English version
Uvědomují si, že bez toho jen těžko udrží dosavadní pozici na trhu. Vyplývá to z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR, který už čtyři roky mapuje, jak tuzemské podniky přistupují k digitální transformaci a technologiím Průmyslu 4.0.
Zatímco ještě před čtyřmi lety tvrdilo 37 procent oslovených společností, že už má zpracovanou strategii digitální transformace firmy, letos tento podíl poprvé překročil polovinu. Roste i podíl firem, které digitální strategii zpracovávají.
Navzdory skutečnosti, že průzkumů Svazu průmyslu se účastní především firmy, které jsou mezi tuzemskými podniky spíše nadprůměrné v povědomí o Průmyslu 4.0, jde o pozitivní trend. „Když firmy mají digitální strategii nebo se do ní pustily, znamená to, že přemýšlejí o fungování celé firmy a všech procesů. Uvědomují si, že nejde jen o nákup technologií, ale komplexní změnu, jak firma uvnitř funguje,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Rozdílné krize
Firmy investují do své digitální transformace a Průmyslu 4.0 především proto, aby získaly náskok před konkurencí. Narůstá ovšem podíl firem, které si uvědomují, že bez digitalizace jim ujede vlak a o dosavadní pozici na trhu mohou přijít.
„Ještě před pár lety řada firem, které měly unikátní produkt nebo službu, tvrdily, že se digitalizaci věnovat nemusí. teď už jim dochází, že bez přítomnosti v digitálním prostoru si jejich zákazníci mohou najít náhradu,“ říká Jiří Holoubek.
Dvě krize, které přišly krátce po sobě, tedy covid a válka na Ukrajině, posílily důvěru firem, že digitální transformace může zvýšit jejich odolnost vůči krizím a recesím. Ze zkušeností podniků ovšem vyplývá, že covidová a ukrajinská krize nejsou stejné, pokud jde o možnosti, jak jejich dopady eliminovat pomocí digitálních technologií.
Zatímco během covidu 60 procent firem souhlasilo s tím, že jim investice do digitální transformace a technologií Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady krize, v případě války na Ukrajině a následného rozpadu dodavatelských řetězců bylo stejného mínění jen 30 procent firem. Necelé dvě pětiny oslovených podniků dokonce uvedly, že jim s řešením dopadů ukrajinské krize digitální investice nepomohly.
„Z toho je patrné, že firmy ještě plně nedoceňují přínosy digitální transformace v dodavatelských řetězcích. Právě v krizi, jako je ta ukrajinská, je takto získaná flexibilita nejdůležitější,“ uvádí Jiří Holoubek.
Investice rostou
Digitální transformaci berou firmy vážně. Vyplývá to i z objemu peněz, které do ní každoročně investují. Od roku 2019 vzrostl podíl firem, které na digitální investice vynaloží 5 až 20 procent ročního investičního rozpočtu, z 27 procent na letošních 44 procent. Firmy tak zjevně plní svá předsevzetí, že chtějí zvyšovat investice do technologií Průmyslu 4.0. Souvisí to i s lepší informovaností vrcholného managementu a především finančních ředitelů, kteří už lépe chápou význam investic do digitální transformace.
„Protože už o ní přemýšlejí v kontextu celé firmy, ubývá izolovaných ostrůvkových řešení, která ale nejsou provázaná s dalšími procesy v podniku. Ukázala to i letošní Cena za Průmysl 4.0, kterou uděluje Svaz průmyslu,“ dodává Jiří Holoubek.
Správné dovednosti
Největší překážkou pro zavádění technologií Průmyslu 4.0 nebo celkové digitální transformace zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zatímco loni nedostatek lidí označilo za velkou překážku 66 procent oslovených firem, letos jich je 77 procent. I proto roste podíl podniků, které se snaží investovat do digitálního vzdělávání zaměstnanců.
„Je však třeba si uvědomit, že firma nepotřebuje spoustu překvalifikovaných datových analytiků. Musí si správně definovat požadované digitální dovednosti pro jednotlivé pracovní pozice a pak pracovníky patřičně proškolit,“ radí Jiří Holoubek.
Naopak ve srovnání s minulým rokem ubylo firem, které si stěžovaly na neochotu obchodních partnerů poskytovat data. V provázanosti datových toků napříč hodnotovým řetězcem je přitom jeden z hlavních přínosů konceptu Průmyslu 4.0. „Otevření se digitálnímu okolí je důležité pro snazší obchodní vztahy. Neznamená to ale, že firma kvůli tomu musí prozradit své výrobní know-how,“ upozorňuje Holoubek.
Důležitá kyberbezpečnost
V digitální oblasti se účastníci průzkumu nejvíce obávají i letos kybernetického útoku na firmu. Tomu odpovídají také přijímaná opatření. V uplynulém roce více než čtyři pětiny firem zlepšily zabezpečení systémů a počítačů. Tři čtvrtiny firem vylepšily ochranu dat. Polovina podniků proškolila zaměstnance, jak se mají chovat, aby omezovali riziko kybernetického útoku, nebo zpřísnily vnitřní pravidla pro kybernetickou bezpečnost.
„Je důležité, že firmy dbají na školení pracovníků. Ještě významnější ale je, že třetina podniků pracuje s penetračními testy, které dokážou odhalit slabiny podnikových systémů,“ uvádí Jiří Holoubek. Zlepšit kybernetickou bezpečnost chce prioritně v rámci své digitální transformace dvě třetiny firem. Měly by se zaměřit i na zabezpečení celkové datové komunikace v podniku včetně komunikace mezi stroji.
Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2022). Autor: Jan Stuchlík
