English version
Většina dotázaných firem do rozpočtu svých projektů nezahrnuje rizikovou rezervu pro pokrytí těchto nečekaných nákladů. Co se týká legislativních aspektů, pouhá 4 % stavebních odborníků považují zákon o veřejných zakázkách za efektivní ve vztahu k řešení prodražení staveb.
Z průzkumu společnosti CEEC Research vyplývá, že 26 % stavebních společností si ve svých rozpočtech ponechává rezervu ve výši 5 % na pokrytí potenciálních překážek. Tato praxe jim umožňuje lépe zvládat neočekávané situace bez větších finančních následků. Většina, tedy 74 %, však takovou rezervu ve svých rozpočtech nemá. Tento přistup může být rizikový, protože při výskytu neplánovaných nákladů nemají tyto firmy připravené finanční krytí.
„Ke vzniku neočekávaných nákladů u výstavby dochází, dle stavebních firem, poměrně pravidelně. Příčiny těchto situací jsou přirozené a ze strany zadavatele je důležité k této problematice přistoupit tak, aby byla řešena co nejsnáze a co možná nejtransparentněji. Ke snížení rizika neočekávaného zvýšení nákladů na stavební práce v rámci veřejných zakázek je možné zvážit několik opatření, která se zaměřují na lepší plánování, transparentnost, kontrolu a efektivní řízení projektů. Jednat se může například o začlenění podmínek, které umožňují určitou flexibilitu cen materiálů nebo dalších nepředvídatelných okolností, ale současně chrání zájmy zadavatele před neoprávněným zvyšováním cen ze strany dodavatelů. Zkušenosti stavebních společností naznačují, že je veřejná správa otevřena debatám ohledně dodatečných nákladů, ale ne vždy dojde k jejich plnému pokrytí, což může stavebním firmám způsobit obtíže,“ říká ředitel analytické společnosti CEEC Research Michal Vacek.
Podpoří stavební zákon digitalizaci nebo digitalizace stavební zákon?
Podle zkušeností stavebních společností existuje několik faktorů, které mohou způsobit neočekávané zvýšení nákladů na stavební projekty a nejsou snadno předvídatelné. Nejčastěji jde o chyby v projektové dokumentaci. Ty mohou způsobit komplikace a zpoždění, což vede k finančním ztrátám. Téměř stejně častým problémem je změna ceny materiálů. Fluktuace cen může dramaticky ovlivnit celkové náklady projektu. Dalším významným faktorem jsou změny v projektu zadané investorem. Tyto změny často vedou k dodatečným výdajům a narušení původního rozpočtu. Nečekané geologické podmínky jsou problémem pro 6 % respondentů a mohou vést k technickým a finančním úpravám.
„Podle povahy předmětu díla je nutné najít správný model soutěže, odpovídající smluvní rámec a kvalitního zhotovitele. Zásadní je, aby na straně investora stáli erudovaní odborníci, kteří mají mandát a nebojí se rozhodnout. Je běžné a v pořádku, když se během zadávacího řízení posune datum odevzdání nabídky, aby se vyřešily připomínky uchazečů o veřejnou zakázku. Pokud však tento proces trvá přes rok, zadávací řízení bylo zřejmě „ušito horkou jehlou“, pojmenoval jeden z důvodů prodražení staveb Tomáš Hlaváček, obchodní ředitel COLAS CZ, a.s.
Klíčovou roli v regulaci stavebního procesu, a tedy i v oblasti prodražení staveb, hraje zákon o veřejných zakázkách a ten vyvolává mezi stavebními odborníky diskuze o jeho skutečné efektivitě.
Přestože zákon byl navržen s cílem zlepšit transparentnost ve veřejných soutěžích, jeho dopad pozitivně hodnotí pouhá 4 % stavebních odborníků, což ukazuje na výraznou skepsi v oboru. Velké procento, tedy 59 %, si myslí, že zákon sice přináší určité výhody, ale jeho řešení jsou jen částečná a stále existují nedostatky. Tato skupina vnímá existující regulace jako nedostačující v boji proti prodražování staveb. Na druhé straně, solidních 37 % odborníků se domnívá, že zákon je zcela neefektivní, a zdůrazňuje potřebu jeho revize.
Moritz Freyborn, předseda představenstva STRABAG a.s. říká, že: „férové smluvní podmínky by měly obsahovat kompenzační mechanismus pro případy, že dojde k neočekávanému nárůstu nákladů. Není možné, aby vše leželo na bedrech zhotovitele, který musí své závazky vůči dodavatelům stoprocentně hradit, včetně ručení za mzdové nároky. Možným řešením je například povinné stanovení inflační doložky ve smlouvách pro nadlimitní veřejné zakázky. Zásadní však je, aby inflační mechanismus byl vázán na ceny primárních nákladových veličin, a ne jako dosud, kdy souhrnný statistický index ČSÚ se stanovuje na základě dotazníkových dat. Pro inspiraci nemusíme chodit daleko, stačí se podívat, jak to funguje v Německu nebo v Rakousku.“
Dobré i špatné zkušenosti s řešením neočekávaných nákladů u staveb ze strany investora má také Radim Čáp, jednatel společnosti Swietelsky stavební s.r.o.: „Stát má v první řadě fungovat jako stabilizační prvek. Jakýkoliv výrazný výkyv cen vstupních materiálů nelze v dnešní turbulentní době predikovat. Toto riziko proto nelze ponechat pouze na zhotovitelích. Vidím dobrý přístup v podobě smluvních standardů u významného investora, jako je ŘSD, bohužel však mnohdy tyto smluvní standardy chybí u municipalit či některých krajských zakázek. I zde by tedy smluvní podmínky měly brát ohled na nepředvídatelné okolnosti.“
A jaké legislativní změny k minimalizaci vícenákladů a finančních ztrát by tedy stavební společnosti navrhly, nám ukazuje následující graf. Největší podporu, u celých 40 % respondentů, má zavedení povinnosti začleňovat do smluv klauzule o rizikové rezervě, která by kryla neočekávané náklady – tedy povinnost pro zadavatele veřejných zakázek. Dále 24 % respondentů doporučuje zjednodušení procesu pro změny v zakázkách, tak, aby se snížila byrokracie a zpoždění. Návrh na stanovení maximálních limitů pro překročení rozpočtu podporuje 12 % dotázaných, což by pomohlo předvídatelnosti nákladů a zefektivnění finančního plánování. Nakonec 9 % odborníků vidí výhodu v legislativní podpoře pro rychlé řešeni sporů, což by snížilo časové a finanční ztráty. Návrhy reflektují potřebu větší flexibility a přehledu v regulacích, které ovlivňují stavební projekty.
Údaje vycházejí z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2024 zpracované analytickou společností CEEC Research, která je v plném znění zveřejněna na www.ceec.eu.
