English version
Svaz současně upozorňuje, že novela nenaplňuje dlouhodobě vytyčené cíle, kam by měla podpora exportu směřovat. Proto také Svaz požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby podpořil iniciativu založení pracovní skupiny, která se bude společně s podnikateli a všemi zainteresovanými stranami podílet na dalším vývoji koncepce exportu se státní podporou. „Je zásadní, aby mohly české firmy co nejdříve využít připravovaný program záruk EGAP PLUS na základě Dočasného krizového rámce. Podniky například z Německa nebo Polska již mají pomoc k dispozici několik měsíců. Proto je nutné podpořit i české firmy, které byly závažným způsobem zasaženy ekonomicko-politickou situací v důsledku agrese Ruska proti Ukrajině a následným přijetím sankcí ze strany EU. České firmy musí zůstat nadále konkurenceschopné a využívat systému státní podpory exportu podobně jako firmy z dalších zemí EU,” říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zákon je potřeba schválit co nejrychleji
Dočasný krizový rámec pro opatření státní pomoci na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01) schválila Evropská komise 23. března 2022. Jeho platnost je omezena pouze do 31. prosince 2022. Svaz průmyslu proto upozorňuje, že je nezbytné urychlit práce na předložení zákona a legislativním procesu jeho přijetí, aby nabyl účinnosti co nejdříve. Proto podporuje, aby se program držel obecného vymezení. Zkušenosti s programy záruk v souvislosti s pandemií covid-19 ukazují, že by flexibilnější znění zákona bez taxativního výčtu veškerých nabízených produktů pro firmy pomohlo rychlejší implementaci krizových programů.
Připravená novela také umožní podporu firem v oblasti růstu exportního potenciálu, ne jen v případě jednotlivých exportních smluv a transakcí. „To je prvek, po kterém dlouhodobě voláme, aby podpora státu byla cílena komplexně, ne pouze vázána na jednotlivé konkrétní exportní kontrakty, a vytvářela tak pro české firmy podnikatelské prostředí podobné tomu, jaké mají k dispozici firmy z dalších zemí EU,” vysvětluje Radek Špicar.
Aktuálně mohou ČEB a EGAP podporovat pouze exportní transakce, které jsou spojeny s prokazatelnou existencí smlouvy o vývozu, ale neumí podpořit růst exportního potenciálu firem (investice, modernizace, zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti). Navrhované rozšíření zákona o pojem exportně orientovaných podniků nabídne možnost získat podporu státu v oblasti růstu vývozního potenciálu, mezinárodní konkurenceschopnosti a získávání nových vývozních kontraktů díky komplexnějšímu přístupu státní podpory, a to skrze financování například investic a modernizace výrobních kapacit, materiálového předzásobení, včetně strategického nákupu surovin či snížení energetické náročnosti a zvýšení ekologizace výroby.
Svaz by uvítal zjednodušení administrativy pro žadatele
Svaz průmyslu u současné novely požaduje snížení administrativní náročnosti pro žadatele. „Chceme proces žádosti o podporu pro firmy co nejvíce zjednodušit. Exportéři by měli vyplňovat jen ty nejnutnější údaje a vše by mělo probíhat pouze digitálně. Není přece nutné vyplňovat informace, jako je například výše obchodního majetku. Ty je exportní banka povinna si získat sama, a dokonce snáze než žadatel, a může je překontrolovat v rámci pro ni platných pravidel. Jako nutné by tak bylo uvést jen identifikační údaje vývozce a zahraniční osoby, jíž je úvěr poskytován, předmět a hodnotu vývozního úvěru,” říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Vznikne pracovní skupina k projednání zákona?
Svaz průmyslu vnímá současnou novelu jako nutné krátkodobé řešení, nikoliv jako funkční koncept pro úpravu efektivní podpory českého exportu. Proto prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák odeslal ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi dopis, ve kterém zdůrazňuje požadavek na vznik pracovní skupiny při MPO za účasti ČEB, EGAP, zástupců komerčních bank a podnikatelských asociací k řádné novelizaci zákona č. 58, případně k návrhu nového zákona.
„Požadavky na financování exportních záměrů se v dnešní turbulentní době vyvíjí a stávají se více komplexními. Jednotlivé vlády podnikají pouze nezbytné dílčí kroky, které nejsou systémové a transparentní. Další postup vlády by měl směřovat k vytvoření konceptu moderního a v západních zemích využívaného modelu vedení exportní podpory s flexibilní nabídkou portfolia služeb. Vedle tohoto taktického kroku postrádáme zásadní dokument Exportní strategie státu, jež vláda přislíbila a který by celou změnu zaštítil,” uzavírá Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
