English version
Nějakou stopovací hru si v dětství vyzkoušel na táboře nebo na rodinném výletě asi každý. Živnostník Luboš Pavel ale dal oblíbené zábavě vybroušenou formu a spojil ji s podnikáním. Na svém e-shopu Stopovací hry začal postupně nabízet tucet detailně připravených dobrodružství. Zájemci, kteří si takovou hru koupí, obdrží elektronicky mapky, instrukce, příběh i nápověď k šifrám. Sami pak vyrazí s dětmi nebo přáteli na připravenou trasu do terénu. Na ní jsou schovány schránky s instrukcemi pro další postup a na konci čeká na děti pokladnice s odměnou.
Luboš Pavel v netradičním podnikání zúročil vlastní zkušenosti. „Můj tatínek organizoval padesát let tábory pro děti a já mu pomáhal,“ vzpomíná podnikatel. Inspirací mu byly také návštěvy u přátel, kde dospělí pořádali pro děti malé stopovací hry po domě či zahradě. „Na konci našly děti malý poklad, třeba tatranku. Uvědomil jsem si ale, jak náročné je takhle pořád dokola něco nového vymýšlet. A že by bylo skvělé, kdyby někdo rodinám ty hry připravil dopředu,“ načrtává Luboš Pavel původní úvahu, která ho přivedla k začátku podnikání.
Začalo to Poplachem v slepičím rajónu
Protože hrál Luboš Pavel pro děti divadlo a psal knížky, nejprve zkusil zařadit prvek hry do nich. „První stopovačku jsem začlenil do své knihy O Kuliferdovi. A u knížky Poplach v slepičím rajónu jsme se dokonce domluvili na spolupráci s pražským volnočasovým centrem Toulcův dvůr. Tam jsme nainstalovali schránku, v níž bylo speciální razítko, kterým si mohly děti doplnit ilustraci v knize. Také tam mohly vidět slepice naživo,“ vzpomíná podnikatel.
První zcela samostatnou stopovací hru nazvanou Hledání ztracené Atlantidy pak veřejnosti nabídl před deseti lety. Při její tvorbě se stejně jako u všech dalších tras inspiroval tím, na co při vlastních procházkách přírodou nebo městem narazil. „Trasa mé první hry vedla povodím říčky Botič v pražské Hostivaři. Tam poblíž jsem tehdy bydlel, takže jsem měl tu trasu opravdu stokrát prochozenou. Zařazuji do hádanek ve hře prvky, které potkám na cestě. Třeba je u cesty cedule s textem nebo tam stojí socha,“ vysvětluje podnikatel.
Hru o Atlantidě autor umístil do Hostivaře, protože je tam velká přehrada. A třeba hra Indiánská zpráva končí u ohrady s koňmi. Dobrodružství jsou tedy vázána na konkrétní místo a nelze je jednoduše přenést jinam.
Týmy vyrazily hledat tajný řád nebo ztracenou kryptu
Takhle už firma připravila a nabídla tři městské trasy po historických částech Prahy a celkem devět stezek přírodou ve Středočeském kraji. Příběhy jednotlivých dobrodružství přitom rozšiřují znalost účastníků o dějinách, místopisu a dalších tématech. Takové hry se skrývají třeba za názvy Dívčí válka, Pozvání od Keltů, Po stopách tajného řádu nebo Indiana Jones a maxmiliánská krypta. Hry jsou přitom navrženy tak, aby bavily nejen děti, ale i dospělé.
Projít jednu trasu trvá obvykle dvě až tři hodiny. Po cestě tým luštitelů nachází schránky s plastovými kartičkami, na nichž jsou hádanky a rady pro další postup. Každá schránka je pro jistotu zálohovaná. Pokud schránku náhodný kolemjdoucí zcizí nebo pokud ji vyhrabou psi, mohou hráči hledat tu náhradní nebo využít mapu a nápověď, kterou mají v mobilu. V případě nouze mohou zavolat o radu telefonicky přímo autorovi hry. „Záměrem není, aby lidé bloudili, ale aby si sami nastavili, jak náročné to dobrodružství chtějí mít. Schopnost volně se pohybovat v přírodě je dnes v době mobilů a GPS navigací u lidí velmi rozdílná,“ podotýká tvůrce tras.
Ta poslední schránka, k níž hráči nakonec doputují, obsahuje poklad pro děti: drobné překvapení, které si odnesou domů na památku. Dokonce si z odměn mohou postupně vytvářet celou kolekci.
Luboš Pavel každou trasu zhruba jednou měsíčně kontroluje, doplňuje odměny v pokladnici a do schránek dává nové kartičky s instrukcemi, pokud se ty původní ztratí. „Občas také udělám aktualizaci herního plánu, třeba když lesníci vykácejí část lesa. Jak tras přibývá, už jsem si na jejich kontroly musel přibrat spolupracovníky. Své dvě děti,“ směje se podnikatel.
Za jeden víkend se prodá i deset her
Přestože Stopovací hry jsou pro Luboše Pavla hlavně srdeční záležitostí a koníčkem, kvůli pokrytí nákladů dal projektu i komerční rozměr. Za nákup jedné stopovací hry zájemce zaplatí v současnosti 185 korun. Dostane pak elektronicky veškeré podklady. Cena je za celý tým a prodejce už dál nezkoumá, pro jak velkou skupinu zákazník herní plán využije. „Spíš to nechávám na zákaznících, jestli si koupí jen jeden plán nebo třeba tři. Je to forma podpory projektu. Nemůžu a nechci kontrolovat, kolik lidí jeden herní plán využilo. Z hlediska zábavnosti jsou nicméně dobrodružství dimenzována tak akorát pro jednotku rodiny.“
Samozřejmě je možné, že někdo může třeba na internetu na černo herní plány dál šířit a podnikatele tak poškodit. Luboš Pavel se ale nad to povznesl. „Já píši zároveň knihy a i v případ e-booků je obdobné riziko. Ale rozhodl jsem se, že na to prostě nebudu myslet a nebudu se s bojem s pirátstvím nijak zatěžovat,“ říká.
Jak vyřešit originálně nedostatek řemeslníků? Přečtěte si příběh firmy Kotmel Instalatéři
Hlavní sezonou pro stopovačky jsou jaro a podzim. „V létě lidé spíš polehávají u vody. V zimě jsou mé trasy sice otevřeny, ale zájem je menší,“ konstatuje Luboš Pavel. Při průměrném týdnu prodá ve všední dny dvě tři hry, o víkendu ale třeba i deset. Vedle rodin s dětmi, pro něž jsou trasy primárně určeny, se o ně zajímají i turistické kroužky, domy dětí a mládeže nebo školy a školky.
Teď přichází první gamebook
Protože konkurence, co se týče zábavy v přírodě, roste, odbyt stopovacích her podle Luboše Pavla v poslední době trochu polevil. Podnikatel i proto dál rozšiřuje nabídku na e-shopu. Vedle vlastních knih a her na něm nabízí také deskové hry od jiných tvůrců.
A nejnověji přišel s dalším nápadem: „Vytvořil jsem svůj první gamebook neboli herní knihu. Třeba při špatném počasí si ji zájemce prostě elektronicky stáhne a může si užít dobrodružství přímo doma,“ uvádí ke své nejnovější aktivitě muž, který dokázal spojit turistiku, smysluplnou zábavu, vzdělávání dětí i dospělých a drobné podnikání do jednoho sympatického projektu.
Projekt Stopovací hry se zapojil do celostátní iniciativy Velký týden malých firem, kterou organizuje Byznys hub Opero a společnost Mastercard. Cílem této iniciativy je ukázat veřejnosti sílu malých podniků v České republice a představit jejich služby, dobré nápady a netradiční výrobky. První ročník iniciativy probíhal od 30. září do 6. října a mnohé společnosti v rámci týdne připravily speciální akce, výrobky a nabídky. K mediálním partnerům patří podnikatelský portál BusinessInfo.cz, který publikuje o některých zajímavých zúčastněných firmách a živnostnících seriál článků.
Tomáš Stingl
