English version
„V právním řádu ČR dosud chybí zákon, který by definoval pojem zahrádkářská činnost a vymezil vazbu na ostatní subjekty,“ stojí v návrhu. Na přijetí úpravy tlačí také premiér Andrej Babiš (ANO). „Dvacet let bojují zahrádkáři za svůj zákon. Čeští zahrádkáři si zaslouží stejné podmínky jako ti v Rakousku, Německu nebo na Slovensku,“ říká.
Nový zákon má především definovat zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost. Zároveň zavádí do právních norem pojmy, jako je třeba zahrádkářská osada.
Zlepšit by se také měly nájemní podmínky pro zahrádkáře v koloniích, podle kterých nelze dostatečně kultivovat zahrádky nebo sázet ovocné stromy, pokud mají smlouvu jen na rok.
Pokud tedy stát nebo obec přenechávají nepotřebný pozemek do užívání zahrádkářským spolkům, mělo by to být podle návrhu nejméně na deset let. Pokud jde o pacht půdy za účelem dosažení zisku či jen obyčejný nájem, mělo by to být podle poslanců nejméně na dva roky.
Český zahrádkářský svaz, který má 140 tisíc členů, zákon vítá. „Tady vůbec nejde o pěstování kedluben, ale především o ochranu ploch pro zemědělskou činnost v zastavěných částech měst,“ říká předseda svazu Stanislav Kozlík, podle kterého na zastavění kolonií tlačí developeři.
„Věříme, že se podaří konečně přijmout zákon, který přispěje k záchraně zahrádkářských osad,“ dodal Kozlík. Jen v Praze je zhruba 135 kolonií, v minulosti to bylo přitom i třikrát více. V posledních letech podle Kozlíka mizejí v hlavním městě tři až čtyři osady ročně. Konec v současnosti hrozí například osadě Jenerálka v Praze 6 nebo na Libeňském ostrově.
Developeři tvrdí, že by bylo nejlepší, pokud by se osady v centrech měst přestěhovaly na periferii. „My se principiálně proti zahrádkářským koloniím nevymezujeme, zeleň maximálně podporujeme,“ tvrdí šéf Ekospolu Evžen Korec.
„Problémem ale je, pokud jsou zahrádkářské kolonie umístěné v místech, která představují nejcennější potenciál z hlediska rozvoje bydlení i jiných ploch. Tam by mělo dostat přednost budování a dotváření města,“ míní Korec.
„Kolem Prahy je mnoho lokalit, které jsou nevhodné pro výstavbu, protože jsou dlouhodobě určené pro zeleň – v takových místech jsou zahrádkářské kolonie zcela namístě,“ dodal.
Zahrádkářský zákon měl v minulosti nejblíže ke schválení v roce 2010, kdy prošel úspěšně parlamentem. Vetoval ho však tehdejší prezident Václav Klaus. Ani tentokrát není pravice úpravě zcela nakloněna.
Například poslanec Marek Benda (ODS) nemá podle svých slov nic proti zahrádkářům, ale spíše proti formální stránce návrhu. „Zákon je napsán mimořádně nešikovně,“ míní Benda.
Převzato z webu E15.cz. Autorka: Nguyen Thuong Ly
