Srbsko slaví tisíc let vztahů s Čechy

Srbsku se navzdory ekonomické krizi ve světě způsobené pandemií covidu-19 podařilo zachovat výrobní kapacity a zabránit výraznějšímu poklesu ekonomiky země. K odolnosti srbského vývozu a celkové ekonomiky přispěl balíček komplexních hospodářských opatření přijatých srbskou vládou, příznivá struktura ekonomiky a zvýšená odvětvová a geografická diverzifikace vývozu dosažená v předchozích letech.

V roce 2021 byl pak dosažený nárůst 7,5 % HDP, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropě. Pro rok 2022 se očekává další vysoký nárůst, a to na úrovni 3,5 % HDP a v dalších letech ve střednědobém horizontu udržitelný růst cca 3–4 % HDP.

Obchodní výměna mezi ČR a Srbskem za rok 2021 dosáhla téměř 1,578 mil. eur. Hodnota českého exportu činila 801,7 mil. eur a za posledních deset let se téměř ztrojnásobila. ČR má se Srbskem kladnou obchodní bilanci. Českému exportu dominují automobily a díly, elektrická energie, stroje automatického zpracování dat, přístroje přijímající vysílání, TV přijímače a monitory, elektrické akumulátory.

ČR je pro Srbsko z hlediska obratu 18. nejvýznamnější obchodní partner. Srbsko je z tohoto hlediska pro ČR 33. nejvýznamnější partner. Od roku 2017 je patrný výrazný vzestupný trend českého exportu do Srbska.

Souhrnná teritoriální informace pro Srbsko

Z hlediska obchodního jednání je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou ve volnějším vnímání času, výraznější rétorice apod. S obchodními vztahy mezi Českem a Srbskem má bohaté zkušenosti Ivan Šaljič. Zdůrazňuje, že česko‑srbské vztahy mají dlouhou tradici: „Oba slovanské národy spolupracují už tisíciletí. Pravda, každý se vyvíjel trochu jinak, protože každý z nich byl po dlouhou dobu součástí navzájem odlišných velmocí. V každém případě Češi jsou v srbských očích vnímáni velmi pozitivně jako kulturně a ekonomicky vyspělá, ale především přátelská země.“

Šaljič sám ze Srbska pochází a v Česku žije už přes třicet let. „Po těch letech čím dál víc mám pocit, že mám srbské srdce a českou hlavu,“ usmívá se. U Čechů si všímá racionálnějšího uvažování a schopnosti vidět věci dlouhodobě, u Srbů pak vřelosti a obětavosti. „Srbové ale žijí okamžikem a někdy jim chybí vytrvalost,“ dodává.

Srbové velmi dají na první dojem, který jim vydrží překvapivě dlouho a je obtížné ho změnit. „Po navázání prvního kontaktu a základní výměně informací je jednoznačně třeba zajet za obchodním partnerem a osobně se seznámit. Ten vás velmi rád pohostí a je to příležitost se lépe poznat, otevřeně pohovořit o plánech a reálně zhlédnout možnosti,“ radí Šaljič.

Mentalitě Srbů je vlastní, že v zájmu příznivého průběhu jednání snadno slíbí něco, co pak nemohou splnit. To česko‑srbský obchodník potvrzuje: „Nemám rád velké sliby, které u této příležitosti můžou zaznít, a proto i obchodní partnery nabádám, ať začneme krůček po krůčku. Nemůžu prozradit své obchodní tajemství, ale snažím se otevřeně informovat partnera, co všechno spolupráce obnáší, co je potřeba splnit, abych tak předešel případným sporům. V hospodě si spousta lidí slíbí velké věci, v Srbsku obzvlášť, ale když to ráno dáme na papír, už kroutí hlavou.“

Kultura obchodního chování v Srbsku

Srbové ne vždy rádi plánují a v jejich práci můžeme narazit na improvizování. Velmi neradi ustupují, a jestliže nevědí kudy kam, vymlouvají se na nedostatek pravomoci a omezené rozhodovací možnosti. „Přesto tvrdím, že spolupráce se Srbskem může fungovat dlouhodobě. Srbové si velmi váží dlouhodobých partnerů a udělají maximum pro jejich přízeň. Považuji za samozřejmost pozvat srbského partnera do Česka a patřičně se mu věnovat. I on získá spoustu užitečných poznatků, které spolupráci pomůžou,“ pokračuje Ivan Šaljič a spolupráci se Srbskem jednoznačně doporučuje: „Lidé v Srbsku jsou zvyklí tvrdě pracovat a země má co nabídnout. Mediální obraz Srbska nebyl v předchozích letech příliš dobrý, ale věřím, že každý návštěvník bude mile překvapen. Balkán prostě má své kouzlo.“

Ve kterých oborech můžou čeští exportéři v Srbsku uspět?

V Srbsku v současné době probíhá mimořádný boom z hlediska budování dopravní infrastruktury. Velké projekty jsou zejména v oblasti železniční infrastruktury, kde do kompletní modernizace a rekonstrukce železničních tratí hodlá Srbsko investovat v nejbližších letech více než 150 mld. Kč (resp. 6 mld. eur). Přestože hlavní projekty jsou ve valné většině dohodnuty s významnými zahra‑ ničními dodavateli, je zde rozsáhlá možnost sub‑ dodávek, na kterých mohou participovat i české firmy. V tomto směru již některé české společnosti dosahují velmi zajímavých prestižních zakázek. V oblasti silniční dopravy se v Srbsku v součas‑ né době realizuje výstavba přes 1 200 km dálnic napříč celou zemí, vedle hlavních koridorů dále probíhají rehabilitační práce na téměř 17 000 km magistrálních, regionálních a lokálních silničních komunikacích. V oblasti silniční dopravy se v Srb‑ sku v současné době realizuje řada významných infrastrukturních projektů. Do r. 2023 se předpo‑ kládá ukončení výstavby 90 % dálnic.

S nutností modernizace dopravní infrastruktury v Srbsku souvisí přímo i modernizace vozového parku dopravců. Stávající vozový park z velké části již dlouho přesluhuje svou standardní dobu technické i morální životnosti, a lze tedy očekávat nákupy nových dopravních prostředků. Mezi nej‑ zajímavější veřejné zakázky bezesporu patří projek‑ ty pro hlavní město Srbska. Magistrát Bělehradu hodlá do své dopravní infrastruktury investovat v rozmezí 10 let více než 300 mld. Kč (cca 12 mld. eur). Probíhají výběrová řízení na dodávku elektro‑ busů, tramvají a trolejbusů. Příležitosti na sub‑ dodávky pro MHD by mohly být i v souvislosti se zahájením výstavby metra. Významné zakázky se připravují rovněž pro MHD v dalších větších srbských městech – Novi Sad, Niš atd.

Perspektivní obory v Srbsku

V Srbsku lze v nejbližším období očekávat pokračování rozmachu stavebnictví. Nejvýznamnějším segmentem se jeví developerské projekty v bytové výstavbě. Velmi výrazně roste poptávka po nových bytech, ale i modernizaci stávajících bytových domů a jejich energetické úspornosti. S tím souvisí i technologie pro monitorování spotřeby energií a vody a zařízení na jejich efektivnější využívání.

Velmi slibným oborem pak je vodohospodářský a odpadní průmysl. Srbská vláda v letech 2021–2026 realizuje projekt „Čisté Srbsko“, který mj. předpokládá investice ve výši 100 mld. Kč do komunální infrastruktury a čistíren odpadních vod. Při řešení epidemiologické krize velmi výrazně gradovala i potřeba maximální hygieny, čisté vody, zpracování odpadů, a to nejen ve městech, ale i v malých obcích a vzdálených municipalitách. Srbsku v podstatě chybí ucelená ekologická infrastruktura, jako jsou čistírny odpadních vod a funkční kanalizace.

Rovněž systém zásobování pitnou vodu je na úrovni, která ani zdaleka neodpovídá požadavkům EU. Je proto patrný rostoucí zájem o dodávky technologií a řešení v této oblasti a s tím, jak se bude rozšiřovat čerpání z předvstupní pomoci EU, poroste i objem prostředků, které bude srbská státní správa nucena v této oblasti investovat.

Srbsko dosáhlo rekordního přílivu investic – i díky funkčním pobídkám

Za pilíř své ekonomiky Srbsko považuje zemědělství. Zemědělská produkce se postupně zvyšuje a přispívá k růstu HDP. Oborově se pro český export jeví jako perspektivní zejména zpracované produkty (zdravá výživa, sušené mléko, pivo apod.), pet food a krmiva, vybavení farem pro chov skotu a živočišnou výrobu, budování skladovacích kapacit, produkty genetiky rostlin, plemenářství, semenářství atd.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek