Technologie otevírají firmám nové možnosti financování. Obejdou se bez banky



Digitální technologie proměňují i tak konzervativní obory, jako je finančnictví. Získat peníze na provoz nebo rozvoj tak pro firmy začíná být jednodušší než dříve. Díky větší konkurenci, kterou přinesly takzvané FinTech technologie, navíc podniky získají výhodnější podmínky než v časech, kdy oboru dominovaly jen banky.

Podnikatelé a malé firmy tak stále častěji volí některé alternativní druhy financování, které jsou rychlejší a dostupnější než standardní bankovní úvěry. „Zvýšený zájem o rychle dostupné úvěry registrujeme již od druhého kvartálu roku 2015. V té době existovaly jasné signály, že se tak děje v reakci na růst ekonomiky. V roce 2016 se naše vnímání tendencí poněkud zkreslilo větším zaměřením na financování atraktivních projektů, kam šla většina zdrojů na úkor standardních úvěrů,“ uvedl Petr Vencálek, jednatel projektu Bez Banky.

Ten v roce 2017 poskytl nové standardní úvěry v celkové hodnotě přes 102,5 milionů korun, v roce 2018 by toto číslo mělo vzrůst až na 184,5 milionů korun. Projekt Bez Banky poskytuje rychlé úvěry pro případy, kdy kupříkladu podnikatel potřebuje peníze již v řádu jednotek dní. Důvodem většinou bývá rychlá potřeba financí pro získání zajímavé zakázky nebo překlenutí dočasného nedostatku prostředků. Společnost se přitom zaměřuje na dvě hlavní oblasti: financování příležitostí podnikatelů a speciální financování mimořádně atraktivních projektů.

Maximální úvěr poskytnutý projektem v roce 2017 činil 17 milionů korun. „Pokud nebereme v potaz extrémy, pak dosáhl průměrný objem nových úvěrů poskytnutých v loňském roce 1,3 milionu korun,“ zhodnotil uplynulý rok Petr Vencálek. Nejčastěji se splatnost u úvěrů a zápůjček poskytnutých v roce 2017 pohybovala mezi 3 až 5 měsíci.

Nové firmy neplatí pobočky a úředníky

Půjčky pro podnikatele poskytuje i peer-to-peer služba Zonky.cz, za níž stojí skupina PPF miliardáře Petra Kellnera. „Zonky půjčuje pouze fyzickým osobám a to také na financování vlastního projektu, kterým může být např. financování vybavení kavárny nebo rozjezd salonu pro psy či tetovacího studia. Lidé si od lidí můžou půjčit od 20 000 Kč do 500 000 Kč,“ vysvětluje šéf Zonky.cz Pavel Novák.

Podle jeho slov je půjčka na Zonky.cz jednodušší, než v bance. „Právě proto, že jsme fintech, můžeme našim zákazníkům vždy nabídnout výhodnější půjčku než v bance, protože neplatíme tisíce zaměstnanců a pobočky jako banky. Navíc žádost o půjčku vyřídí za pár minut na internetu, třeba z mobilu při čekání na autobus, prostě jednodušeji už to nejde.,“ doplňuje Pavel Novák.

Z celkového počtu 20 796 půjček na Zonky.cz si lidé půjčili celkem 1238 úvěrů na financování vlastního projektu. Tato skupina tak patří mezi pět nejčastějších účelů, proč si lidé na Zonky půjčují. Protože zájem o půjčky na rozjezd vlastního projektu neustále roste, založila společnost projekt planetazonky.cz. „V tuto chvíli zapojeno více než 30 našich zákazníků, které podporujeme např. reklamním prostorem. Projekt není časově omezený a každý den přibývají další místa na mapě, kterým pomohli lidé na Zonky,“ popisuje Pavel Novák.

Portály lákají investory

Další možností, jak mohou získat firmy investici na rozvoj bez nutnosti bankovního úvěry, jsou specializované crowdfundingové portály. V současnosti například český výrobce sportovního vybavení Alea usiluje na platformě finGood, která zprostředkovává úvěry od investorů z řad veřejnosti, o získání prostředků ve výši dvou milionů korun.

Alea je na finGood již potřetí, v roce 2017 se jí podařilo získat 3,1 milionu korun. Aktuálně chce česká firma oblékající například daviscupový tým získat dva miliony korun s úrokem 7 procenta na čtyři roky. Firma získané finanční prostředky využije k modernizaci technologií ve výrobě.

„Díky finGood jsme dokázali najít alternativu financování dalšího růstu firmy, aniž bychom museli být závislí na bankovních domech. Naším plánem je spolupracovat dlouhodobě, líbí se nám, že náš růst podporují lidi, kteří zároveň získávají možnost se blíže seznámit s naší firmou a našimi produkty,“ vysvětluje Josef Kropáček, majitel společnosti Alea.

Na crowdfundingových portálech mohou firmy získat poměrně vysoké částky. „Po skončení třetího financování překročíme částku pěti milionů, kterou jsme pro společnost získali,“ upozornil Marek Galetka, spoluzakladatel společnosti finGood. Kampaň poběží do chvíle dosažení cílové částky, nejdéle však 60 dnů od spuštění.

Místo úvěru proplácení faktur

Další alternativou financování malé nebo střední firmy je finanční nástroj Roger, který vyvinul stejnojmenný brněnský startup. „Původně jsme měli v úmyslu pouze financovat faktury s dlouhou splatností, ale postupem času přicházíme na to, že to, do čeho jsme se pustili, má mnohem širší rozměr,“ říkal zakladatel služby Adam Šoukal.

Firmy se díky tomu obejdou bez klasického bankovního úvěru. „Podnikatelé jsou ze strany bank tlačeni k tomu, aby si nabrali úvěry, což je pro banku samozřejmě ideální nejen z hlediska ziskovosti produktu, ale i z hlediska uchování vztahu s klientem a ‚cross-selu‘ dalších produktů. Uchování, respektive ztráta vztahu s klientem je zejména v dnešní, digitální době plné FinTech řešení, největší obavou bank,“ vysvětluje Adam Šoukal.

„Úvěr jako instrument je svým způsobem negativní, záporný, řeší chybějící likviditu způsobem navýšení bilance společnosti zvětšením závazků, spolu s tím většinou přichází požadavky na zajištění, analýza špatných takzvaných krizových scénářů, které pak podnikatele budí ze spaní,“ konstatuje Adam Šoukal.

Právě zátěž úvěru podle něj pak může omezovat rozvoj firmy. „Každý, kdo založil firmu má, alespoň na začátku, spoustu smělých plánů a přemýšlí nad tím co nového vymyslet, jak to co dělá zlepšit a posunout o úroveň výš. Jakmile máte dvě až tři úvěrové linky zajištěné vším možným, tak začnete přemýšlet o tom, jak to nepokazit, co se stane, když to nevyjde, co všechno je v sázce, jestli není na čase dát nohu z plynu a stabilizovat to co děláte,“ upozorňuje Adam Šoukal.

Byznys model firmy Roger spočívá v provozním financování malých a středních podniků, které mnohdy musejí čekat dva či tři měsíce na peníze ze svých faktur. Přes Roger.cz faktury financují za zhruba pětiprocentní úrok fyzické osoby či firmy prostřednictvím aukcí. Roger pak vydělává na poplatcích za každý případ. Od svého založení v roce 2013 Roger profinancoval faktury v hodnotě přes miliardu korun, jen loni to bylo za zhruba půl miliardy.

Právě nová pravidla pro FinTech, která začala v Evropské unii platit od poloviny ledna letošního roku, otevřela službě Roger.cz další možnosti. Banky nebo jejich konkurenti v podobě finančně technologických startupů mohou nově za lidi nebo firmy zadávat platební příkazy nebo jim umožnit, aby několik účtů spravovali z jedné aplikace.

První tuzemskou fintechovou společností, která si u ČNB na nové platební služby o potřebné licence zažádala, je právě brněnský Roger. Jeho polem působnosti bylo do té doby financování faktur menších a středních podniků. Nově za ně chce vyplňovat i platební příkazy nebo jim zrychlit směnu zahraničních měn.

„Určitě jsme se zákazníkům nepodbízeli. Často jsme byli na roveň a ne pod cenou bankovního financování, ale cena není to, co rozhoduje. Jde o způsob financování podniků. To, co děláme my, nezvyšuje bilanci, nezvyšuje rizika a závazky,“ upozorňuje Adam Šoukal.

Nová pravidla EU dala FinTech firmám křídla

Nová pravidla EU jsou podle Šoukala pro širší možnosti financování firem rozhodující. „Zcela jistě je to i digitální revolucí, kterou procházíme, zcela jistě bychom to nebyli schopni dělat bez softwarových napojení do účetních systémů a strojovému čtení faktur v různých formátech, ale teď to možné je a je tady doba, kdy se budou firmy financovat tak, že jdou do plusu, ne naopak,“ zmiňuje Adam Šoukal.

Právě FinTech společnosti podle něj promění celý obor. „Banky a úvěrové linky mají na trhu své pevné místo, ale v dnešní době jsou v některých oblastech již zastaralým produktem. Není důvod hledat složité možnosti zajištění úvěrové linky, když již dnes jde poměrně jednoduše a v reálném čase zjišťovat hodnotu aktiv, které společnosti nepotřebují a měnit je za aktiva, které jsou pro firmu žádoucí. Čeká nás ještě hodně vysvětlování, ale máme pocit, že jsme ve správný čas na správném místě,“ uzavírá Adam Šoukal.

Firma se nyní chystá vstoupit na polský a slovenský trh, uvažuje také o německojazyčných zemích jako je Rakousko, Německo a Švýcarsko.

Na nástup FinTech sektoru se snaží reagovat i klasické bankovní domy. „Vidíme, že banky inovují v oblasti IT a uživatelských služeb. Oproti FinTechu mají ale nevýhodu, že mají za sebou často rigidní prostředí, kde vše vzniká pomalu a dlouho. FinTech má tu výhodu, že je často stavěný moderně a agilně a tedy změny, které v bance trvají dva kvártaly, ve FinTechu můžou být hotové za jeden dvoutýdenní sprint,“ uzavírá Pavel Novák.

Dalibor Dostál