Strategie rozvoje autonomní silniční dopravy ve Francii

Strategie je zaměřena jak na osobní automobilovou a autobusovou přepravu, tak i dodávkovou dopravu zboží a stanoví pět hlavních úkolů:

• vývoj bezpečného a rentabilního automatizovaného řízení vozidel
• zdokonalení dálkového spojení
• zavedení odpovídajících bezpečnostních norem
• vyjednání všestranně přijatelného režimu provozu
• správa a využití provozních údajů

Na léta 2021-2022 jsou pak na jejich základě formulovány i dílčí úkoly na jednotlivá čtvrtletí. Na podporu inovativních řešení je přitom na období 2021-2025 plánován finanční příděl 300 mil. euro.

Automatizace silničních vozidel se dělí do celkem šesti úrovní, od vozidla, které je vybaveno varovnými systémy a řídí jej pouze řidič, přes vozidlo vybavené parkovacími asistenty, asistenty pro udržování vozidla v určeném jízdním pruhu nebo asistenty pro udržení vzdálenosti mezi daným vozidlem a vozidly vpředu. U takto vybavených vozidel sice uvedené řídicí funkce probíhají automaticky, nicméně řidič musí být schopen kdykoliv převzít řízení.

Posledním krokem postupného vývoje asistenčních systémů řízení je pátá, nejvyšší třída autonomních vozidel, kdy člověk sám aktivuje systém a pouze zadá cíl cesty. Vozidlo je automaticky řízeno do zvoleného cíle cesty, řidič přitom není potřeba – neexistuje.

Vývoj autonomních vozidel je příležitostí k rozvoji mobility, která lépe vyhovuje poptávce, je čistší a  šetrnější k  životnímu prostředí a také bezpečnější. V rámci podpory a regulace těchto nových forem mobility je Francie považována za průkopnickou zemi. K rozvoji autonomní silniční dopravy přispívá Francie významně i na evropské a mezinárodní úrovni.

Hlavní přínos zavádění autonomní dopravy vychází z předpokladu, že automatické vozidlové systémy zvyšují bezpečnost silničního provozu. Vozidlové jízdní asistenty zvyšují bezpečnost silničního provozu, rozpoznají řidičovu únavu při monotónní jízdě po dálnici, hlídají řidiče před vyjetím z jízdního pruhu, před nárazem do vpředu jedoucího vozidla či snižují riziko srážky vozidla s chodci.

Automatizovaná jízda v kolonách může řidiče zbavovat stresu, který je příčinou mnoha incidentů nebo nehod. Zcela autonomní vozidla bez řidiče přinesou naprosto novou situaci v organizaci dopravy, zejména veřejné osobní dopravy, ale třeba i v městské logistice. Co se týče logistiky, dnes se využívají autonomní vozidla ve skladech a logistických areálech. Kromě těchto areálů se mohou autonomní vozidla uplatnit třeba při rozvážce zboží na posledním úseku distribuce (tzv. „last mile“) v centrech měst.

Autonomní (elektro)minibusy mohou sloužit jako přípoje k velkokapacitním linkám městské hromadné dopravy nebo k terminálům regionální veřejné osobní dopravy ve venkovských oblastech. Autonomní autobusy jezdící po stanovené trase, ale i autonomní osobní automobily, které budou sloužit jako taxi na zavolání, mohou přispět ke snížení kongescí ve velkých městech. Je třeba počítat také s tím, že populace stárne.

Autonomní minibusy mohou zajistit poměrně komfortní dopravní služby pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace, a to jak pro seniory, tak pro lidi na vozíčku. Současně se dá očekávat snížení hustoty provozu, se kterou se potýkají všechna větší města a aglomerace na světě, neboť mnozí již nebudou nuceni vozidlo vlastnit, ale pouze ho budou využívat jako službu mobility.

Realizace francouzské strategie může představovat významnou příležitost i pro dodávky technologicky vyspělých zařízení a komponentů ze zahraničí, tedy také kvalitní produkce od českých firem.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Paříži (Francie). Autorka: Adriana Rocher, ekonomická specialistka.