Komora: Skoro polovina podniků je nucena utlumit investice

K utlumení dojde vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti některých materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu a nepřímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu.

Pojďme se podívat na některé vybrané parametry – předpokládaný vývoj mezd, budoucnost firem, jejich chuť a ochotu investovat i příležitosti a hrozby následujících měsíců.

Mzdy porostou, investice podniky omezují

Celkem 70 % respondentů odpovědělo, že letos meziročně vzrostou mzdy jejich zaměstnanců. Největší pravděpodobnost zvýšení mzdy přitom mají pracovníci ve zpracovatelském průmyslu. Nejčastěji dojde k meziročnímu zvýšení mezd v rozmezí 5 až 10 % (uvedlo 44 % respondentů). Toto rozpětí růstu bude velmi rozšířeno u velkých firem, které uzavírají kolektivní smlouvy (v tomto případě obvykle na podzim 2021 pro rok 2022).

Právě u firem s více než 250 zaměstnanci očekáváme výrazný tlak na výrazně vyšší růst mezd v roce 2023, kdy se budou odbory snažit tlačit na dosažení reálného růstu mezd i v podmínkách silně inflačního prostředí.

Největší relativní pokles, ale i největší relativní růst mezd se letos bude dotýkat zejména zaměstnanců v těch nejmenších firmách. Tam, kde se neuzavírají kolektivní smlouvy, je totiž přizpůsobování mezd inflaci i ekonomickému vývoji firmy poměrně flexibilní. V menších firmách je také mzdová úroveň obecně nižší než například ve velkých mezinárodních společnostech, a změny výše mezd jsou tak v relativním vyjádření výraznější než u vysokých příjmů.

Nominální pokles mezd bude letos téměř výhradně záležitostí pracovníků u těch nejmenších zaměstnavatelů a u firem ve službách. Právě mikro a malé firmy bývají nepříznivým ekonomickým vývojem zasaženy jako první a jsou i ohroženy nejvíce. V případě mzdového vývoje v osobních službách se zřejmě projevuje i změna spotřebního chování obyvatel v souvislosti s vyšší inflací a jejím vlivem na úspory a reálnou úroveň mezd, a tedy i snížení poptávky po vybraných službách.

Očekávaný vývoj firem

Prvním sledovaným parametrem byl očekávaný celkový vývoj firem v letošním roce ve srovnání s rokem 2021. Podle 63 % respondentů se bude jejich firmě letos dařit stejně nebo lépe než v předchozím roce poznamenaném koronavirovou krizí.

Přibližně čtvrtina (23 %) respondentů očekává meziroční zlepšení situace své firmy. Optimisticky se na letošní vývoj dívají zejména středně velké podniky (s 51 až 250 zaměstnanci) a podniky působící ve službách. Oproti tomu zhoršení pro příští měsíce čeká výrazně více účastníků ankety (37 %). Varovným signálem je fakt, že největšími pesimisty jsou velké firmy a firmy působící ve zpracovatelském průmyslu.

Srovnáme‑li aktuální odpovědi s výsledky lednového šetření, můžeme pozorovat poměrně výrazné zhoršení očekávání. Zlepšení nebo alespoň stabilizovaný vývoj firmy v letošním roce v lednu očekávalo 79 %, což je o 16 procentních bodů více než v březnu. Tento posun je způsoben především významným nárůstem těch respondentů, kteří očekávají zhoršení (z 21 % v lednu na 37 % v březnu).

Uvedený nárůst byl uveden především velkými firmami a podniky působícími ve zpracovatelském průmyslu. Jedná se přitom o významný obrat očekávaného vývoje, oživení po koronavirové krizi totiž mělo být taženo právě těmito firmami, čemuž odpovídaly i lednové výsledky našeho šetření.

Příležitosti a hrozby dalšího vývoje

Firmy se potýkají s výrazným růstem cen vstupů. Vedle energií se jedná i o ceny surovin, polotovarů a výrobních materiálů. Ceny vstupů se mění téměř na denní bázi a ceníky v některých případech přestaly plnit svoji funkci. Současně firmy trápí i nedostatek řady materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu.

Nežádoucí dopad na část zpracovatelského průmyslu může mít např. i momentální nedostatek hutních materiálů a plechů. Otázky ohledně kapacit, dostupnosti a termínů dodání se týkají mnoha dalších vstupů. Jde o důsledek časového souběhu mnoha nepříznivých okolností, které výrazně působí také na nejistotu podnikatelů ohledně budoucího vývoje ve smyslu omezování dodávek některých vstupů a dalšího zdražování.

Válka na Ukrajině je podnikateli po rostoucích cenách vstupů druhým nejčastěji zmiňovaným rizikem pro podnikání v letošním roce. Ačkoliv je podíl přímého českého zahraničního obchodu s Ruskem, Ukrajinou i Běloruskem relativně nízký, ukazuje se, že české firmy budou negativně ovlivněny spíše nepřímými implikacemi válečného konfliktu.

Soukromé investice

Udržitelný ekonomický růst není myslitelný bez soukromých investic. Předpoklad, že rostoucí ceny vstupů a zhoršená geopolitická situace budou mít negativní efekt na investiční očekávání v letošním roce, byl správný. Zatímco v lednu plánovalo stejnou nebo vyšší investiční aktivitu 71 % respondentů, v březnu to bylo už jen 56 %.

Celkem 44 % respondentů zřejmě meziročně utlumí své investice, přičemž v lednu tak odpovídalo výrazně méně – 29 % respondentů. Pokles hlásí především nejmenší firmy a stavebnictví. Důležité je znát i to, jak moc investice poklesnou. Třetina (34 %) respondentů uvedla, že letos jejich investiční aktivita poklesne o více než 10 %. Silný propad čekají především firmy působící v osobních službách, což lze přičítat změně spotřebního chování v souvislosti s vyšší spotřebitelskou inflací.

Potlačení investičního apetitu lze vysvětlit kromě rostoucích cen a budoucí nejistoty také rostoucími administrativními náklady vyplývajícími z nových povinností nefinančního výkaznictví u velkých firem od roku 2023. Významnou roli v podnikatelském sektoru sehraje praktická implementace evropské regulace spojená s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích a rovněž chystaný institut hromadných žalob.

Převzato z časopisu Komora. Odbor legislativy, práva a analýz