Štvaly je mikroténové sáčky. Tak přišly s ekologickou náhradou



Hana Němcová a Tereza Dvořáková původně nijak netoužily podnikat. „Studovaly jsme obě medicínu a žily normální život. V tom nás obtěžovaly mikrotenové sáčky, protože se hromadily doma pod dřezem. Chtěly jsme si za ně pořídit znovupoužitelnou náhradu, ale nikde jsme nic nenašly. V ten moment jsme se rozhodly, že ji vymyslíme samy,“ vzpomíná Hana Němcová.

Před třemi lety proto začaly vyvíjet tkaninu, která by byla skutečně ekologická, namísto toho, aby ji nechaly šít v Asii z nejlevnějšího polyesteru. „To byla v začátku určitě největší výzva. Neznaly jsme technologické možnosti a postupovaly poměrně naivně. Ale i díky tomu, že jsme nebyly svázány znalostmi z oboru, nakonec vznikla inovace,“ pokračuje Hana Němcová.

Vývoj tkaniny trval rok. „Měly jsme štěstí, že jsme narazily na skvělé dodavatele, kteří byli ochotní na celém procesu spolupracovat,“ oceňuje Hana Němcová. A tak se zrodil Frusack. Opakovaně použitelný sáček, který je možné po skončení životnosti zkompostovat a nezůstávají tak po něm žádné odpady.

„Frusack je znovupoužitelnou náhradou mikrotenových sáčků, které všichni běžně používají k nákupu ovoce a zeleniny nebo pečiva. Ročně jich v ČR každý spotřebuje až 400 kusů. Dokážete si tedy představit to množství zbytečného odpadu. Mikrotenové sáčky jsou navíc vyráběny z velmi nekvalitního plastu, nejsou tedy již použitelné pro další recyklaci a pálí se,“ upozorňuje Hana Němcová.

Největší hrozbu potom mikroténové sáčky představují ve světových oceánech, kde zabíjejí miliony zvířat. „Frusacky si s sebou nosíte opakovaně do obchodu a žádný odpad tak nevytváříte. Po ukončení doby užívání se jich můžete i šetrně zbavit, protože jsou kompostovatelné. Navrhli jsme je tak, aby byly lehké a nepřídávaly na ceně zboží. Jsou i průsvitné a je tedy vidět, co je uvnitř,“ popisuje Hana Němcová. Navíc se dají prát a díky prodyšnosti v nich vydrží déle potraviny, které by se v plastovém sáčku zapařily a shnily.

Na trhy i do supermarketu

Díky vlastnostem materiálu je s sebou zákazníci mohou vzít do supermarketu i na farmářské trhy. „Naši zákazníci je ale využívají i pro sběr ovoce ze zahrad, nosí si v nich svačiny a nebo si najdou praktické využití při cestování. Sbalit se do nich dá vše od léků až po ponožky,“ usmívá se Hana Němcová.

Právě snaha něčemu pomoci byla podle Hany Němcové hlavní důvod, proč Frusack spatřil světlo světa. „Nápad určitě nevzniknul tak, že bychom hledaly, kde je na trhu díra. Podnikat jen kvůli vydělávání peněz by nás nebavilo, i když bez toho to samozřejmě není možné,“ zdůrazňuje Hana Němcová.

Na výrobu Frusacku založily v březnu 2016 společnost Infiberry. Také proto, že samy neměly zkušenosti s podnikáním, obrátily se obě dívky na zkušeného podnikatele Martina Stránského, který s nimi společnost rozjížděl. „Vybrali jsme si jako investora právě jeho z toho důvodu, že kromě peněz nabízel i podporu, mentoring a svůj vlastní tým poradců,“ vysvětluje Hana Němcová.

I tak bylo podle ní na začátku nejtěžší splnit všechny právní požadavky, ať už při zakládání firmy nebo pro samotný produkt. „Obecně pak asi překonání strachu z velkých rozhodnutí, to už ale máme asi za sebou. Rychle si zvyknete na to, že vše skutečně závisí jen na vás a sami si určujete hranice. Ten pocit je do určité míry osvobozující. Stále se učíme a každý den je boj. Ale stojí to za to,“ zmiňuje Hana Němcová.

Frusack kupují hlavně ženy mezi 25 až 40 lety. Sáčky se liší od typických eko-produktů barvou i designem. „Mají na první pohled zaujmout i lidi, kteří primárně ekologicky nesmýšlejí. Tím se Frusack posouvá mezi produkty, které může používat skutečně každý a není nijak vymezen. To se odráží i na skladbě zákazníků. Kromě výrazných barev jsme přidali i tlumenější sadu, která přilákala velké množství mužů ve stejném věku. I přes vyšší prodejní cenu, která může být na českém trhu trnem v oku, máme spoustu zákazníků i mezi seniory,“ podotýká Hana Němcová.

Díky výraznému designu se Frusack snadno šíří po sociálních sítích. Právě odtud zákazníci na firemní e-shop často chodí a asi není překvapením, že objednávky přicházejí často ze strany takzvaných mileniálů, kteří se snaží přistupovat k udržitelnému stylu života a nebojí se tím prezentovat.

Samotný materiál je vyroben z polymléčné kyseliny na bázi kukuřičného škrobu. Ta se zpracovává do tenkých vláken. Z nich se vyrábí tkanina technického charakteru o vysoké pevnosti a hustotě. Tvoří tak dostatečnou bariéru před vnějším prostředím při zachování prodyšnosti.

Nerozpadne se za pár týdnů

„Když řekneme, že je Frusack kompostovatelný, není tím myšleno, že se začne rozkládat po pár týdnech před očima. Polymléčná kyselina je citlivá na dlouhodobé působení vyšších teplot. Proces rozkladu je tedy nastartován až za ideálních podmínek v průmyslové kompostárně nebo na dobře udržovaném kompostu. Jinak má materiál stejné vlastnosti, jako kdyby byl vyroben z normálního plastu. I v nejméně ideálních podmínách se ale tkanina začne pomalu rozpadat a zmizí odhadem do deseti let,“ popisuje Hana Němcová.

Vědci sice čas od času ohlašují objevy různých biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů, v prodejnách však stále převládají plastové tašky a sáčky. Proč se nové materiály tak obtížně prosazují v praxi?

„Pro obchodníky je to hlavně vysokou výrobní cenou a tím i prodejní cenou. Další velké dilema je ve skutečné ‚ekologičnosti‘ těchto materiálů. Například papírový sáček nebo jednorázový kompostovatelný sáček z kukuřičného škrobu, sice znějí lépe, skutečnost je ale jiná. Energie na výrobu takového jednorázového obalu se s mikrotenovým sáčkem nedá srovnat. Ten tedy zůstává nejmenším zlem, co se právě obalů na jedno použití týče,“ vysvětluje Hana Němcová.

„Takové nové materiály skutečně dávají smysl až v momentě, kdy jsou určeny k opakovanému použití. Zároveň pokud řeknete, že jednorázový obal je kompostovatelný a stále je v obchodě k dostání zdarma, lidé mají o to větší tendence ho zneužívat,“ doplňuje Hana Němcová.

Nástupu ekologických materiálů by podle ní rovněž pomohla legislativa. „Pomáhá částečně již teď. Všechny státy EU jsou do konce roku 2025 povinny snížit průměrnou spotřebu plastových tašek na 40 kusů na osobu za rok. Nejeefektivnějším nástrojem se zdá být zpoplatnění. Ve Velké Británii například před více jak půl rokem zpoplatnili mikrotenové sáčky. Jejich spotřeba za tu dobu klesla o 80 procent. Až v ten moment si lidé uvědomili, že plastový sáček k nákupu jednoduše nepotřebují a sáhli po znovupoužitelných taškách,“ porovnává Hana Němcová.

Stejný trend přinesl v Česku zpoplatnění velkých igelitek. Lidé si díky tomu stále častěji nosí na nákup plátěné tašky, bedýnky nebo koše. A dávají šanci na úspěch produktům, jako je Frusack. „Zpoplatnění donutí více přemýšlet koncového spotřebitele, i když motivace ke změně chování je spíše ekonomická. Ekologický dopad je ale beze sporu pozitivní. My se teď snažíme pracovat na snížení výrobní ceny, abychom kromě prémiové řady produktu byli schopni dosáhnout i na prodej v řetězcích supermarketů,“ plánuje Hana Němcová.

Cesta do řetězců

Sáčky Frusack se zatím prodávají přes vlastní e-shop, cesta k masovějšímu rozšíření však může vést jen přes nabídku v jednotlivých obchodech a nejlépe velkých řetězcích. „Stále pracujeme na zdokonalení výroby a pochopení zákazníků. E-shop pro ČR a Slovensko nám v tomto ohledu vyhovuje. Brzy budeme ale e-shop rozšiřovat pro Evropu a následně pro celý svět,“ předesílá Hana Němcová.

„Již teď se bavíme s menšími řetězci, které nabízejí potraviny z lokální produkce v eko kvalitě. Je to cesta, kterou chceme ze začátku jít. Potenciál pro spolupráci s velkými řetězci je zde ale také a vše je jen otázkou ceny,“ doplňuje.

Konkurenci v tomto oboru zatím nemají velkou. Ve světovém měřítku jde o jednu australskou značku, která prodává kromě širokého portfolia produktů i sáčky na ovoce a zeleninu. „Víme ale, kde jsou slabiny jejich produktu, a snažili jsme vyvarovat stejných chyb. Vzhledem k tomu, že o zákazu plastových sáčků se mluví hojně v médiích, ukázalo se u nás několik menších výrobců. Sáčky jsou často z bavlny a nesplňují předpoklady, které jsou pro koncového uživatele důležité. Problémem je často právě vysoká váha, obtížnější údržba, nízká průsvitnost,“ porovnává Hana Němcová.

„U sáčků z různých síťovin je zase problémem kvalita provedení. I přes levný materiál a nekvalitní švy ale výrobci prodávají za vysoké ceny. Co se Frusacku týče, materiál, ze kterého je vyroben, nemá ve světě obdoby a jsme jediní, kdo něco takového vyrábí,“ upozorňuje.

I když je nyní e-shop otevřen pouze pro Českou republiku a Slovensko, díky síle sociálních sítí se množí i objednávky ze zahraničí. Chodí hlavně z Německa, Skandinávie, Velké Británie, ale třeba i z Austrálie nebo USA. „Momentálně ale řešíme třeba velkou objednávku ze Švýcarska. Na podíl na exportu se můžete zeptat znovu příští rok. Jistě pro vás budeme mít zajímavá čísla. Začínáme u nás, protože jsme česká firma. Jsme si ale dobře vědomi toho, že mnohem větší potenciál pro nás má zahraničí,“ podotýká Hana Němcová.

Jádro firmy stále tvoří obě zakladatelky, v externím týmu se ale pohybuje dalších šest lidí. Štíhlý model umožňuje i to, že řízení výroby je částečně delegováno na dodavatele. Do celé výroby je tak zapojeno kolem padesáti lidí.

Změna potrvá desítky let

Obor biologicky rozložitelných obalů by měl do budoucna výrazně růst. „Udržitelnost je žhavým tématem ve všech odvětvích. Spotřebitelé se stále více zajímají o to, co jedí, kde byl vyroben produkt, který kupují. Firmy na to reagují a dávají zákazníkům odpovědi, které chtějí slyšet. Ať už se jedná o greenwashing nebo skutečně zodpovědný přístup k danému problému,“ konstatuje Hana Němcová.

Obecně se podle ní zvyšuje informovanost a zájem o stav životního prostředí. „Prostor pro inovace je v tomto směru obrovský a vývoj je podporován ze všech stran. Velká změna ale není otázkou pár dní, jako vždy půjde o několik desítek let. Důležité ale je, že se věci hýbou tím správným směrem a my máme radost, že můžeme být té změny součástí a do určité míry i iniciátorem,“ uzavírá Hana Němcová.

Dalibor Dostál