Stolní hry čekají zlaté časy, říká výrobce herních podložek a miniatur Matouš Hloušek



Hráči se sklání nad stolem a posouvají modely rytířů mezi ruinami gotického města. To je wargaming, herní žánr, který má řadu podob. Od střetů Římanů s Góty, přes bitvy mytologických stvoření až po futuristické souboje v daleké budoucnosti. Příslušenství k těmto hrám vyrábí pražská firma Gamemat.

Co vaše firma vyrábí?
Vyrábíme resinové (pryskyřicové – pozn. red.) modely terénu, ale především herní podložky z materiálu, který se běžně používá pro podložky pod myš. Na zadní straně je guma a zepředu je potištěná látka.

Jak jste se dostal k výrobě příslušenství ke hrám?
V roce 2013 jsem si koupil první modely a tehdy se hrálo na ošklivých posprejovaných deskách. Tak jsem dumal, jak to, že nikdo nevymyslel něco lepšího. Hledal jsem na internetu nějakou hezčí alternativu a přišel jsem na to, že se dají vyrobit velké podložky pod myš. Na které si člověk může nechat natisknout cokoliv.

A tohle tehdy ještě nikdo nedělal?
Ve stejné době, kdy jsem ladil technické řešení, spustila americká firma Frontline Gaming crowdfundingovou kampaň pro podobný výrobek. Tehdy ještě nebylo vůbec jisté, jestli to bude mít úspěch.

Co následovalo pak?
Zajistil jsem si první designy a začal hledat továrnu. Skončil jsem samozřejmě v Číně. Ne, že bych nechtěl vyrábět v Evropě, ale to by pak byla cena dvakrát vyšší. Od každého vzoru jsem nechal vyrobit sto kusů.

A tehdy jste rozjel firmu?
Ne, pracoval jsem na tom po večerech. Přes den jsem pracoval jako burzovní makléř, v té době jsem se zrovna navíc přestěhoval do Varšavy kvůli zaměstnání. Přišel jsem z práce a věnoval se Gamematu ve svém volnu jako koníčku. Tenkrát to byla třeba jedna, dvě objednávky týdně.

Takže jste se v byznysu již orientoval?
Pomohlo mi to hodně. Měl jsem kontakty a snáze se mi komunikovalo s Čínou.

A kdy se to rozjelo naplno?
Asi po dvou letech jsem skončil v práci, vrátil jsem se do Česka a riskl jsem to. Věděl jsem, že mě to alespoň nějakou dobu uživí.

Kam nejčastěji posíláte zboží?
Německo a Británie – to jsou hráčsky hodně vděčné trhy. Potom Dánsko, Belgie, Skandinávie, spíše bohatší evropské státy. Do Česka a na Slovensko spíš méně. Hodně posíláme do USA a paradoxně i do Austrálie.

Tam ale musí být vysoké poštovné.
To ano, i když se ho snažíme snížit na minimum. Ale i tak jsou Australané schopni od nás objednávat.

Je nějaký trh, kde je těžké se prosadit?
S Kanadou je to hodně složité. Tam si hlídají cla i u velmi malých částek a zákazníky pak dodaňují. Stává se, že si zákazník stěžuje, že jsme mu dvakrát naúčtovali poštovné. A ono je to tak, že mu kanadští celníci dopočítali daň. Naopak v USA se nestalo, aby mi zákazník napsal, že mu dodanili 20 procent.

Je rozdíl mezi zasíláním na Západ a na Východ?
Do Ruska téměř neposíláme, protože jsou tam restriktivně nastavené maximální limity pro zboží, které lze poslat jedné osobě. Také tam jsou vysoká cla a obecně problematické doručování. Stává se nám, že se zboží vrací nebo se naopak zasekne na hranicích. Většina zemí je ale otevřená. Lidé vás najdou na internetu a do týdne mají své zboží a nikdo to neblokuje.

Máte obavy z hrozící americko-evropské obchodní války?
Doufám, že my máme tak specifický produkt, který se neobjeví v jejich tabulkách. Přece jenom nevyrábíme trička nebo auta. Takže by to na hranicích mohlo projít, ale určitě by to bylo nepříjemné, kdyby i doplňky ke stolním hrám byly zatíženy přísnými cly a daněmi.

Když už je řeč o protekcionismu, na brexit jste připraveni?
Plán máme, otázkou ale zůstává, jaká bude výsledná dohoda. Paradoxně by nám mohl pomoci. Pokud by platil podobný režim jako se Spojenými státy, znamenalo by to, že by bylo možné export osvobodit od DPH. Tím by vzrostla naše konkurenceschopnost v Británii.

Jak vypadá váš typický zákazník?
Jsou to veskrze muži mezi 25 a 35 lety. I z pohledu kupní síly jsou mileniálové nejsilnější skupinou.

Zpátky do Česka. V červenci jste otevřeli v Praze hernu Rubikon. Je to již čtvrté takové místo v metropoli. Je u nás opravdu trh tak velký?
Trh se tam dostává. Hraní válečných stolních her se stává více trendy. V západní Evropě mají podobná místa dlouhou tradici. Ale i když jsme v Česku trochu pozadu, tak s tím, jak roste kupní síla, tento trend poroste. Wargaming má u nás nejlepší roky ještě před sebou.

Takže je herna spíše takovou investicí do budoucna?
Za dva, tři roky to u nás bude vypadat jako na Západě a trh dosáhne vrcholu.

Čím si tento trend vysvětlujete?
Začalo být populární nebýt na sociálních sítích mainstreamový, ale alternativní. A s tím se pojí věci jako být hipster, hrát stolní hry, pít dobré kafe. A také hry jsou stále lepší. To co nyní vzniká, je až neskutečné.

Lidé také zjistili, že jim nestačí hrát počítačové hry. Ty jsou příliš nehmatatelné. Ve wargamingu rozestavíte figurky, zažijete večer s kamarády a dovyprávíte nějaký příběh. Je to kvalitnější zábava.

Je to jiná forma odpočinku.
Určitě. Člověk si slepí a nabarví modely, přečte si pravidla. Zaměstná tím mysl jiným způsobem. Pak si zahraje u toho má sociální interakci. U wargamingu se musí přemýšlet podobně jako u šachů. Výhodou navíc je, že existuje mnoho beletrie inspirované právě hrami.

Já osobně vím, že když si jdu zahrát, tak je to jediný čas, kdy se nedívám na telefon ani neřeším e-maily. Hra člověka zcela pohltí.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Adam Krupa, foto: Gamemat.