Škoda dodá vagony pro varšavské metro

Polsko obratně nasměrovalo dotace z fondů EU do rozvoje dopravy. Uchytili se na dopravních zakázkách čeští dodavatelé?
Ano, například to platí pro vyhraný tendr na dodávku souprav metra do Varšavy, v němž zvítězila Škoda Transportation. Jde o 37 souprav metra, základní dodávka bude navíc pravděpodobně rozšířena o dalších osm souprav. Hodnota zakázky by měla dosáhnout osmi miliard korun. Škoda zajistí také náhradní díly, simulátory, školení a déle trvající záruku.

Češi se uchytili též na rychlém rozvoji železnice.
Třeba AŽD Praha podepsala už třetí významnou smlouvu se společností PKP PLK, která je odpovědná za investice a údržbu železničních tratí. Jde o dodávku zabezpečovacích a sdělovacích zařízení pro šest železničních stanic a úsek dlouhý 72 kilometrů na trati mezi Poznaní a Štětínem. AŽD zajistí vše od projektování až po plné zprovoznění systémů. S plánovanou stavbou dopravního uzlu Solidarita by polská vláda ráda viděla na chystaných rychlodrahách polské vlaky. Firma PESA ale už plánuje spolupracovat na konstrukci rychlovlaků s významnými mezinárodními firmami, které mají v této oblasti zkušenosti. Ne vždy mohou polské firmy nabídnout požadované technologie. Proto věřím, že v i tom bude vysoká šance pro české firmy. 

A co silniční projekty?
Pravidelně se do výběrových řízení zapojuje firma Metrostav, která bude stavět v Polsku silnici o délce 2,6 kilometru a most dlouhý 830 metrů. Tento úsek propojí obce Wierzchosławice, Mościce a Tarnów. Vybudovány budou komunikace s křižovatkami a související infrastrukturou, chodníky pro pěší a cyklostezky, zařízení pro ochranu vod i protihlukové stěny. Zakázka by měla stát 141 miliard polských zlotých (asi 840 miliard korun). Dokončení tohoto projektu je naplánováno do roku 2023.

Jde o 37 souprav metra, základní dodávka bude navíc pravděpodobně rozšířena o dalších osm souprav. Hodnota zakázky by měla dosáhnout osmi miliard korun.

Země má novou energetickou koncepci a chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. ČEZ získal zajímavou zakázku na větrnou elektrárnu. Kde vyroste?
Polské ministerstvo energetiky zaktualizovalo dokument týkající se energetické koncepce do roku 2040 (je znám pod zkratkou PEP2040). V současnosti je hlavní částí energetického mixu tepelná energetika na černé a hnědé uhlí. Z nynějších 80 procent by ale výroba energie z uhlí měla klesnout na zhruba 60 procent. Ministerstvo chce zvýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů až na 23 procent.

Zbývající cíle zůstaly zachovány v původní podobě. A v souvislosti s tlakem EU na jejich plnění se otevřely nové příležitosti pro místní i zahraniční firmy. Společnost ČEZ se v minulém roce zúčastnila energetické aukce, v níž vyhrála s projektem výstavby větrné farmy Krasin, která by měla být postavena na severu Polska. Soustava větrných elektráren by měla mít výkon 35,2 MW. S ČEZ byla uzavřena patnáctiletá smlouva na realizaci i provoz elektrárny.

Polsko je velmoc v zemědělské produkci, mohou se tam vůbec prosadit čeští potravináři?
Země má několik prvenství v zemědělství. Je největším producentem jablek v EU, vyniká také v produkci borůvek, višní, jahod, zeleniny i kuřecího. V roce 2018 bylo Polsko celosvětově na prvním místě ve vývozu žampionů a na druhém ve vývozu malin. Tudíž je pravdou, že v zemědělství je pro české zemědělce těžké se na tomto trhu prosadit. Zajímavé ale je, že kupříkladu trh biopotravin má v Polsku hodnotu 1,1 miliardy zlotých a má vysoké vyhlídky na další růst. Více než 80 procent potravin „bio“ a „eco“ v obchodech přitom pochází ze zahraničí. V tom vidím příležitost i pro české firmy.

Už v tomto segmentu nějaká prorazila?
Je to třeba firma Pro-Bio, která je nejen výrobcem potravin v biokvalitě, ale zabývá se také biokosmetikou, ekodrogerií a bioosivy. Druhým příkladem je firma Mixit, což je výrobce müsli a jiných produktů zdravé výživy.

Prosadila se firma Pro-Bio, která je nejen výrobcem potravin v biokvalitě, ale zabývá se také biokosmetikou, ekodrogerií a bioosivy.

A ne až tak zdravé, ale velmi dobré české pivo?
České pivovary jsou na polském trhu stálicemi. Dobře známy jsou značky Kozel nebo Plzeň, které jsou dostupné v běžné síti obchodů. Další česká piva se prodávají v internetových obchodech nebo restauracích. V roce 2018 bylo do Polska vyvezeno české pivo v celkové hodnotě téměř 615 miliard korun. V poslední době jsem zaznamenal záměr prosadit se v Polsku i u výrobců a exportérů vín.

Polsko je v současnosti považováno za poměrně protekcionistický trh. Je to tak doopravdy?
Tento pocit někdy pramení z nedorozumění, které může vzniknout během komunikace v tendru. Naše zkušenosti jsou takové, že polská strana by někdy ráda dala šanci i zahraniční firmě, nicméně ta i kvůli problému s komunikací není schopna podmínky tendru splnit. V ten okamžik je vhodný prostor pro naši kancelář, která ráda pomůže. 

Určitá úroveň preference domácích společností je asi celkem logická ve strategických oblastech, jako je energetika nebo obrana. 
Přesto například v rámci tendru Malý Mustang dodá polská větev české mateřské společnosti Glomex MS v letech 2020 až 2022 celkem 485 vozů značky Nissan Navara polské armádě. Dříve se při některých projektech vláda spálila a věřím, že v budoucnu zohlední výhody kvalitnějšího produktu z ciziny nad méně atraktivním výrobkem z Polska. Někteří představitelé polské armády veřejně přiznávají, že by ve výzbroji armády uvítali místo stávajících výrobků domácích firem produkty ze zahraničí.

• Desatero pro obchodování s Polskem
• Aktuální informace k situaci v Polsku v souvislosti s koronavirem

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Rubrika časopisu na euro.cz