Při ní ale hrozí nejen výskyt nebezpečné koncentrace kyslíku, ale i nebezpečí požáru nebo výbuchu.
Komerčně dostupný bezdrátový senzor pro měření koncentrace kyslíku neexistoval, tým z Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO ve složení Radovan Hájovský, Jan Velička a Martin Pieš však během tří měsíců vytvořil vlastní senzor.
„Práce na něm pro nás byla výzvou, protože probíhala v omezených podmínkách lockdownu. Museli jsme najít vhodný senzor, zapojení, bezdrátovou technologii i konstrukční řešení,“ vysvětluje vedoucí týmu Radovan Hájovský.
První prototyp vznikl během měsíce a byl úspěšně odzkoušen v laboratorních podmínkách. Tým následně realizoval finální řešení bezdrátového senzoru včetně systému pro zpracování a vizualizaci dat, první dva senzory byly umístěny na vybraných odděleních FNO v lednu loňského roku.
„Rozhodli jsme se rozšířit monitorování koncentrace kyslíku o další místnosti, kde je potenciální riziko vyšší hladiny z důvodu prováděné kyslíkové terapie a chceme zajistit co největší bezpečnost,“ dodává Marek Gajovský, vedoucí oddělení zdravotnické techniky ve FNO. Jeho tým hladinu koncentrace kyslíku pravidelně sleduje díky online vizualizaci, kde jsou nastaveny alarmní hodnoty, při jejichž překročení týmu přijde zpráva. V současné době má Fakultní nemocnice Ostrava umístěno pět bezdrátových senzorů.