English version
Novela předpisů sice přinesla paušální náhradu nákladů za správu exekucí pro zaměstnavatele, 85 % respondentů ale tento institut zatím nevyužilo. Podnikům neubyla ani administrativa, podle 67 % dotázaných exekutoři nevyužívají jednotné formuláře pro komunikaci se zaměstnavateli.
Firmy, které v Česku nemají zkušenost s administrací exekucí svých pracovníků, patří spíše mezi výjimky. V novém dotazníkovém šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR bylo takových pouze 14 ze 168 respondentů. Pravidelná komunikace s exekutorem, ale i zaměstnanci, srážky ze mzdy a další administrativní úkoly jsou denní náplní mnoha mzdových účetních ve firmách. Pokud je v některých podnicích více zaměstnanců s exekucemi, není ani výjimkou, že musí najmout další účetní, aby práci zvládly.
„S exekucemi svých zaměstnanců má zkušenosti téměř každá firma. Zaměstnavatel je vinou zastaralé legislativy nuceným prostředníkem mezi zaměstnancem a exekutorem. Současná právní úprava srážek ze mzdy je totiž stále torzem institutu, který vychází z původní koncepce Občanského soudního řádu z roku 1963, kdy zaměstnavateli byly téměř výlučně státní podniky, a nikoliv soukromé osoby. Ulehčení firmám bohužel nepřinesla ani novela z roku 2021,“ popisuje problém Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Novela občanského soudního řádu, exekučního řádu a dalších předpisů přinesla například paušální náhradu nákladů 50 Kč měsíčně ze srážené částky pro zaměstnavatele za veškerá exekuční řízení vedená vůči konkrétnímu zaměstnanci. To se však týká pouze exekucí zahájených v letošním roce. Ministerstvo spravedlnosti také alespoň obecně vymezilo, jaké informace musí zaměstnavatel exekutorovi poskytnout na jeho žádost o součinnost v exekučním řízení nebo zavedlo možnost komunikovat s exekutorem elektronicky prostřednictvím standardizovaných šablon dokumentů.
Výsledky dotazování SP ČR
Podle aktuálního dotazování 85 % respondentů prozatím nevyužilo institut paušální náhrady za správu exekucí. Nejčastěji podniky uváděly, že nechtějí svým zaměstnancům strhávat další částky nad rámec srážek ze mzdy. Pro některé podniky je také částka příliš nízká a navíc ji mohou uplatnit jen u nově vedených exekucí. Respondenti vyčíslili odhadované náklady na provádění srážek ze mzdy průměrně na 800 Kč na jednoho zaměstnance.
„Svaz průmyslu už od začátku upozorňoval, že se jedná pouze o symbolickou částku, která navíc opět zatěžuje zaměstnance a nepředpokládali jsme proto, že by ji firmy využívaly. Prosazujeme, aby byla náhrada navýšena a nebyla strhávána dlužníkovi, který má snahu svou nelehkou situaci řešit namísto, aby se uchyloval do šedé ekonomiky,“ říká Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ačkoliv už od roku 2018 mají exekutoři využívat pro komunikaci se zaměstnavateli jednotné formuláře, podle 67 % dotázaných nadále funguje zažitá praxe „co exekutor, to dotazník“. Zaměstnavatelé také stále naráží na to, že exekutoři žádají informace, na které nemají nárok. Od posledního šetření z roku 2019 sice došlo k mírnému zlepšení, přesto se s tímto setkává 26 % respondentů. Požadavky o součinnost se také opakují, stává se například, že u zaměstnance postiženého více exekucemi, požaduje exekutor poskytnutí součinnosti k jednotlivým exekucím zvlášť.
„Možným řešením opakujících se požadavků exekutorů by mohla být například větší využití Centrální evidence exekucí. Novela od roku 2022 rozšířila seznam údajů, které se evidují, takže odtud lze čerpat důležité informace o dlužnících, které se do evidence postupně vkládají. Firmám by tak měla odpadnout značná část administrativy a nekonečná komunikace s exekutory, to ale ukáže až čas,“ popisuje Jitka Hlaváčková.
Další novelizace je nutná
Vláda si dala ve svém programovém prohlášení za cíl zanalyzovat situaci ohledně exekucí a následně novelizovat příslušné zákony. To Svaz průmyslu a dopravy ČR kvituje. „Chápeme, že nelze firmy zatím tohoto břemena úplně zbavit. Doufáme ale, že si tato vláda uvědomuje, jak je agenda související s exekucemi pro firmy administrativně zbytečně složitá a finančně nákladná. Proto i nadále usilujeme o zefektivnění celého procesu,” uzavírá Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Dotazování mezi podniky proběhlo v květnu a červnu 2022. Zúčastnilo se ho celkem 168 respondentů napříč průmyslovými odvětvími. Respondenty byly firmy různých velikostí z celé ČR.
