Důvodem je snížená místní produkce medu, na kterou mají stále větší vliv klimatické změny. Na jaře, v době květu akátu a lípy, bylo v posledních letech opakovaně nepříznivé počasí a celkové plochy akátových porostů se v Srbsku také snížily.
Prodloužená doba trvání podzimního počasí zase komplikuje léčbu varoázy, která se provádí po podzimním sběru medu. Mnozí včelaři však neodhadnou vývoj počasí a zahájí léčbu příliš brzy nebo naopak příliš pozdě a důsledkem jsou pak masové úhyny včelstev. Trvá několik let, než se podaří napadené úly plnohodnotně nahradit novými včelstvy.
Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě
Srbský med je velmi kvalitní a Srbsko je v produkci medu zatím soběstačné a je také jeho vývozcem. Za prvních 10 měsíců roku 2022 vyvezlo 1 479 tun za 8,3 mil. EUR. Oproti srovnatelnému období předchozího roku to byl pád o 23 %, a to především z důvodu vysoké exportní ceny srbského medu, která je aktuálně mezi 5,2–5,5 EUR/kg a není konkurenceschopná.
V roce 2021 se srbský med prodával za 4,2 EUR/kg. U řady obchodníků i včelařů tak zatím zůstává na skladě neprodaný loňský med. Neočekává se ale, že by exportní ceny srbského medu měly letos dále růst i přes možnou nižší produkci.
Česká republika je velkým dovozcem medu. V roce 2022 se podle ČSÚ dovezlo přes 5 860 tun za více než 18,5 mil. EUR. Med se do České republiky nejvíce dovážel z Ukrajiny (2 454 tun za 6 mil. EUR), Slovenska (1 436 tun za 4,5 mil. EUR) a Argentiny (392 tun za 1,76 mil. EUR). Ze Srbska činil v roce 2022 dovoz 30,5 tuny za 117 000 EUR, což byl oproti roku 2021, kdy se dovezlo jen 7 tun medu za 31 000 EUR, značný nárůst.