English version
E-commerce a inovace v bankovním sektoru
Dle dat OECD se v Mexiku na e-commerce podílelo v roce 2018 méně než 15 % lidí, což je spolu s Kolumbií nejméně ze všech členských států organizace:
Dle AMVO (Mexická asociace online prodeje – Asociación Mexicana de Venta Online, AMVO, pravidelně analyzuje vývoj online obchodu v Mexiku) však vzroste v následujících třech letech online prodej v Mexiku více než pětkrát. Stejně jako všude po světě, také v Mexiku totiž v posledních měsících (znásobením během koronavirové krize) zažívá e-commerce boom. Impuls nákupu přes internet dávají také různé akce, jako je například tzv. Buen Fin (Dobrý víkend), Black Friday či Hot Sale, v rámci kterých téměř 50 % lidí nakupuje online.
Za rok vzrostl elektronický obchod o 24 % (z 396 miliard pesos v roce 2017 na 491 miliard v roce 2018). Zatímco v roce 2017 jen 7 % lidí využívalo e-commerce každý týden, během roku 2018 vzrostl tento podíl na více než 30 %. Podrobněji využívání e-commerce ukazuje následující graf.
Většina lidí dělá nákupy prostřednictvím chytrého telefonu a až poté je to laptop. Hlavním způsobem platby je platební karta, prostřednictvím které je zaplaceno více než 80 % obchodních transakcí přes internet. Prodej přes internet je čím dál více dostupnější i pro drobnější podniky, a to také díky velké nabídce tzv. marketplaces a možnosti prodeje prostřednictvím sociálních sítí. Mnohé malé podniky nabízí možnost platby kartou (včetně řemeslných trhů).
V Mexiku vznikají na podporu digitalizace podnikání pro mikro, malé a střední podniky různé kampaně: jednou z takových iniciativ je #LeAtiendoPorInternet (v překladu Obsloužím vás na internetu): asociace Internet MX spolu s Ministerstvem ekonomiky se prostřednictvím tohoto programu snaží uspíšit integraci MSMEs do digitální ekonomiky. Pomáhá malým podnikům s internetovým prodejem, poskytuje různá školení.
V Mexiku je však velkým problémem krádež dat, a proto roste poptávka po inovativních technologiích v bankovním sektoru, a to zejména těch, jež nabízí možnost platby přes internet, aniž by uživatel musel sdílet data své fyzické debetní či kreditní karty. Službu již vybrané banky (např. BBVA Bancomer, Santander, Banorte, Banamex) působící v Mexiku nabízí. Podobnou službou je možnost výběru z bankomatu bez platební karty.
Naprostá většina bank již nabízí biometrické přihlášení do internetového bankovnictví. Bankovní systém je v této zemi na velmi vysoké úrovni. Mexiko je jedním z latinskoamerických lídrů, co se inovací v bankovním a finančním sektoru týče. Investice do bankovního sektoru, bezpečnostních řešení, cloud služeb, FinTech ale i dalších inovačních technologií, v poslední době v Mexiku rapidně rostou.
S rozšiřujícím používáním platebních karet začíná postupně růst též poptávka po dalších inovativních produktech, jako jsou například platební portály v hromadné dopravě. Jelikož je ale v Mexiku toto odvětví teprve na vzestupu, je zde velký potenciál pro vstup zahraničních, potažmo pak českých firem.
Průmysl 4.0
Největší úroveň digitalizace a implementace Průmyslu 4.0 evidují závody automobilového a leteckého průmyslu. V Mexiku mají svou výrobu automobilky jako Audi, Ford, Kia, Nissan, Honda, Volkswagen, Mercedes Benz či BMW ale i další mezinárodní giganti, kteří se bez automatizace dnes neobejdou (Panasonic, Samsung a mnohé další). Automatizaci výroby však zavádí také mnohé firmy ve strojírenství, potravinářském, ropném, chemickém, či farmaceutickém průmyslu i výrobci domácích spotřebičů a zdravotnického zařízení.
V mnoha lokálních firmách však dosud běžnou práci, kterou v Evropě a v České republice dělají roboti, dosud velmi často vykoná levná pracovní síla. Problémem pro naplnění poptávky a implementace rozvoje nových technologií je také nedostatek odborníků.
V zemi se však čím dál více investuje do rozvoje a výzkumu a situace se tak postupně výrazně mění. Potenciál pro zahraniční inovativní firmy je zde tak právě nyní větší než kdy jindy. K postupné transformaci dochází na všech úrovních, a to dokonce i v některých malých a středních podnicích, které si uvědomují, že používání nových technologií jim může pomoci zvýšit produktivitu.
Postupná implementace Průmyslu 4.0 je patrná na rostoucím dovozu průmyslových robotů: v roce 2018 dosáhl import 165 milionů dolarů, což řadí Mexiko mezi pět největších dovozců na světě. V roce 2017 byl dovoz robotů ještě větší, než v roce 2018, dosáhl hodnoty 209 milionů dolarů. Mexiko však není jen importérem ale též exportérem robotů. V roce 2018 mexický vývoz v tomto odvětví dosáhl 23 milionů dolarů.
Tento trend pokračuje i dnes: v první polovině roku 2019 vzrostla poptávka po průmyslových robotech o 7,2 %, během ledna až července nakoupilo Mexiko v zahraničí 3 676 robotů v hodnotě 89 milionů dolarů. Lékařský a farmaceutický průmysl dokonce zaznamenal navýšení poptávky o 220 %. V Mexiku je dle informací BID v provozu 27 010 robotů (což je více než dvojnásobek počtu v Brazílii). Největšími dodavateli průmyslových robotů je Japonsko, Německo, USA, Francie, Jižní Korea a Čína. V automatizaci výrobních procesů se prosadily i některé české společnosti.
Příkladem úspěšných mezinárodních firem je zde například dánská společnost Mobile Industrial Robots, která založila mexickou pobočku na výrobu mobilních kolaborativních robotů (tzv. cobot) či Universal Robots, jež v Querétaru otevřela školicí středisko v oblasti robotické spolupráce. Další značky, které mají v Mexiku úspěch, jsou: Fisnar, ABB, Mitsubishi, Fanuc, Motoman, Siemens, Schunk, Epson, TekRob GmbH či THK.
Malé střední podniky, které zaměstnávají více než 72 % ekonomicky aktivní populace, si často nemohou dovolit výrobu zcela automatizovat, a právě pro ně jsou ideální tzv. coboti, jež jsou uživatelsky jednodušší a levnější ve srovnání s tradičními roboty.
Také nová průmyslová politika současné vlády explicitně hovoří o snaze posílit digitalizaci výrobního sektoru a podporovat Průmysl 4.0. Zmíněné tendence, tlak na zvýšení produktivity a kapacity otevírají exportní příležitosti pro české společnosti, zaměřující se na digitalizaci, robotizaci a automatizaci výrobních procesů.
