Migrační politika státu je založena na předpokladu, že přistěhovalci odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. Zmíněné závěry vyplynuly z výzkumu odborníků Mendelovy univerzity v Brně a Metropolitní univerzity Praha.
Česká veřejnost migraci v poslední dekádě stále vnímá především jako hrozbu. „Podle našich respondentů političtí představitelé i zástupci relevantních institucí veřejné správy totiž zdůrazňují zejména převládající souvislost migrace s různými bezpečnostními riziky a akcentují ekonomické problémy. Výhody migrace, zejména pro českou ekonomiku a další sféry života jsou zcela upozaděny, stejně tak jako přijetí migrace jako běžné součásti globalizovaného světa a jejich demografických aspektů,“ uvedl Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se na migraci specializuje.
Přestože počet migrantů a migrantek přicházejících do České republiky za prací, studiem nebo za svými rodinnými příslušníky na krátkodobý či dlouhodobý pobyt od 90. let stále narůstá, převažující přístup státu k migraci byl podstatně ovlivněn bezpečnostními obavami. Podle některých respondentů je migrace v České republice silně vnímána prostřednictvím národní perspektivy, která se projevuje například v odmítnutí přijmout kvóty EU pro přesídlení uprchlíků.
Politický anti-migrační diskurz, který se prosadil během migrační krize v roce 2015, šel přitom ve skutečnosti ruku v ruce s přijímáním velkého počtu migrantů v průmyslových odvětvích, která to vyžadovala. „Vznikl tak zásadní rozpor mezi převládajícím negativním politickým diskurzem o migraci a skutečnými politikami umožňujícími rozsáhlou imigraci za prací, poukazující na de facto uznání migrace jako potřeby české ekonomiky,“ uvádí zpráva, na níž se kromě Roberta Stojanova podíleli Radka Klvaňová a Aneta Seidlová z Mendelovy univerzity v Brně a Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
Údaje poskytnuté Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ukazují, že podíl krátkodobé pracovní migrace v posledních letech bezprecedentně roste. V roce 2019 bylo platných 49.343 krátkodobých pracovních povolení, v roce 2016 oproti tomu jen 3283. Stát by měl podle vědců usilovat o změnu veřejného diskurzu o migraci a namísto převládajícího důrazu na bezpečnostní rizika veřejně komunikovat též ekonomické, demografické a kulturní přínosy migrace.
Cizinci s platným pracovním povolením (k 30. červnu daného roku)
Cizinci s platným pracovním povolením | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
Pobyt kratší 3 měsíců | 3283 | 10218 | 29343 | 49343 | 12855 |
Pobyt 3 – 12 měsíců | 4560 | 4520 | 7376 | 23142 | 8292 |
Pobyt 12-24 měsíců | 13760 | 20312 | 32640 | 55628 | 64083 |
Celkem | 21603 | 35050 | 69359 | 128113 | 85230 |
„Měli bychom vnímat migraci jako běžnou součást současného globálního světa. České republice chybí komplexní a dlouhodobá strategie imigrační politiky, která bude vycházet z analýzy mezinárodních závazků a potřeb pracovního trhu a bude podporovat konkurenceschopnost Česka s ohledem na to být atraktivním místem pro zaměstnání a život v širším evropském kontextu,“ uvádí právě publikovaná studie Rizika a výzvy české migrační politiky v kontextu „migrační krize“.
Podívejte se na kompletní publikaci Rizika a výzvy české migrační politiky v kontextu „migrační krize“
Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně