Senátem prošel zákon o ochraně whistleblowerů, bude se týkat tisíců firem

Senátoři nepřijali k zákonu žádné stanovisko, proto na něj bude nahlíženo po uplynutí třicetidenní „marné lhůty“, jako kdyby jej horní komora schválila. Poté bude muset zákon podepsat prezident.  

Firmám tak pravděpodobně od srpna vznikne povinnost zajistit řešení na přijímání oznámení týkajících se nekalých praktik.

Díky novému zákonu budou moci lidé nahlásit obtěžování na pracovišti, škodlivé jednání u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, ale třeba i porušování ochrany životního prostředí a další prohřešky.

Zákon se dotkne asi 15 tisíc společností

Podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau je v Česku deset tisíc obchodních společností s 50 a více zaměstnanci. Pokud připočteme další subjekty, například živnostníky se zaměstnanci, družstva a další, jde téměř o 15 tisíc organizací.

Povinnost se dále dotkne také všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci, s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel.

„Důležité je, že společnosti a další subjekty se díky tomu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať již finančním či reputačním. Lidé informující o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, přitom získají právní ochranu. Nahlašovací systém přitom musí utajit jejich totožnost a ochránit je před odvetnými opatřeními,“ upozorňuje ředitel rizikového poradenství společnosti BDO Stanislav Klika.

Průzkum: Na nový zákon o whistleblowingu je připravená téměř polovina firem

Nahlašovací systém může vzniknout například jako zabezpečený internetový formulář na stránkách společnosti či jako aplikace.

Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit.

Oznamovatelem se může stát prakticky kdokoli. „Kromě zaměstnanců to mohou být i uchazeči o zaměstnání, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Oznamovat mohou i ale dodavatelé nebo zájemci o zakázku,“ vyjmenovává Stanislav Klika. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.

V Česku se whistleblowing ubírá jiným směrem

Oznámení se podle zákona mají týkat zejména trestných činů a závažnějších přestupků. Firmy, které už nějakou formu ochrany whistleblowerů zavedly, však zaznamenaly jiné využití.

V Česku totiž lidé anonymizovaný a bezpečný systém používají nejčastěji jako kanál pro nápady na zlepšení, zpětnou vazbu směrem k vedení podniků a také jako prostor pro dotazy.

Whistlebloweři ušetří firmám peníze a zlepší firemní kulturu

„V České republice naše řešení využívá více než 500 firem. Systém je samozřejmě zašifrovaný a nemáme přístup ke konkrétním oznámením. Máme ale od klientů informace o kategoriích, do kterých jednotlivá oznámení spadají,” vysvětluje Jan Sláma z platformy NNTB (Nenech to být).

Platforma vznikla před šesti lety jako nástroj pro snadné a bezpečné odhalování šikany na školách. Postupně svou specializaci rozšířila také na firmy, u kterých funguje jako nástroj pro HR i compliance (dodržování pravidel, zejména firemních etických kodexů). A především jako jednoduchý a funkční whistleblowingový kanál.

V České republice se více než třetina podnětů týká nápadů a zpětné vazby, následuje kategorie Šikana a sexuální obtěžování, která tvoří necelou třetinu oznámení, a zbylých osm kategorií dává v součtu dohromady poslední třetinu podnětů.

Pro zodpovědné firmy je zákon přínosem

Pro zodpovědné firmy bude zákon přínosem, porušování podmínek se naopak podnikům může vymstít.

Podle globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) je až 42 procent podvodů odhaleno na základě oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků. Pro porovnání: interní audit, který je podle této studie druhou neúčinnější metodou, odhalí jen 16 procent případů.

Firmy, které již dříve zavedly oznamovací kanál, jsou schopny podvod odhalit mnohem rychleji a snížit výši možné škody až o polovinu.

„Ochrana oznamovatelů patří mezi důležité mechanismy zodpovědného podnikání. Nabízí možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o problémech, což pomáhá vytvářet důvěru ve vzájemných vztazích, jak se zaměstnanci, tak s klienty i dodavateli,“ říká Stanislav Klika.

„Zákon o ochraně oznamovatelů přináší sadu nástrojů, které pomohou společnostem být více společenský odpovědné. Celý předpis vnímám jako správný krok, který pomůže oběma stranám. Zaměstnancům, kteří budou mít účinný nástroj k tomu, jak hlásit nevhodné chování na pracovišti, trestné činy a obecně jim pomůže vylepšit a ozdravit pracovní prostředí,“ doplňuje Jiří Hradský, advokát kanceláře Sedlakova Legal. 

Ochrana oznamovatelů patří mezi důležité mechanismy zodpovědného podnikání. Nabízí možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o problémech, což pomáhá vytvářet důvěru ve vzájemných vztazích, jak se zaměstnanci, tak s klienty i dodavateli

Stanislav Klika, BDO

Podnikům hrozí až milionová pokuta

Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů bude hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun. Pokud společnost nebo jiná organizace nebude mít ohlašovaný systém zavedený nebo v něj nebude mít oznamovatel důvěru, může se obrátit přímo na Ministerstvo spravedlnosti ČR.

„V zájmu firem tedy je, aby jejich vnitřní oznamovací systém byl jednoduchý a zároveň důvěryhodný, protože jinak ho oznamovatelé nejspíš nevyužijí a obrátí se rovnou na ministerstvo, jehož orgány mohou do podniku vyslat nečekanou kontrolu,“ vysvětluje zástupce BDO.

Firmy by podle Kliky neměly brát nahlašovací systém negativně, ale naopak jako příležitost pomoci řešit vnitřní problémy, které z různých důvodů nejsou vidět nebo nejsou řešeny.

red

Další detailní informace k problematice Whistleblowingu přináší právní průvodce BusinessInfo.cz