English version
„Vydělávám zhruba čtyři tisíce korun za den. Po roce a půl jsem odešla z právnické fakulty, ačkoli jsem si původně myslela, že si jen přilepším ke studiu. Když zjistíte, že si přijdete na dvojnásobek než v advokátní praxi, kdo vás na škole udrží?“ pokládá si Lenka Pokorná z Prahy řečnickou otázku.
Zároveň tak potvrzuje, že mezi ženami, které nabízejí své tělo za úplatu, v poslední době ubývá studentek vysokých škol.
Ženy v pasti
Většinu ze zhruba 13 tisíc českých prostitutek tvoří v současnosti matky samoživitelky, které se (často ne vlastní vinou dostaly) do dluhové pasti. Prostituce je pro ně jediným východiskem, jak z ní uniknout. „Mnoho žen působí v sexbyznysu, protože mají značné dluhy a na krku exekuci. A toto je jediná práce, kde na vás exekutor nedosáhne,“ připomíná ředitelka neziskové organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová.
Ve sněmovně velmi aktivní Piráti se nicméně rozhodli, že udělají ze sexuálních služeb běžnou živnost a vyberou od prostitutek daně. Proto letos v únoru předložili návrh zákona na regulaci prostituce, který je poměrně liberální – registrace na úřadech má být pro ženy dobrovolná. Cílem návrhu je prý omezit zločinnost, ale také zlepšit situaci lidí, kteří v sexbyznysu pracují. Piráti navíc vypočítali, že daně vybrané od provozovatelek nejstaršího řemesla přinesou státu zhruba miliardu korun ročně.
„Peníze by obohatily státní pokladnu, část by šla případně obcím. Tato částka by například ročně zaplatila obědy až 100 tisícům dětí z chudých rodin,“ opakuje předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek větu, s níž návrh v zimě představil veřejnosti.
Nepředpokládám, že by mohla na živnostenský list v Česku někdy pracovat víc než čtvrtina prostitutek.
To, čeho se ženy nejvíc bojí, je ztráta anonymity. Hana Malinová, Rozkoš bez rizika.
Ačkoli většina zástupců sexbyznysu i neziskových organizací novinku s výhradami podpořila, Michálkův optimismus krotí.
„Nemám ráda taková zjednodušení. Pirátská strana vlastně říká: chudé děti nemají co jíst, protože prostitutky neplatí daně. Navíc když jsme se statistiky spočítali, kolik by regulace ročně přinesla do státní pokladny, vyšlo nám číslo kolem 200 milionů korun, nikoli miliarda,“ tvrdí Hana Malinová.
Protože se ale návrh dočkal podpory poslanců dalších stran, má regulace prostituce – poprvé od listopadu 89 – reálnou šanci na prosazení. Zákon by mohl vstoupit v platnost do roku 2021. Cesta k němu ale bude trnitá – už proto, že existuje celá řada legislativních překážek. Návrh zatím podpořily ODS, hnutí ANO i sociální demokracie. Proti by nebyla zřejmě ani TOP 09. Jediní, kdo pirátskou novelu jednoznačně odmítají, jsou lidovci a komunisté.
Sexuální společnice Lenka Pokorná má pocit, že regulace prostituce nedává smysl. „Je to úplná hloupost. Proč by měla chtít holka, pro kterou je to navíc často jediná záchrana před exekucí, chtít dávat státu velkou část peněz ze svého a ještě se někde registrovat, aby všichni v jejím okolí věděli, že prodává tělo,“ ptá se.
Nekonečný seriál
„Regulace prostituce – to je v Česku nekonečná sága,“ říká Hana Malinová. Od roku 1994 proběhlo několik pokusů, jak udělat z lidí v sexbyznysu podnikatele platící daně a jejich činnost dekriminalizovat, například zrušit trestný čin kuplířství. Všechny ale zkrachovaly.
„Připomínkovala jsem už návrh ministerstva vnitra z roku 1994. Ten byl velmi striktní, byla tam, povinná registrace i povinné zdravotní prohlídky, Zákon neprošel a podobně skončily i další pokusy,“ říká ředitelka Rozkoše bez rizika.
Když byl premiérem Jiří Paroubek, narazil podobný zákon na neschopnost politiků vypovědět mezinárodní Úmluvu o potlačování a zrušení obchodu s lidmi, neúspěšná byla i následná snaha pražského magistrátu. V roce 2013 pak zablokovala legislativní návrh tehdejší vládní koalice.
Jakub Michálek je přesto optimistou: „Pro náš návrh jsme získali širokou podporu poslanců sněmovních stran, kteří návrh spolupodepsali nebo podpořili – předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, Heleny Válkové z ANO či Petra Dolínka z ČSSD. Podporu přislíbila i TOP 09. V legislativním výboru pražského zastupitelstva ho podpořily všechny strany s výjimkou zástupců pana Čižinského, který ho jako bývalý lidovec nemůže podpořit z náboženských důvodů,“ vypočítává.
„Pokud budeme před neřestmi zavírat oči, nezmizí. My považujeme za lepší je nepopírat a řešit. Chtěli bychom, aby zákon byl zpracován a schválen do konce volebního období,“ dodává poslanec.
Mezi odpůrci zní nejsilněji hlas lidovců. Šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek tvrdí, že většina lidí, kteří prodávají své tělo, hledá východiska ze sociální nouze.
„V případě zdanění bychom je akorát nutili, aby tuto činnost ještě rozšiřovali. Část by museli takříkajíc odsouložit pro stát a zbytek pro sebe,“ glosoval Bartošek. To, že by se v případě přísné regulace, přesunuly prostitutky do privátů a pracovaly načerno, připouštějí i odborníci. „Většina těchto pracovnic si touto profesí snaží vydělat na drogy, alkohol, či automaty,“ myslí si Bartošek.
Co stojí v cestě?
Zrušení zmíněné mezinárodní úmluvy z roku 1950 bude zřejmě první komplikací. „Vzhledem k období, ve kterém tato komunistická úmluva vznikala, jsou jejími smluvními stranami většinou bývalé socialistické státy nebo státy rozvojové. Řada vyspělých evropských států a velmocí k ní nikdy nepřistoupila. Důvodem je, že Úmluva potírá nejen prostituci nucenou, ale i prostituci dobrovolnou,“ připomíná Michálek.
Největším zastáncem šedé zóny jsou někteří majitelé nočních klubů a pasáci.
Jakub Michálek, poslanec za Pirátskou stranu.
Vypovězení zastaralé úmluvy by podle Parlamentního institutu nemělo představovat problém, podle náměstka ministra zahraničí Lukáše Kauckého to ministerstvo podporuje. „Návrh na výpověď ale musí předložit vláda a nejsem si jist, zda se do tohoto tématu bude předsedovi ČSSD chtít,“ obává se Michálek. Rozkoš bez rizika ale i další organizace zároveň prosazují zrušení zákona o potírání pohlavních nemocí, který zakazuje zřizování nevěstinců, který je v českém právním řádu už do roku 1922.
Quo vadis, zákonodárce?
Prostitutky by jako ostatní osoby samostatně výdělečně činné odváděly patnáctiprocentní daň z příjmů a danily paušálem. Ze zprostředkovatele sexuálních služeb (pasáka) udělá zákon „manažera sexuálních služeb“. Na vykřičené domy pamatuje jako na provozovny sexuálních služeb.
„Prostitutka by měla být při kontrole schopna prokázat, že platí daně a pojištění jako běžná OSVČ, a mít u sebe doklady, a to bez úřední registrace. Vykonávat bude nezávislé povolání, nebo živnost č. 78, poskytování služeb osobního charakteru. Dojde totiž k revizi její definice, která dnes poskytování sexuálních služeb zapovídá,“ prozrazuje Jakub Michálek.
Podle Pirátů nebude docházet ke stigmatizaci sexuálních společnic, protože by měly být jejich služby ve stejné kategorií jako činnost astrologů, grafologů, kartářek nebo numerologů. Současný status prostitutek je sporný, prostituce je totiž výslovně vyloučena z živnostenského zákona. Zda budou sexuální společnice své tržby evidovat elektronicky je zatím ve hvězdách. Piráti to nevylučují, ale ani neprosazují.
Masérky a tanečnice
Většina žen, které v branži podnikají a mají živnostenské oprávnění, jsou dnes oficiálně masérkami, tanečnicemi či provozují služby osobního charakteru. Aktuálně je to asi deset procent prostitutek. Podle Hany Malinové se ani po přijetí zákona do legálního podnikání nepohrnou.
„I kdyby regulace prošla, nemyslím si, že bude ,podnikatelek‘ výrazně přibývat. Nepředpokládám, že by jich na živnostenský list mohla v Česku někdy pracovat víc než čtvrtina. To, čeho se ženy nejvíc bojí, je ztráta anonymity,“ upozorňuje Hana Malinová.
Mezi ženami, které si dodnes na sexuální služby zařídily živnost, výrazně převažují ženy s vyšším vzděláním. Tři čtvrtiny z nich mají buď maturitu, nebo vystudovaly vysokou školu, ukázal průzkum.
Obcím by nadále zůstala možnost zakázat pouliční prostituci na svém území vyhláškou. „Jak to bude v budoucnu, musíme důkladně prodiskutovat. My navrhujeme prostituci omezit jen na nevěstince a části města, kde to městu nevadí, tzv. zóny tolerance známé například z Nizozemska,“ doplňuje Michálek.
Nevěstince by měly mít povolení podobně jako herny, informovat zákazníky i prostitutky v několika jazycích o pravidlech daných zákonem. Obce by měly mít možnost regulovat místa, kde jsou nevěstince, jako to v současnosti dnes dělá u heren. A především: dovoz prostitutek a prostituce cizinek by měl být striktně omezen.
To, že nebude registrace povinná a povinné nebudou ani lékařské prohlídky do návrhu prosadily neziskové organizace. Dělá to z něj nejliberálnější předlohu za posledních 25 let a zřejmě zvyšuje šanci na přijetí.
Nejstarší řemeslo nezregulujete
„Prostitutky podnikat a platit daně nebudou, zákon to nevyřeší,“ říká předsedkyně Rozkoše bez rizika Hana Malinová.
Česká pirátská strana v únoru předložila návrh na regulaci prostituce. Vaše organizace ho – byť s určitými výhradami – podporuje. Proč?
Rozkoš bez rizika skutečně návrh Pirátů v některých ohledech podpořila, ale o regulaci prostituce se u nás mluví už od roku 1994, kdy jsme připomínkovali první návrh zákona. Já už začínám být skeptická k tomu, že to politici vyřeší. Spíš než o regulaci nám jde o zrušení zákona z roku 1922 o potírání pohlavních nemocí, který zakazuje zřizování nevěstinců a vypovězení Úmluvy o potlačování a zrušení obchodu s lidmi z roku 1950.
Aby se prostitutky registrovaly na úřadech a platily daně, tedy odmítáte?
Musí to být na bázi dobrovolnosti. Ženy nemůžete k tomu, aby si zařídily živnostenský list, nutit. Odmítáme povinnou registraci a povinné lékařské prohlídky, které směřují jen k tomu, že zákazníci častěji vyžadují nechráněný sex. Pokud jde o regulaci prostituce, byly tu za uplynulých 25 let dvě skupiny návrhů. Více bylo těch striktně regulačních. Návrh Pirátů je z těch, které mají šanci projít, nejliberálnější. Povinná registrace v něm naštěstí není. Ale rozzlobilo mě, když začali Piráti do médií říkat, že díky regulaci získá stát peníze na obědy pro 100 tisíc školáků z chudých rodin.
Vnímáte to jako populismus? Státní pokladna by na regulaci prostituce nevydělala?
Jako socioložka nesnáším taková zjednodušení. Pirátská strana vlastně říká: děti nemají co jíst, protože prostitutky neplatí daně. Ráda bych ještě připomněla, že mnoho žen působí v sexbyznysu, protože mají značné dluhy a na krku exekuci. A toto je jediná práce, kde na vás exekutor nedosáhne. Co by se asi stalo v případě povinné registrace? Pokud bude hrozit regulace bez výjimek, prostitutky se přesunou do privátu a pracovat budou načerno.
A ten přínos do státního rozpočtu?
Když jsme se statistiky počítali, kolik by regulace ročně přinesla do státní pokladny, vyšlo nám číslo kolem 200 milionů korun, nikoli víc než miliarda, jak říkají Piráti. Nejsme politici a na problém se snažíme dívat reálně. Pokud ale prostitutkám s regulací nabídnete nějaké výhody, může je i možnost (nikoli povinnost) registrace zaujmout. Před pár lety jsme dělali mezi ženami, které se živí prostitucí, průzkum a sledovali jsme, kolik z nich má smlouvu se zaměstnavatelem a kolik živnostenský list na služby osobního charakteru. Výsledky ukázaly, že jich stále není víc než deset procent. Navíc jsme zjistili, že je mezi nimi většina žen s vyšším vzděláním – 75 procent z nich mělo minimálně střední školu s maturitou nebo vysokou školu.
Chápu to správně, že ženy, které chtějí „vystoupit ze šedé zóny“, už dnes provozují prostituci legálně jako masérky či tanečnice a ostatní ani zákon nedonutí?
I kdyby regulace prošla, nemyslím si, že jich bude výrazně přibývat. Nepředpokládám, že by jich na živnostenský list mohla v Česku někdy pracovat víc než čtvrtina. To, čeho se ženy nejvíc bojí, je ztráta anonymity. Čím má žena nižší vzdělání, případně inteligenci, tím má logicky větší strach.
Kolik lidí se dnes v Česku živí prostitucí?
Náš odhad je zhruba deset až 13 tisíc. Přesné statistiky ale nikde nenajdete. Většinou jsou to matky samoživitelky, které jsou v nezáviděníhodné pozici – mnohé tíží zmíněné dluhy a exekuční rozhodnutí.
Mluvila jste o výhodách. Jaké bonusy by mohla ženám provozujícím nejstarší řemeslo regulace vůbec přinést?
Pozitivní by mohla být například možnost sociálního zabezpečení na důchod. Pokud si bude chtít podnikatelka v sexbyznysu zařídit například hypotéku, nebude to problém. Když si bude chtít otevřít vlastní salon, půjčí si od banky a otevře si ho. Například v Německu mají tyto ženy výraznou policejní ochranu – když jim klient ubližuje, stačí zmáčknou tlačítko a policejní ochrana je tam do dvou minut. U nás se žena policii většinou nedovolá, a pokud ano, je už třikrát zbitá a znásilněná. Dnes se setkáváme s mnoha případy znásilnění prostitutek, ale v jejich případě to nikdo nebere vážně. Na druhé straně inspirovat se v zahraničí není snadné, je tam zcela jiná situace.
V čem konkrétně?
V západní Evropě jsou mezi prostitutkami více než tři čtvrtiny cizinek, u nás jde z pětaosmdesáti procent o Češky. Pokud se bude nějaké Nigerijce společnost posmívat a provozovatelé nevěstince vyhrožovat nebo ji okrádat, tak se ta žena otočí a odejde jinam. U nás je daleko větší prostor pro stigmatizaci žen. Ti, co tu prostituci organizují, se nebudou ohlížet v cizině, dokud budou mít dostatek hezkých domácích dívek.
Vraťme se ještě k těm obavám ze ztráty anonymity, která hrozí, když si žena zařídí živnostenské oprávnění. I to se přece dá v zákoně ošetřit?
Nemělo by být explicitně uvedeno, že jde o sexuální služby, prostituce by měla být zařazena pod služby osobního charakteru. Možnost registrace má být alternativou pro ty ženy, kterým to z nějakého důvodu vyhovuje. Možná by to zvýšilo i jejich sebevědomí a pocit prestiže. Když je registrovaná, vzniká sice větší tlak na nechráněný sex, ale i klient se může cítit bezpečněji a mít větší jistotu, že ho neokrade.
Opakovaně jste se vyjádřila, že pro vás regulace prostituce není nejdůležitějším tématem…
Za nejdůležitější skutečně nepovažujeme ani regulaci, ani dekriminalizaci prostituce včetně například zrušení trestného činu kuplířství. Co bychom chtěli především, to je podpořit pozitivní vnímání nejstaršího řemesla a ukázat lidem příklady. Děti mnoha žen, které dělají tuto práci, mohly vystudovat jen díky tomu, že na to měly díky svým matkám nabízejícím sex za úplatu prostředky. Chceme, aby se zvýšila tolerance společnosti k těmto lidem.
Poslední dobou se navíc zvyšuje úroveň sexuálních služeb. A vnímáme i posun k jejich terapeutickému významu. V Česku přibývá mužů s intimními problémy, kteří nejsou schopni normálního sexu a prostitutky jsou často jediné ženy, které jim umějí naslouchat a jsou schopné jim pomoci.
Politici přišli dokonce s tím, že může regulace prostituce zabránit šíření viru HIV…
To je samozřejmě naprostý nesmysl. Je to opět nesmírné zjednodušení, politici argumentují statistikami ve Švýcarsku, ale už jsme zmiňovali, že v těchto zemích nabízejí sexuální služby především cizinky. A regulací se zabránilo přílivu HIV pozitivních žen ze zahraničí. U nás je situace úplně odlišná. Ročně děláme zhruba 3600 vyšetření a máme pouze jeden až dva nové případy nakažení virem HIV ročně. Podle oficiálních statistik jsou tři procenta HIV pozitivních mezi prostitutkami, ale celoroční přírůstek všech nakažených žen v Česku je kolem dvacítky. Šíření viru HIV jsme zabránili už před dvaceti lety. Ten, kdo takové věci říká, tomu nerozumí.
Proč vlastně bojujete proti povinným lékařským kontrolám u prostitutek?
Tyto kontroly mají jen malý význam, a to kvůli takzvanému imunologickému okénku. Stává se, že je žena v období, kdy je výsledek vyšetření negativní, nejvíce infekční. Protilátky na retroviry se vytvářejí za poměrně dlouhou dobu od nakažení. Může to trvat dva až tři měsíce. Pokud má ten, kdo je HIV pozitivní, v mezidobí od infikování do vytváření protilátek kontakt s klientem, tak ho nakazí, i když testy ukazují, že je zdravý. Byli bychom rádi, kdyby si i politici uvědomili, že je problematika prostituce daleko širší a nezabývali se buď jen tím, že všechno zregulují, případně vytáhnou z kapes žen v sexbyznysu peníze na daních.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Martin Pinkas.
