Stockholmské ženy jsou více vzdělané než muži, ale dostávají menší mzdu

Podle rozsáhlé studie provedené městskou správní radou mají ženy ve Stockholmu v průměru vyšší vzdělání než muži, ale obvykle dostávají nižší mzdy.
Střední roční příjem více než 16 000 stockholmských žen, narozených v roce 1985 a zahrnutých ve studii, byl 248.000 SEK ročně (593.271 Kč), zatímco roční příjem mužů stejné kategorie byl 341.000 SEK (815 791 Kč), a to i navzdory skutečnosti, že 41 % žen absolvovalo nejméně tři roky terciárního vzdělávání, zatímco u mužů to bylo jen 27 %.
„Je to problém sám o sobě, že muži zaostávají za ženami ve vzdělávání. Ale pokud jde o příjmy, když ženy začínají pracovat, nedostávají žádnou výhodu z vyššího vzdělání. Ženy s vyšším sekundárním vzděláním vydělávají méně než muži bez něj, což je skličující, “řekl Per Bark, vedoucí analýzy městské správní rady, jak uvedlo periodikum Dagens Nyheter, které bylo první, kdo informoval o výsledcích.
Bark řekl, že je „docela překvapen“ velikostí rozporu.
Studie proběhla v letech 2000 až 2016 a do konce tohoto období 16 200 z původních 19 300 účastníků stále žilo ve hlavním městě Švédska.
Ženy z této skupiny vydělávaly v průměru ročně o 90 000 korun méně než muži, a to i v případě, že byly zohledněny faktory jako vzdělání, socioekonomické faktory, nemoc a další faktory.
Ženy bez vyššího sekundárního vzdělání obvykle vydělaly nejnižší platy, s průměrným ročním příjmem 109 000 korun, zatímco muži bez vyššího sekundárního vzdělání vydělali 271 000 korun.
Nejednalo se pouze o více než dvojnásobek příjmů žen s rovnocenným vzděláním, ale také o více než u žen s nejméně třemi roky vysokoškolského vzdělání.
Pohlaví nebylo jediným faktorem, který byl spojen s výraznými rozdíly v příjmech. Studie se také zabývala rozdílem mezi obyvateli Stockholmu, narozenými ve Švédsku, nebo narozenými v zahraničí, rozdíly závisející na tom, v jakém sousedství lidí žili, měli postižení nebo ne, a rozdíly závislé na úrovni vzdělání. Obyvatelé Stockholmu, kteří se narodili v zámoří, měli rodiče narozené v zahraničí, nebo pocházeli ze sociálně ekonomicky znevýhodněného prostředí, měli méně pravděpodobně vyšší sekundární vzdělání, což bylo spojeno s vyděláváním nižší mzdy ve věku 31 let.
Zdá se však, že úroveň vzdělání je důležitějším faktorem než to, zda se někdo narodil ve Švédsku nebo v zahraničí.
Bark navrhl, že investice do vzdělávání by mohly být způsobem, jak tyto nerovnosti vyrovnat. „Pokud se nám podaří uspět se vzděláním a vstupem na trh práce, znamená to, že časem dosáhneme velkých úspěchů,“ řekl analytik.
Mzdová problematika patří k okruhu problémů, které musí řešit české společnosti, které se rozhodnou zaměstnávat lidi ve Skandinávii.