English version
Navzdory rostoucí nejistotě vzrostl loni výkon české ekonomiky o 2,5 procenta. Poměrně pozitivní výsledky ale ovlivnil efekt nízké srovnávací základny z předchozího covidového roku nebo také odložená poptávka či investice.
Na celkovém ekonomickém výkonu se pak významně podepsal válečný konflikt na Ukrajině zejména vysokými cenami energie, které přispěly k rostoucí inflaci. V druhé polovině loňského roku začalo hospodářství postupně zpomalovat a koncem roku se Česko dostalo do tzv. technické recese.
Firmy se dokázaly vypořádat s novými překážkami. Díky přístupu firem, teplému počasí či opatřením jako zastropování cen energie nebo naplnění plynových zásobníků nedošlo na scénáře, které předvídaly nedostatek zemního plynu a extrémní růst jeho ceny.
Ekonomika jako celek ale zpomaluje a stále není v příliš dobré kondici. Vysoké ceny energie a materiálů či surovin se promítají do celkové inflace, se kterou se potýkají spotřebitelé i firmy. Ekonomické vyhlídky se nicméně proti podzimu mírně zlepšily.
Optimističtější je například prognóza růstu HDP v Německu, zlepšují se mírně také podnikatelská očekávání. Firmy však nečeká lehký rok, hospodářství se bude pohybovat na hraně stagnace s přetrvávajícími riziky směrem k poklesu.
Jak se bude v roce 2023 vyvíjet česká ekonomika (odhady výzkumných institucí)
| Ukazatel | SP ČR | MF ČR | ČNB | EK |
|---|---|---|---|---|
| Růst HDP | 0,9 % | -0,3 % | 0,3 % | 0,1 % |
| Inflace | 9–10 % | 10,4 % | 10,8 % | 9,3 % |
| Nezaměstnanost | 2,9 % | 3,2 % | 2,7 % | x |
| Průměrný kurz CZK/EUR | 24,3 | 24,2 | 24,5 | x |
Propad domácí spotřeby
Vysoká inflace a ceny energie se podepsaly na kupní síle domácností, která klesá od konce předloňského roku. V loňském třetím čtvrtletí se meziročně propadla téměř o 10 procent. Nižší reálný disponibilní příjem dále oslabují vyšší úroky, a tedy dražší úvěry. Tyto překážky se projevují v ochlazující poptávce, která je patrná z propadu tržeb v maloobchodě či v pohostinství, ale také z pesimistických výsledků konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Další vývoj bude záviset na stabilitě cenové hladiny a udržení zaměstnanosti. Spotřeba domácností se však bude zřejmě i v dalších měsících pohybovat na pokraji stagnace a poklesu.
Rostoucí vládní výdaje budou naopak letos ekonomiku stimulovat. Vláda však již dává najevo, že kvůli konsolidaci státního rozpočtu bude nutné změnit dosavadní trend a postupně zkrotit vysoké deficity. Letošní rok je politicky nejvhodnější k prosazení klíčových opatření, a stoupá tedy pravděpodobnost utlumení dosavadního růstu vládních výdajů.
Opatrné investice firem
Optimismus spojený s opětovným otevřením ekonomiky po dvou covidových letech a solidní poptávka nahrávaly investičním aktivitám. Jenže rychlý růst cen vstupů, zejména energie, řadu podniků záhy donutily k šetření a osekávání investičních rozpočtů. Navíc s ochlazující poptávkou se firmám nedaří přenášet stoupající náklady plně do cen konečných produktů.
Případné snižování marží by mohlo mít negativní dopady na ziskovost a přeneseně i na budoucí investice. Společné šetření SP ČR a ČNB ostatně ukázalo přetrvávající opatrnost firem a očekávání mírného poklesu investic pro letošní rok. Investiční aktivitu podniků ovšem může letos zvednout nabíhající podpora z evropských dotačních fondů.
Pozitivní příspěvek zahraničního obchodu
Zahraniční obchod byl loni ve znamení silnějšího růstu dovozu nad vývozem a zhoršením bilance zboží. Samotný export ovšem výrazně rostl navzdory válce na Ukrajině a s ní spojeným problémům. V nominálním pojetí dosáhl dokonce rekordních hodnot, i když jedním z důvodů byl růst cen vyvážených
produktů.
Pozitivní vývoj v dalších měsících bude záviset především na ekonomickém růstu největších obchodních partnerů Česka a na situaci v klíčových průmyslových odvětvích. Z důvodu slabé domácí poptávky lze očekávat, že v letošním roce předčí růst vývozu tempo růstu dovozu a zahraniční obchod tak kladně přispěje k celkovým výsledkům HDP.
Inflace bude klesat jen pozvolna
Míra inflace v loňském roce (15,1 %) byla výrazně ovlivněna válkou na Ukrajině, zejména kvůli narušení mezinárodních obchodních řetězců a skokovému růstu cen vstupů či energie. Ke zvyšování cen přispěl i nedostatek pracovníků na trhu, který tlačí na růst mezd, a zpočátku silná spotřebitelská poptávka.
Meziroční hodnoty inflace zůstávají nyní vysoké, avšak řada indicií, jako například pokles cen některých průmyslových kovů či námořní dopravy, naznačuje pokles inflačních tlaků. Dopady dřívějšího nabídkového šoku jsou tlumeny také ochlazující poptávkou v mnoha zemích.
Celková inflace však bude odeznívat pomalu, ovlivňovaná cenami energie a stále vysokým očekávaným růstem cen vstupů. SP ČR odhaduje letošní průměrnou inflaci přes 9 procent.
Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1Q/2023). Autor: Milan Klempíř, manažer pro ekonomiku, daně a finance
