English version
„Základním předpokladem je, aby byla česká firma schopna nabídnout výrobky či služby, které obstojí ve srovnání s nejlepší světovou konkurencí, neboť Singapur je za prvé bohatá země a za druhé zde velmi dbají na tzv. ‚advanced‘ produkty, jež lze zařadit mezi opravdu nejvyspělejší produkci ve světovém srovnání,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Singapuru Jiří Zavadil.
Jedna z nejprogresivnějších světových zemí se jinými slovy orientuje na tzv. „knowledge-based economy“, a to zejména v elektronice a elektrotechnice, informačních technologiích, bioinženýrství či biomedicíně. Dalšími oblastmi, kde chce být Singapur na čele světového pelotonu, jsou biotechnologie, letecký průmysl, zdravotnická technika, některé druhy chemické výroby, farmaceutická výroba či ochrana životního prostředí. Čeští výrobci nanotechnologií, biotechnologií či zdravotnické techniky přitom umějí světu nabídnout skutečnou kvalitu
„Kategoriemi, kde mohou v Singapuru české firmy uspět, jsou také design, luxusní předměty, umělecké artefakty, ale částečně i potravinářský průmysl, neboť země vzhledem k omezeným vlastním možnostem velkou část produkce dováží,“ upozorňuje Jiří Zavadil.
Možnosti pro české exportéry
- elektronické komponenty, telekomunikační zařízení a přístroje
- biotechnologie, genové inženýrství, speciální chemikálie, léčiva
- energetická zařízení (diesel-generátory, elektromotory, VN trafa)
- stavební technika (bagry, nakladače, válce, manipulační technika)
- vzduchotechnika pro podzemní dráhu (metro) a silniční tunely
- speciální technika (pro oblast letectví, dále pistole a náboje)
- potravinářské technologie (vč. reexportu do sousedních zemí)
- potravinářské výrobky (dovážejí podstatnou část potravin)
- subdodávky pro investiční celky (výstavba chemických závodů, zpracování pitné vody)
Brána do světa
Při obchodování se Singapurem nejde jen o dodávky pro tamní zákazníky. Země je bez nadsázky branou do Jihovýchodní Asie i na další významné světové trhy.
„Přes obchodního partnera v Singapuru se lze dostat na trhy v oblasti jihovýchodní Asie, ale klidně i na velký čínský trh nebo do Indie. Možná si někdo řekne, proč bych dobýval indický trh přes Singapur. Ovšem když porovnáte legislativní prostředí v Indii s právním prostředím v Singapuru, uvědomíte si, že cesta na jiné trhy přes partnerskou firmu v Singapuru může být nakonec kratší a právně méně složitá,“ vysvětluje diplomat.
Z téměř čtyřiceti tisíc zahraničních firem je v malém ostrovním státě 3200 společností z Číny a 4400 subjektů z Indie. „Takové možnosti hned tak někde nenajdete. Zákony v Singapuru jsou velmi striktně dodržovány, takže právní prostředí je zde na vyšší úrovni nejen oproti řadě jiných zemí Asie, ale rovněž oproti poměrům, na které jsme zvyklí v Česku.“
Liberální a otevřený trh
Odborníci připomínají, že vzájemný obchod poněkud udusil vstup ČR do Evropské unie. Nejde ale jen o Singapur. Členství otevřelo českým firmám dveře na vnitřní trhy EU a logicky opadl zájem tuzemských exportérů o vzdálené asijské destinace. Potvrzuje to i Jiří Zavadil.
„Naše firmy šly za bližším obchodem v rámci EU. Dnes však už české podniky vědí, že si pouze s evropským trhem a s trhy těsně za evropskými humny nevystačí. Singapur je výbornou možností pro diverzifikaci obchodních zájmů našich firem, neboť jeho omezené surovinové zdroje vyžadují dovoz většiny produktů pro životaschopnost země. Skoro polovinu průmyslové výroby tvoří elektrotechnický průmysl, který potřebuje zahraniční subdodavatele,“ upozorňuje zástupce CzechTrade.
Čeští exportéři by mohli využít i toho, že je Singapur jednou z nejotevřenějších ekonomik s liberálním celním režimem. Na druhou stranu to ale znamená, že je zde obrovská konkurence velkých hráčů z nejvyspělejších zemí světa.
Přestože je Singapur otevřeným a liberalizovaným trhem, placení cla se exportéři z Česka nevyhnou, ale týká se to jen několika druhů zboží.
„Clo se v Singapuru platí jen z nepatrného množství položek, a to konkrétně z alkoholických nápojů. Dále jsou spotřební daní zatíženy tabákové výrobky, motorová vozidla a ropné produkty respektive pohonné hmoty,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade.
Z každého dováženého zboží – a rovněž při jeho prodeji v rámci Singapuru – zaplatíte daň ve výši sedmi procent. Jedná se o takzvanou GST (Good and Service Tax), což je obdoba české DPH. „Sazba je jednotná ve výši 7 procenta a vztahuje se na zboží, ale i na služby uvnitř Singapuru. Při vývozu je možnost požádat o její vrácení, podobně jako tomu je u nás v případě vrácení DPH při vývozu z EU,“ prozrazuje diplomat.
Singapurci jako obchodní partneři
Singapurci jsou velmi precizní a přitom poměrně akční, nicméně však striktně respektují hierarchii, takže je potřeba vždy vyčkat finálního schválení kompetentních pracovníků. Trochu mě překvapilo, že jim chybí větší velkorysost, takže je třeba předpokládat, že se budou zabývat skutečně každým detailem v navrhované smlouvě a jen neradi ustupovat od svých představ.
Přestože jsou mladí lidé velmi dynamičtí, mají velký respekt k věku a ke zkušenostem, a to podstatně více než je tomu v ĆR, takže je potřeba tyto zažité zvyklosti respektovat. Velkou roli hraje společenské postavení a také majetkový status – lidé, kteří poctivě a úspěšně podnikají a získali větší majetek, jsou zde ve velké úctě. Pokud by to nebylo poctivou formou, nesmlouvavě se s nimi vypořádá zdejší legislativa, neboť (nejen) daňové podvody jsou zde velmi tvrdě trestány, dochází i k majetkovým postihům.
Při obchodních jednáních je potřeba dbát na to, abyste partnera nevystavili tzv. „ztrátě tváře“. Buďte vždy empatičtí a dbejte na to, abyste partnera nedostali do trapné situace. Singapurci jako mnozí další Asiaté chtějí z jednání odcházet jako vítězové, takže volte raději takovou strategii, která u nich vzbudí dojem, že získali o něco více než vaše strana. Avšak v každém případě jsou tamní lidé velmi přátelští a komunikativní. Projevování negativních emocí a nespokojenosti před obchodním partnerem není vhodné.
Jiří Zavadil, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Singapuru
Pokud jde o netarifní opatření, která mohou českým vývozcům komplikovat život, jde především o kontrolu dovozu a vývozu některých druhů výrobků. Úřady u nich musí vydávat zvláštní povolení. Týká se to například léků, speciální techniky jako jsou zbraně a některých dalších specifických položek. Jinými regulacemi, např. uvalením kvót na zboží, Singapur zahraniční subjekty nezatěžuje.
Jak bylo zmíněno výše, nabízejí čeští výrobci potažmo exportéři kvalitu v oblastech jako jsou biotechnologie, life sciences, informační a komunikační technologie. Mohou se skutečně v těchto sektorech Češi uplatnit i na tamním náročném trhu?
„Obě země mají v těchto oborech co nabídnout. Není důvodu, proč by se české firmy nemohly prosadit na trhu v Singapuru, když dosahovanými výsledky patří ke světové špičce. Jsem připraven jim k tomu být nápomocen ve spolupráci s institucemi, které mají zájem na příchodu nových zahraničních firem do Singapuru. Je to např. Economic Development Board (EDB), což je vlastně singapurská obdoba CzechInvestu, a International Enterprise Singapore (IE), tedy de facto singapurský CzechTrade,“ doplňuje Jiří Zavadil.
Obě instituce se podle jeho slov od otevření pobočky CzechTrade v Singapuru zajímají o to, jak mohou přispět k intenzivnějším kontaktům mezi oběma stranami. A jde o skutečně čerstvou záležitost, neboť kanceláře CzechTrade byla v Singapuru otevřena letos.
Jakub Procházka
