English version
Když české herní studio Warhorse hledalo před časem finanční zdroje pro část vývoje své výpravné historické hry Kingdom Come, u klasických investorů nepochodilo. Vsadilo tedy na komunitní financování, takzvaný crowfunding. A díky globálnímu serveru Kickstarter získalo na vývoj hry přes 37 milionů korun.
Na vlastních stránkách pak v návaznosti na tuto kampaň získalo další více než dva miliony korun. Jeho úspěch ukázal možnosti, jaké mají komerční projekty při získávání peněz od komunity svých fanoušků a příznivců. 
Firma tak nejenom získala část peněz na rozvoj hry, ale zároveň si ověřila, že o ní bude mezi hráči zájem v podobě, v jaké ji studio vyvíjelo. Tedy bez draků, nadpřirozených bytostí a dalších postav, bez nichž část investorů či lidí z marketingu neviděla ve hře budoucnost.
Podobný způsob financování si vyzkoušelo také další herní studio Fun 2 Robots, které na českém crowdfundingovém portálu Startovač.cz získalo na vývoj své hry Továrna budoucna přes 115 tisíc korun. Tedy 128 procent původně požadované částky.
Herní projekty nejsou jedinou oblastí, která díky crowddfundingu získávají na Startovači finanční prostředky. Dominika Gawliczková obdržela přes 298 tisíc korun na vydání své knižní prvotiny Dominika na cestách. Získala tak 497 procent původně požadované částky 60 000 korun a překonala i zavedené autory, kteří se pokusili touto formou získat prostředky na své knižní projekty.
Tři pilíře úspěchu
„Dominika měla zajímavý příběh. Sto padesát centimetrů vysoká holka jede na výpravu, na kterou by se často neodvážili ani ,drsní‘, metrák vážící chlapi. A taktéž měla perfektně připravenou kampaň,“ vysvětluje zakladatel Startovače Martin Brykner.
„Například Patrick Zandl ani Milos Čermák se při prvním pokusu o získání financí na své publikace s pomocí crowdfundingu neobtěžovali s natáčením videa. Promo video Dominiky mělo přes 20 000 zhlédnutí. Kampaň se virálně šířila v motorkářských a cestovatelských komunitách,“ doplňuje Martin Brykner.
Jen samotný příběh ale nestačí. „Úspěšná kampaň stojí na třech pilířích. Produkt – jak je zajímavý je pro cílovou skupinu. Prezentace – jak zajímavě je udělaná kampaň, jak zajímavé jsou odměny za podporu, zpracování videa. Komunikace – důležité je dát vědět příznivcům projektu, že ho mohou podpořit,“ konstatuje Martin Brykner. „Příběh je něco navíc, opravdu hodně pomáhá a vlastně se prolíná všemi třemi pilíři,“ dodává.
Startovač vznikl v květnu roku 2013, od té doby přinesl projektům zhruba 19 milionů od téměř třiceti tisíc lidí. „Začínali jsme s pěti projekty. Momentálně se pohybujeme okolo 35 až 50 kampaní za měsíc. Počet by mohl být i více než dvojnásobný, ale kampaně společně s autory opakovaně procházíme a ještě docela často dojdeme k dohodě, že na ni není ten správný čas,“ říká Martin Brykner.
„Tento přístup se myslím zatím vyplácí autorům i nám. Úspěšnost kampaní na startovac.cz je 58 procent. To je opravdu velmi nadstandardní číslo v porovnání s ostatními platformami zde i ve světě,“ dodává Martin Brykner.
Zpočátku uživatelé zařadili Startovač do „geekovské“ (lidé většinou z oblasti informačních technologií s vysokými odbornými a technickými znalostmi, zapálení pro obor – pozn. redakce) škatulky a dominovaly na něm projekty jako počítačové a deskové hry, komiksy, sci-fi a podobně. „Svým způsobem správně, protože geekové opravdu trochu jsme a všechny ty zmiňované věci máme hodně rádi. Postupem času se ale tohle vnímání začalo měnit,“ popisuje Martin Brykner.
Prosazení nové kategorie vždy pomohla nějaká velmi úspěšná kampaň, ať už na lokální film, hudebního interpreta, knížku, technologický projekt a podobně.
Hledání první firmy
„Po každé super úspěšné kampani, například Výlet trabantistů do Austrálie, která vybrala téměř 3 miliony korun, se samozřejmě objeví velké množství podobně zaměřených projektů. Mnozí lidé získají dojem, že crowdfunding je hračka a že když někdo dostal milióny, tak oni by mohli bez velké práce získat alespoň pár desetitisíců čí statisíců. Tak to samozřejmě nefunguje. Peníze vám nikdo nedá zadarmo,“ upozorňuje Martin Brykner.
V zahraničí funguje i řada typů crowdundingu zaměřených na podporu start-upů nebo malých firem. Ty se liší podle toho, jakým způsobem lidé podnik podpoří:
- reward/perk crowdfunding (podporovatel/investor získává od autora určitou odměnu),
- lending crowdfunding (podporovatel/investor půjčuje peníze za autorem definovaný úrok),
- royalty crowdfunding (podporovatel/investor si kupuje nárok na budoucí zisk),
- equity crowdfunding (podporovatel/investor si kupuje část společnosti),
- donation crowdfunding (altruistická podpora ze strany podporovatelů/investorů).
„Mnohé platformy samozřejmě podporují více věcí a typů crowdfundingu najednou. Jednotlivec nebo firma má tedy bohaté možnosti si vybrat platformu a typ crowdfundingu, který bude nejlépe vyhovovat jejich byznys plánům. Samozřejmě je třeba dávat si pozor na legislativu a teritoriální restrikce,“ vysvětluje Martin Brykner.
Podobnou možnost by měly mít v budoucnu i české firmy. „Za Startovač mohu říci, že některé ze zmiňovaných druhů crowdfundingu máme připravené po legislativní stránce. Problémem je zatím nalezení jedince nebo firmy, která by měla odvahu to zkusit a vůli uspět,“ konstatuje Martin Brykner. V Česku a na Slovensku podle něj neschází výborné nápady a byznys propozice. „To, co většinou chybí, je umění sám sebe a svoji ideu opravdu dobře prodat a odprezentovat. V jednoduchosti by se dalo řici, že podle naší dosavadní zkušenosti tvůrci zajímavých nápadů neumí svoji myšlenku dostatečně prodat, popřípadě na to nemají čas,“ konstatuje zakladatel Startovače.
„Na opačném pólu je zase skupina lidí, jejichž byznys propozice nám připadají mírně řečeno špatné, ale v sebepropagaci by pravděpodobně byli velmi dobří, i když asi jenom prvních pár dnů. Po nich by poznali, že lidé skutečně nejsou hloupí a na kontě projektu by i nadále svítila velká nula,“ podotýká Martin Brykner.
První byznysový projekt proto s kolegy pečlivě vybírá. „Nejsme sice cenzoři nápadů, ale chceme začít s něčím, co bude mít slušnou šanci na úspěch. I kdyby takový projekt nakonec neuspěl, tak bychom si z něj, my i autor, odnesli cenné know-how. Pokud je ale velmi špatný počáteční produkt nebo (ne)komunikace, tak se člověk moc nedozví. Hledáme toho spravného člověka nebo firmu se kterým bychom začali,“ upozorňuje Martin Brykner.
Nejférovější způsob
Sám se profesně věnuje oblasti počítačových her, Startovač založil spolu se svými přáteli jako svůj „hobby job“. „Někdo ve volném čase hraje golf a já a pár přátel máme Startovač. Je to šance poznat neuvěřitelné množství opravdu hodně zajímavých a schopných lidí,“ pochvaluje si.
Do budoucna sleduje i další oblasti, kde by mohlo komunitní získávání prostředků fungovat. „Tato forma financovaní je nám velmi blízká a považujeme ji za jednu z nejférovějších metod jak požádat o peníze a podporu. Žadné grantové komise, kde pár lidí rozhoduje, co je prospešné a co není. Žádné dodatečné zdanění. Autor nebo firma předloží svůj projekt a lidé se dobrovolně rozhodnou, zda podpoří,“ uzavírá Martin Brykner.
Dalibor Dostál
