English version
Asijské tržnice v pohraničí se počátkem devadesátých let staly symbolem budování divokého kapitalismu v Česku. Přestože se podnikatelské prostředí v zemi od té doby v mnoha ohledech kultivovalo, prodej padělaného a často nedaněného zboží na tržnicích stále přežívá.
Trvalo totiž téměř tři desetiletí, než Česká obchodní inspekce (ČOI) získala nástroj, díky kterému bude moci v tržnicích provádět účinné kontroly. Ty umožní novela zákona o České obchodní inspekci, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu a v červnu ji schválila Poslanecká sněmovna.
Inspektoři budou moci do skladů
„Cílem návrhu je především posilování ochrany českých spotřebitelů díky efektivnější činnosti České obchodní inspekce, která přijetím zákona získá nové a účinnější nástroje při realizaci kontrolních akcí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Novela počítá s tím, že by inspektoři ČOI měli nově možnost vstoupit i do uzamčených skladových prostor. Toto opatření míří právě na tržnice, kde se vyskytují stánky v kombinaci s uzamykatelnými kontejnery. Podle ministerstva se při kontrolách na tržnicích v praxi běžně stává, že při zahájení první kontroly se ostatní prodejci varují navzájem a padělky ze stánků mizí do uzamykatelných kontejnerů nebo jiného skladu, či zamykají celé stánky.
Dosud do těchto uzavřených prostor Česká obchodní inspekce nemá právo vstoupit a to ani v případech, kdy inspektoři vědí, že tam stánkaři právě ukryli nelegální zboží – padělky. Právě dlouhodobý prodej padělků i nedaněného zboží na asijských tržnících v minulých dvou desetiletích z podstatné části zlikvidoval domácí podnikatele v maloobchodu, kteří podobné nekalé konkurenci dlouhodobě nedokázali vzdorovat.
Ozvěny devadesátých let
Zástupci českých živnostníků nyní oceňují, že opatření začíná platit. Věří, že pomůže alespoň částečně odčinit selhání politiků z předchozích let. „V 90. letech, v dobách, kterým se u nás říkává raný kapitalismus, byli všichni novodobí politici a většina národa vyvázáni z tvrdého komunistického režimu založeném na síle a policejní kontrole. A jak bývá zvykem, přešli do druhého extrému,“ popisuje příčiny současného stavu Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
„Málokde v Evropě byl tak rychle zaveden do každodenní praxe zcela bezbřehý liberalismus, kde jakákoliv snaha o významnější kontrolu ze strany státu, byť vedená snahou nastolit v republice zásady korektního podnikání, byla jednoznačně posuzována jako brzda rozvoje a nemístné zasahování státu do svobody podnikání,“ upozorňuje Zdeněk Juračka. Nebyla to však podle něj jediná příčina současného stavu.
„Do čela dozorových orgánů byli navíc až na čestné výjimky dosazováni odložení politici a ne odborníci, kteří tento nastalý výpadek potřebné státní kontroly v mnoha směrech ještě více prohloubili,“ doplňuje Zdeněk Juračka.
Přestože je sám zastáncem co nejmenšího zasahování státu do podnikání, nesmí podle něj na druhou stranu státní instituce rezignovat na své nejzákladnější funkce. „Stát podle mého názoru musí vytvářet a podporovat svými zásahy tvorbu etiky a pořádku v podnikatelském prostředí českého obchodu. Svým kontrolním systémem musí zajistit rovnoprávné postavení všech podnikatelů a zásadním způsobem omezit u nás velmi rozbujelou šedou ekonomiku, která je mimo jiné i plodem chyb právě období raného kapitalismu,“ zdůraznuje Zdeněk Juračka.
Nové nástroje, které dostala ČOI k dispozici, podle něj mohou pomoci k zavedení pořádku na maloobchodním trhu. Ze stejného důvodu asociace před časem podpořila zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a nyní se zasazuje o její důslednější kontroly, protože řada obchodníků po počátečních obavách přestala účtenky plošně vydávat.
Loni ČOI udělila pokuty za prodej padělaného zboží za 13 milionů korun. Zabavila přitom 47 000 kusů padělků v hodnotě originálů 207 milionů korun, což bylo o 106 milionů víc než v roce 2015. Veřejnost i poctiví obchodníci však kritizují právě to, že okamžitě po odjezdu inspektorů z místa se na stáncích padělky objevují znovu právě ze skladů a uzamčených kontejnerů.
Boj se šmejdy i internetovými podvodníky
Vstup do kontejnerů a dalších uzavřených prostor není jedinou změnou v pravomocích ČOI. V rámci novely ministerstvo rovněž navrhlo, aby inspektoři České obchodní inspekce mohli při vybraných druzích kontrol používat krycí prostředky, například změněnou identitu.
„Využití takovýchto prostředků by mělo být především u kontrol, kde inspektoři musí poskytovat osobní údaje. Navržené prostředky mohou být použity například při kontrole předváděcích akcí či v autobazarech,“ dodává ústřední ředitel České obchodní inspekce Mojmír Bezecný.
V rámci kontrol totiž musejí inspektoři často prokázat svoji identitu, například občanským průkazem, pasem, a to především při kontrolách autobazarů, předváděcích akcí, výkupu druhotných surovin a podobně. Z toho plynou jak osobní rizika pro inspektora, který musí odhalit svou reálnou identitu, včetně bydliště a data narození, tak komplikace pro samotnou kontrolu.
Na předváděcích akcích například žádají organizátoři před vstupem běžně občanský průkaz, znají tak pravou identitu inspektorů a vytváří si seznam, který si případně rozešlou a podruhé již inspektora dovnitř nevpustí například pod záminkou, že už je plno.
Kromě toho novela také přináší povinnost pro provozovatele webhostingu na výzvu České obchodní inspekce identifikovat toho, kdo si u něj webový prostor skutečně pronajímá. V minulosti totiž vznikaly podvodné internetové obchody, které si na stránky uvedly například neúplné či úmyslně lživé informace o provozovateli. Uvedli na nich například cizí či neexistující IČ. Ze strany ČOI přitom není v současné chvíli možnost zjistit, kdo stránky skutečně provozuje.
Selhání státu nezpůsobily jen chybějící kompetence
Podle některých podnikatelů však není možné nedostatečnou razanci a hlavně chabé výsledky kontrol svádět jen na malé pravomoci ČOI.
„Rozumím tomu, že ČOI neměla pravomoc vstupovat do uzamčených kontejnerů za stánkem, ale to samo o sobě neznamená, že nešlo kontrolovat nelegální prodeje. Existuje řada dalších nástrojů a opatření, ať již ze strany ČOI, celníků nebo policie, která vždy umožňovala důslednou kontrolu. To, že nemáme roky žádné kloudné výsledky, není dáno zamčeným kontejnerem, ale neschopností všech složek odchytat šmelináře,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Podobně se dívá i na možnost změny identity inspektorů. „Stejně tak se mi zdá nyní trochu směšné, že pro odhalování šmejdů se musí upravit zákon tak, že si zaměstnanci ČOI změní jméno a příjmení v občanském průkazu a nalepí si knírek… A najednou se vše změní… Trochu detektiv Štika,“ uzavírá Karel Havlíček.
Tuzemští podnikatelé si stále více stěžují, že kontroly a pokuty dopadají stále především na poctivé podnikatele, kteří se snaží fungovat podle zákonů, zatímco notorických podvodníků se téměř netýkají. S novou legislativou budou mít kontrolní orgány možnost dokázat, že se jejich přístup začíná měnit.
Dalibor Dostál
