English version
Třetím klíčovým datem je pátek 1. července. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání (DAP) zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu každoročně lhůta do prvního červencového dne. Do konce března ovšem musí doručit na finanční úřad plnou moc.
Pro úplnost dodáváme, že od loňského roku využívají statisíce živnostníků s nižšími příjmy výhod takzvané paušální daně. V takovém případě nemusejí podávat DAP ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.
Majitelé datových schránek museli do roku 2020 přiznávat daň výhradně elektronicky jejich prostřednictvím, jinak dostali pokutu. Loni ovšem došlo k jedné důležité změně.
Co se změnilo pro majitele datovek?
Při nesplnění povinnosti dostávali do roku 2020 podnikatelé pokutu ve výši 2000 korun. Nově musejí přes datovku vyřizovat přiznání jen subjekty, které ji mají zřízenou ze zákona. Typicky se jedná o firmy. Lidé s dobrovolně zřízenou datovou schránkou se už sankce obávat nemusejí. Pokuta se navíc snížila na 1000 korun. Od příštího roku ovšem budou datové schránky povinné pro všechny OSVČ.
Pokud se chtějí majitelé datových schránek vrátit ke klasickým tiskopisům, postačí jim datovou schránku deaktivovat. Požádat o to mohou na každé pobočce CzechPointu. Deaktivace trvá tři dny.
Kdo musí přiznávat daň z příjmů?
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste povinni podat v případě, že vaše roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun. Pokud měl podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se snižuje na šest tisíc korun.
A nejde přitom jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher, prodeje nemovitosti či ze zaměstnání, pokud ho máte k vašemu podnikání jako činnost vedlejší.
Vyplněné tiskopisy a zaplacenou daň musejí mít berní úředníci k dispozici do pátku 1. dubna (pokud není víkend, jde tradičně o první dubnový den). Posíláte-li jej poštou, doporučujeme učinit tak několik dní předem a současně s tím uhradit vyměřenou daň.
Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, podává se DAP ve stejných termínech.
Týdenní zpoždění berňák toleruje
Pokud se s přiznáním poplatník opozdí pouze o pět pracovních dnů, žádné sankce mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout data 8. dubna, 9. května respektive 8. července. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhnete.
Odevzdáte-li přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud DAP nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta dosáhne minimálně 500 korun.
Zhruba stejný postih vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Od 8. dubna respektive 9. května bude opozdilcům naskakovat úrok z prodlení, a to o několik desetin promile každých dalších 24 hodin.
Jeho aktuální výše je 18,50 procenta z výše daně za rok. Penále je tvořeno aktuálně platnou repo sazbou ČNB (4,50), jíž banka rychle zvyšuje kvůli účinnějšímu boji s inflací, tradičně navýšenou o 14 procentních bodů.
Na portálu BusinessInfo.cz najdete čísla bankovních účtů jednotlivých úřadů (296 kB) pro platbu daně z příjmů. Připomínáme, že variabilním symbolem je vaše daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.
Finanční úřady na konci března rozšíří úřední hodiny
Termín pro podání tzv. papírových daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 1. dubna 2022. Finanční správa proto poslední týden před tímto termínem rozšíří úřední hodiny na finančních úřadech a během března pomůže s výběrem přiznání na svých výjezdech i v obcích, kde nejsou sídla finančních úřadů.
Slevy a zvýhodnění
OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu fyzických osob využít celou řadu slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. V roce 2022 se opět zvyšuje také základní sleva na poplatníka.
Letos se zvedají také slevy na dvě a více dětí a úpravy se dotkly i daňového bonusu.
Nabízíme přehled slev na daních. Zvyšuje se i základní sleva
Specifickou výhodou je možné využití takzvaného institutu spolupracující osoby v rámci optimalizace daňové povinnosti. Platí zejména pro ty, kteří mají vyšší příjmy, a tedy vyšší daňový základ.
Institut spočívá v „přerozdělení příjmů na spolupracující osobu“, kterou může být spolupracující manžel, člověk žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny, který se účastní na provozu rodinného podniku.
V případě spolupracujícího manžela/manželky je možné rozdělit příjmy do 50 %, nejvýše však 540 000 korun za rok. U ostatních spolupracujících osob je možné rozdělit v úhrnu maximálně 30 % příjmů, nejvíc ale 180 000 korun. Podnikatel si tak může snížit vlastní daňový základ. Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje paragraf 13 zákona o dani z příjmu.
Jakub Procházka
