Systém PES má pomoci podnikatelům s administrativou. Provázejí ho ale otazníky

Stát upozorňuje, že aplikace chystaná Hospodářskou komorou se bude překrývat s elektronickou sbírkou zákonů. Podnikatelské organizace zase nechtějí, aby komora díky provozování systému získala výsadní postavení mezi ostatními subjekty.



Výraznou úlevu od byrokracie slibuje Hospodářská komora, která připravuje nástroj Právní elektronický systém pro podnikatele (PES). Ten by měl podle informací komory od počátku roku 2018 poskytovat firmám a živnostníkům ucelený přehled o tom, které povinnosti musí plnit podle českých zákonů.

„Každá velká společnost i nejmenší živnostník si díky tomuto projektu bude moci snadno a rychle ověřit všechny povinnosti, které se týkají právě jeho odvětví a právě jeho profese,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj novinka umožní firmám a živnostníkům spravovat plnění jejich povinností přes internet.

Systém má hlídat, zda podnikatelé plní své povinnosti vyplývající ze zákonů a prováděcích vyhlášek. Zároveň jim podle odhadů Hospodářské komory ušetří nejméně 43 miliard korun ročně, které dnes musí vydávat na zpracování právních analýz a právní poradenství při zastupování před správními orgány a soudy ve sporech o výklad právních předpisů. PES má být navíc daňově uznatelným nákladem.

Pomůže odhalit legislativní nesmysly

Zároveň má systém umožnit státu identifikovat a odstraňovat nadbytečné, nejednoznačné či nesmyslné paragrafy a povinnosti. Pomůže také kontrolním a dozorovým orgánům orientovat se v právních předpisech, co mají kontrolovat a jménem státu vymáhat.

Kvůli častým změnám zákonů totiž nyní podnikatelé často nevědí, jaké povinnosti vůči státu musí plnit. „Navíc praxe ukazuje, že zákony nezvládají jednoznačně vykládat už ani sami zákonodárci, soudy a státní dozorové orgány,“ doplňuje Zdeněk Zajíček, který za projektem stojí a který je mimo jiné také tvůrcem CzechPointů nebo datových schránek.

Podle hospodářské komory se mají v první vlně, do konce roku 2018, do systému dostat přílohy třinácti zákonů. Do konce roku 2023 by měl PES obsahovat všechny povinnosti vyplývající z národní legislativy. PES má změnit i to, jakým způsobem budou nové zákony přijímány. Přehled povinností, které nový zákon ukládá, bude muset být výslovně uveden v jeho příloze

PES má také zmapovat všechny právní předpisy, ukázat jejich duplicity a nepřesnosti, které v nich jsou, a pak by bylo možné systematicky všechny nadbytečné a zbytečné povinnosti bez náhrady zrušit.

Propojení s datovou schránkou

Jak má systém fungovat? Podnikatel by si po přihlášení do aplikace a vyplnění svého profilu mohl nastavit přehled povinností vůči státu, například podle svého oboru činnosti, nebo přehledný kalendář dat, kdy mají být konkrétní povinnosti splněny. Systém by současně byl schopen na nutnost splnění takové povinnosti sám podnikatele předem a včas upozorňovat, aby se nepromeškaly zákonné lhůty a podobně.

„U každé povinnosti by byl uveden její popis, lhůta či termín, i odkaz na znění konkrétního paragrafu předpisu, kterým je stanovena. Navíc by zde byla také informace o případné sankci, třeba pokutě, která za nesplnění povinnosti, nebo nedodržení lhůty hrozí,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

PES by mohl být rovněž propojen s datovou schránkou firmy a u těch povinností, kde je to možné, by byl přímý odkaz na příslušný formulář, který by bylo možné přímo vyplnit a odeslat – například daňové přiznání a podobně. „Cílem je, aby podnikatelé našli vše na jednom místě a z jednoho místa mohli plnění povinností vůči státu spravovat, aniž by se museli obávat, že na něco zapomenou,“ podotýká Miroslav Diro.

V rámci jedné firmy zapojené do systému PES pro podnikatele by bylo možné události a plnění povinností nejen hlídat a spravovat, ale rovněž splnění například rovnou delegovat na jednotlivé zaměstnance, jimž bude umožněn vstup do firemního profilu. V tomto profilu by také byla zaznamenána auditovatelná stopa veškerých kroků, bylo by tedy možné zpětně doložit, zda, kdy a kým konkrétně byla povinnost splněna, kdy byl ten který formulář na příslušný úřad odeslán.

Podle komory má být systém určený pro všechny typy podnikání a pro všechny profese. „Taková je ambice návrhu zákona, aktuálně projednávaného v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, i samotného záměru Hospodářské komory ČR, pokud jde o adresáty, jimž bude určen PES. Poznamenejme ale dvě důležité souvislosti. Předně, tak jak budou postupně schvalovány přílohy k jednotlivým právním předpisům, tak se teprve bude PES naplňovat dalšími a dalšími povinnostmi a bude se tím rozšiřovat okruh podnikatelů, kteří v něm naleznou všechny své povinnosti, vyplývající z příslušných právních předpisů,“ říká Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Ministerstvo: Nic jsme nepodepsali

I když je Hospodářská komora poměrně optimistická ohledně termínu spuštění systému, panuje kolem něj zatím řada nejasností. Rezervovaně se k němu staví například ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„MPO v současné době žádné smlouvy s HK ČR neprojednává ani nepodepisuje,“ uvedla Lucie Švehlová z tiskového odboru MPO.

„Z obecného hlediska je třeba předkladatelům návrhu přisvědčit, že stávající právní řád je značně rozsáhlý a pro jeho uživatele mnohdy složitý. Proto je třeba snahu Hospodářské komory usnadnit podnikatelům orientaci v jejich právech a povinnostech přivítat. V navrženém řešení – zezávaznění samostatných příloh obsahujících výtah právních povinností podnikatelů stanovených příslušným předpisem, lze však spatřovat mnohá úskalí, která by mohla v následném legislativním procesu či v následné aplikační praxi způsobit vážné problémy,“ dodala Lucie Švehlová.

Návrh systému projednala 3. května 2017 vláda a ve svém stanovisku uvedla 19 připomínek, které je potřeba zohlednit. Patří mezi ně například možný překryv s elektronickou sbírkou zákonů, na které pracuje ministerstvo vnitra.

Termín spuštění systému eSbírka a eLegislativa je stanoven zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a je stanoven na 1. ledna 2020. I když je podle podnikatelů tento termín velmi pozdní, podle ministerstva má své opodstatnění.

„Toto datum vyplývá z potřeby realizovat komplexní projekt, který přináší zásadní změny nejen do oblasti vyhlašování právních předpisů, ale i zásadní modernizaci procesu tvorby práva,“ uvedla Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra. Elektronická sbírka bude mít podobné funkce

Elektronická sbírka by měla přinést občanům srozumitelnější a současně oficiální a právně závazné informace o právní úpravě, propojené s odůvodnění a výkladovou praxí jednotlivých úřadů. „Současně umožní všem, kteří se podílejí na legislativním procesu, včetně poslanců a senátorů, aby mohli lépe sledovat probíhající proces změn právních předpisů a vyvarovali se chyb pramenících v současnosti z obtížné orientace v komplexu základních předpisů a jejich novel, různých formátů dokumentů a jejich verzí,“ doplnila Hana Malá.

Změní se i podoba změny zákonů. „Novelizační právní předpisy již nebudou vytvářeny formulací novelizačních bodů, ale přímou úpravou úplného znění novelizovaných zákonů, přičemž novelizační body samotné budou následně generovány systémem za účasti tvůrce právního předpisu. Obdobně také pozměňovací návrhy budou tvořeny přímou úpravou úplného znění návrhu zákona,“ doplnila Hana Malá.

e-Sbírka nabídne také řadu pokročilých funkcí. „Poskytne inteligentní vyhledávání s nápovědou a filtry podle řady různých kritérií, umožní identifikovat, jak se právní předpis změnil mezi jednotlivými novelami, nabídne dokumenty potřebné pro výklad právních předpisů, jako jsou důvodové zprávy, výkladová stanoviska jednotlivých úřadů, související metodické dokumenty a zprostředkuje vazby mezi právními předpisy, právními termíny a právními předpisy České republiky a Evropské unie,“ zmínila Hana Malá.

„Jednoduše řečeno, poskytne nástroje, které usnadní najít a pochopit právní úpravu, kterou občan (a podnikatel) hledá a pro svou konkrétní životní situaci potřebuje,“ doplnila. Podstatné je podle ní také to, že systém bude možné uzpůsobit dle potřeb a zájmů uživatele.

„Ten bude moci sledovat zahájení a průběh legislativních změn u konkrétního právního předpisu i u právních předpisů spadajících do určité oblasti upravující například konkrétní typ podnikatelské činnosti. Podnikatel tak získá upozornění o chystané legislativní změně, o jejím obsahu, bude moci sledovat, jak se návrh vyvíjí a seznámit se s povahou změn ještě před vyhlášením právního předpisu v eSbírce a před účinností nové právní úpravy. Nakonec získá i upozornění, že byla změna právní úpravy vyhlášena v eSbírce, a že nabyla, účinnosti a je třeba se jí řídit,“ předeslala Hana Malá.

Pozor na monopol, varuje asociace

K navrhované podobě systému PES mají výhrady také další podnikatelské organizace. „Zavádět systém, který zjednoduší podnikatelům komunikaci se státem a koncentruje data na jednom místě smysl dává. Takovýto systém by ovšem měl spravovat přímo stát a zcela jednoznačně by měl být zdarma,“ říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Důvodem je nezávislost, stabilita a určitá garance toho, že systém bude dlouhodobě fungovat. Žádná komora, asociace, svaz nebo sdružení negarantují, že se nikdy nemohou dostat do problémů a celý systém je potom nejen zneužitelný, ale rovněž ohrožený,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Podle něj by navíc neměl vznik takového systému žádným způsobem financovat stát ani jiné veřejné instituce. „Každý zástupce podnikatelů by měl fungovat převážně na bázi vlastních zdrojů. Nutí to k efektivnosti, vyšší aktivitě a měřitelné zpětné vazbě od podnikatelů. V naší asociaci děláme pro podnikatele stovky akcí v roce a na vše si musíme vydělat, pouze malou část čas od času vysoutěžíme v rámci evropských fondů,“ upozorňuje Karel Havlíček.

„Pokud komora vytvoří komunikační systém, potom do něj musí vlastní dovedností získat podnikatele, může jim nabídnout i vyšší placené služby a současně může získat řadu komerčních partnerů na podporu, příp. zkusit strukturální fondy, to mi přijde logické a věcně správné. Značka Hospodářské komory je natolik silná, že získat na takový projekt zdroje od komerčních partnerů musí během několika týdnů,“ podotýká Karel Havlíček.

Pokud by systém s podporou státu provozovala jedna z podnikatelských organizací, mohla by podle Karla Havlíčka získat oproti ostatním určitou výhodu. „Troufám si tvrdit, že jsme na podnikatelském hřišti jedni z nejaktivnějších, nic od nikoho nepožadujeme a na nic nečekáme. Každý podnikatel musí mít právo vybrat si spolupracující asociaci, a ty musí být pod trvalým tlakem na udržení kvality svých služeb na bázi přirozené soutěživosti. Jakmile někdo získá monopol, v čase to znamená, že se místo praktické služby vytváří funkcionářský úřad,“ uzavírá Karel Havlíček.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Software a ICT služby

Doporučujeme