak aby v tom dokázali pokračovat a taky uspět v praxi, dosáhnout maxima. A ne je nutit, aby se učili něco, co je vůbec nezajímá. Tak by podle mě mělo vypadat vzdělávání budoucnosti, tedy učit se i to, jak realizovat své sny a prakticky ve světě uspět. Jen tak totiž budou lidé přicházet s vlastními nápady a invencí.
Jak má ideálně vypadat inovativní vzdělávání zástupců byznysu, které má podnikatele a firmy připravit na budoucnost?
Už dlouho tvrdím, že nejefektivnější metoda vzdělávání z hlediska udržení si náskoku před konkurencí je předávání reálných zkušeností od těch nejlepších. Právě tak to děláme v ELAI. Našimi lektory jsou osobnosti, které nejen patří ke špičce v ČR, ale většinou mají i obrovské zkušenosti ze zahraničních projektů. Patří mezi ně šéfka českého Google Táňa LeMoigne, bývalý nejvýše postavený Čech v globálním byznysu Jan Zadák, ředitel mezinárodně úspěšné organizace Člověk v tísni Šimon Pánek a řada dalších.
Více o inovativním vzdělávání na stránkách ELAI
Právě vy se označujete za „inovativní vzdělávací platformu“. Jakým způsobem ELAI podporuje v Česku začínající firmy s inovativními projekty?
Už jsem zmiňoval, jak to děláme v rámci našich workshopů. Dále se dlouhodobě pokoušíme co nejvíce přispět ke vzniku inspirativního a tvůrčího inovačního prostředí v České republice. Jednak tím, že už šest let organizujeme Týden inovací ČR, největší tuzemskou událost v této oblasti. V jejím rámci mimo jiné každoročně probíhá hodně odborných seminářů, dále desítky doprovodných událostí v podobě různých setkání, prezentací, debat atd. Jinými slovy snažíme se o propojování důležitých aktérů, což je pro kultivaci a podporu inovačního prostředí nesmírně důležité. K tomu všemu pořádáme i další akce ve snaze podporovat inovační prostředí v ČR.
Jakub Procházka
