Stres i vyhoření. S psychickým zdravím může manažerům a podnikatelům pomáhat terapie mezi stromy

Rychlé rozhodování, neustálý tlak na výkon, zodpovědnost za osud firmy i jejích zaměstnanců, nutnost reagovat na neočekávané změny… To jsou jen některé z faktorů, které vytvářejí dlouhodobou psychickou zátěž na podnikatele či manažery ve firmách.

Jejím výsledkem může být stres, vyhoření a další problémy, jejichž nezvládnutí se negativně projeví nejenom na zdraví šéfů a vlastníků firem, ale v konečném důsledku i na zhoršené ekonomické kondici podniků. Se špatnou psychikou totiž klesá jak výkonnost, tak kvalita rozhodování.

Jednou z cest, jak pomoci psychickou zátěž ve firmách zvládat, může být i „terapie mezi stromy“. „Projekt vznikl se začátkem léta 2020, avšak ještě předtím jsem provedl několik cest s jednotlivci za účelem vyzkoušení formátu. Inspirace pochází z dvou klíčových oblastí, z psychoterapie a z přírody. Na začátku i Freud prováděl první psychoterapie za chůze ve Vídni. Následně ji usadil mezi stěny. V 80. letech 20. století pak v USA a v Japonsku začali výzkumníci potvrzovat pozitivní vliv přírody na duševní zdraví. Na začátku byla tedy zvídavost, jaké by to bylo tyto dvě věci spojit,“ popisuje Adam Táborský, zakladatel projektu Terapie mezi stromy.

Již předtím měl zkušenosti s poradenstvím firmám, inovacemi i zdravotnictvím. Ale z hlediska samotného podnikání se jedná o jeho první počin. V českém prostředí přitom mohl vyzkoušet něco nového. „Když si porovnáme ať již ohodnocení odborníků nebo výnosy jednotlivých startupů a firem z různých odvětví, tak zjistíme, že duševní zdraví se z hlediska finančního ohodnocení pohybuje spíše na spodních příčkách,“ upozorňuje Adam Táborský na to, že maximalizace zisku nebyla hlavní motivací projektu. Důležitější pro něj naopak bylo ověřování nových postupů a také touha pomáhat.

V úplně novém oboru museli ladit i zdánlivé drobnosti. „Různé výzvy byly na každém kroku, kdy jsme na první cestu třeba neměli občerstvení a měli jsme hlad,“ vzpomíná Adam Táborský na začátky projektu. Nejtěžší podle něj bylo na začátku skloubit projekt se zaměstnáním a komunikace uvnitř týmu.

Příroda uzdravuje

Proč je důležitou součástí terapie právě pobyt mezi stromy? „Pobyt v přírodě nám přináší nesčetné benefity. Ať už se jedná o regeneraci, snížení hladiny stresového hormonu kortizolu, posílení imunity, obnovu pozornosti, zvýšení kreativity, zklidnění, posílení osobní pohody, takzvaného well-beingu. Zároveň se terapie liší: prostorem, pohybem, časem. Prostor nám poskytuje zmiňované přínosy, zároveň můžeme zažívat i jiné ticho než v terapii, tedy ticho estetické či ontologické, kdy pozorujeme něco kolem nás, co upoutává naši pozornost,“ popisuje Adam Táborský.

Zároveň podle něj příroda nabízí možnosti, které terapeutické místnosti neposkytují. „Jednou jsem klientovi zmiňoval, že mi přijde, že je na sebe přísný, jako by se bičoval, a že mám chuť mu bič vzít a zahodit ho. Následně vzal klacek a zahodil ho. To by se v terapeutovně nestalo,“ zmiňuje Adam Táborský.

Další důležitou součástí terapie mezi stromy je pohyb. „Můžeme jít, můžeme sedět, cokoliv, co klienta napadne a terapeut s tím souhlasí. Nemusí souhlasit třeba s lezením po skalách,“ usmívá se Adam Táborský a pokračuje: „Pohyb prospívá fyzickému zdraví jak klienta, tak terapeuta. Zároveň se vytváří větší prostor pro autenticitu, vzájemnost a spoluutváření. V neposlední řadě, je mnohdy cestě vyhrazena větší časová dotace, co umožňuje zažití si vícero vhledů, uvědomění“.

Terapie mezi stromy může mít různé podoby. Od práce s jednotlivci, přes workshopy, teambuildingy, může se zaměřovat na manažery i zaměstnance, mimo firmy může mít podobu cesty se seniory na invalidních vozících nebo práce s dospívajícími. „Mohu říct, že jsme pracovali se studenty, sociálními pracovníky, zdravotníky, manažery, bankéři, konzultanty, učiteli. Z hlediska odvětví tu byly firmy z automotive, finanční instituce, technologické firmy, marketingové agentury, výrobní podniky a jiné,“ vypočítává Adam Táborský.

Od prevence po léčbu

Pro firmy může mít dobrá psychická pohoda manažerů i zaměstnanců vyčíslitelnou ekonomickou návratnost. „Výzkum potvrzuje, že návratnost na každý investovaný dolar na duševní zdraví je čtyři dolary. Intervence do oblasti duševního zdraví tedy mají smysl. Intervence můžeme rozdělit do tří úrovní: primární, tedy prevence, sekundární, kdy již zažíváme nějakou zvýšenou zátěž a terciální, což je rehabilitace a léčení. Nejčastěji se pohybujeme v prvních dvou úrovních,“ říká Adam Táborský.

Pomoc se dá rozdělit do dvou základních oblastí. „V rámci kognitivní oblasti, která představuje myšlení, jde o porozumění tomu, co mě vůbec trápí, jak tomu můžu předcházet, jak se vyhnout tomu, aby mě něco vůbec trápilo. V prožitkové oblasti si něco zažiji, třeba úlevu, naleznu způsoby a techniky, jak si pomoci sám nebo skrze další nástroje či odborníky. Prožitky mohou být také inspirací k učení, pomáhají poznat, jak pracovat se sebou, se svými podřízenými, jak komunikovat,“ vysvětluje terapeut, jakým způsobem pobyt v přírodě pomáhá.

Posouvání možností

Mezi klíčové okruhy, kterým se terapie mezi stromy věnuje, patří zvládání stresu, zvládání syndromu vyhoření a biohacking, tedy posouvání možností lidského těla přírodní cestou. „Na základě zkušeností z klinického prostředí přistupujeme k duševnímu zdraví komplexně. Zabýváme se motivací, emocemi, vztahy, všímavostí, well-beingem, přírodou a duševním zdravím,“ konstatuje Adam Táborský.

Právě zmíněný stres představuje velmi široké téma. „Během dospívání jsme si vytvořili sadu strategií, jak se vypořádáváme se zátěžovými životními situacemi, takzvané copingové strategie. Některé nám skutečně pomáhají, mnohdy zachraňují život, některé méně. Proto je ideální přejít k tomu, co skutečně funguje, k pravé péči o sebe. Zaměřujeme se na porozumění tomu, co nás stresuje, abychom stresorům mohli předcházet. Osvojujeme si techniky, které slouží jak preventivně, tak ve chvíli, když již zvýšení zátěži čelíme,“ podotýká terapeut.

Podobně závažným problémem je takzvané vyhoření. „K vyhoření nedochází náhle. Povaha vyhoření je mnohem zákeřnější. Plíží se pomalu, proto může být těžké vyhoření rozpoznat. Naše tělo i mysl nás přesto varuje, a pokud víme, co hledat, můžeme plíživé vyhoření rozpoznat, dřív než bude příliš pozdě,“ připomíná Adam Táborský.

„Pokud pociťujeme některé z příznaků emočního vyčerpání, sníženého pocitu úspěchu nebo cynismu a odpoutanosti (viz. boxík – pozn. redakce), je to signál, že bychom měli věnovat nějaký čas poctivému posouzení množství stresu v našem životě a nalezení způsobů, jak jej snížit,“ upozorňuje zakladatel Terapie mezi stromy.

V oblasti biohackingu přistupují terapeuti k edukaci obezřetně. „Jedná se spíš o nalezení harmonie, poznání hranic v současné době a zaměření se na možný posun. Z výzkumů týkajících se spánku víme, že zběsilé experimentování se svými hranicemi se mnohdy může blížit hazardu,“ zdůrazňuje Adam Táborský.

Umělé problémy z umělého prostředí

Psychické problémy souvisí nejen s náročností práce ve firmách, ale mohou mít širší základ a souviset s tím, že se lidé téměř úplně odtrhli od přírody a takřka všechny aktivity tráví v umělém a nepřirozeném prostředí. „Uvnitř budov a v dopravě trávíme v České republice 93 procent času. Generace dnešních dětí tráví v přírodě polovinu času co rodiče v jejich věku. Richard Louv napsal knihu The last child in the woods, kde hovoří o poruše příjmu přírody (nature deficit disorder). Na druhé straně však stojí technologie, sociální sítě, online svět, který nás zahlcuje podněty, tříští naši pozornost, činí náš sebeobraz zranitelnějším,“ shrnuje Adam Táborský některé vlivy, které nabourávají psychickou rovnováhu dnešních lidí.

Další pastí může být způsob, jakým se v současnosti lidé upínají k penězům a majetku a věří, že až je získají, budou šťastní. A když se jim to po letech, někdy po desítkách let podaří, zjistí, že to nebyl ten správný klíč ke štěstí, přestože mu obětovali prakticky všechno ostatní – čas, rodinu, přátele… „Rakev nemá kapsy. Vztahy jsou oblast, do které bych více směřoval svou energii,“ radí Adam Táborský.

Stromy i technologie

Na Terapii mezi stromy se v současnosti přímo podílí 18 lidí. Ať se již jedná o cesty s jednotlivci, workshopy, grafiku pro propagační materiály nebo vývoj aplikace Soul roots, která propojuje duševní zdraví člověka a trávení času v přírodě. „Pokud bychom do toho počítali lidi podílející se na organizaci událostí jako konference Příroda v nás nebo Putování mezi stromy, tak by jich bylo ještě více,“ poznamenal Adam Táborský.

Větší využití energie přírody při napravování psychických problémů má podle něj velkou budoucnost. „Vývojem oboru jsem fascinován. Hodně prostředků půjde do výzkumu, kdy se vědecký projekt Horizon na evropské úrovni zaměřuje na takzvané nature based interventions, tedy léčebné postupy vycházející z přírody. Zároveň budou sehrávat větší roli technologie, ať už skrze mobilní aplikace nebo třeba virtuální realitu. V neposlední řadě posílí vzdělávací systém, z hlediska vzdělávání odborníků a následně i dětí,“ uzavírá Adam Táborský.

Dalibor Dostál