English version
Alpská země již v období 2016–2020 investovala do rozvoje autonomních prvků řízení asi 60 mil. eur, aby vytvořila dobrý. Mezi projekty z té doby patřil zkušební provoz autonomně řízených autobusů ve vídeňské městské části Seestadt Aspern a venkovské části Salcburska nebo testovací oblast ALP.Lab.
Jedno z prvních testovacích prostředí vzniklo ve Štýrsku v roce 2017 s podporou příslušného ministerstva. Testovat zde lze i na veřejných úsecích pro automatizovaná vozidla na dálnicích A2/A9 (včetně tunelového úseku) či v městském provozu ve Štýrském Hradci. ALP.Lab pracuje také na projektech mezinárodního rázu.
V Hofkirchenu je zřízeno testovací centrum společně s konsorciem Euro NCAP a prostřednictvím partnerů má ALP.Lab přesah i do Chorvatska a Maďarska. Další společnost, DigiTrans, zřídila testovací okruh na pomezí Horního a Dolního Rakouska a umožňuje společnostem z celého světa testovat nové technologie. Za zmínku zde stojí především možnost simulace deště na úseku dlouhém 100 metrů.
ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí
Stupně automatizace řeší EU
Na unijní úrovni vznikl v loňském roce právní základ pro schválení typů vozidel vysokého stupně automatizace, tedy úrovně 4. Asistent pro jízdu v koloně na dálnici schválený v Německu vyžaduje úroveň 3, tedy podmíněnou automatizaci, kdy se řidič nemusí věnovat řízení, ale musí být schopen jej v určeném časovém limitu převzít. První vozidla, která splňují požadavky úrovně 3, jsou v Německu na rozdíl od Rakouska již na trhu, to nicméně investuje do testovacích prostředí a podpůrné infrastruktury.
Díky legislativě o automatizovaném řízení byl vytvořen právní rámec pro vozidla, respektive jejich asistenční systémy. Nařízení v současné podobě umožňuje testování například autopilota pro nájezd/sjezd a změnu jízdního pruhu na dálnici, samořídících minibusů, automatizovaných, typově schválených vozidel pro přepravu osob a zboží do 50 km/h, automatického parkování nebo autonomních strojů s rychlostí do 20 km/h.
Úprava dopravní infrastruktury
Za účelem implementace samořídících prvků bude nutná i úprava dopravní infrastruktury. Státní společnost ASFINAG z toho důvodu opatřuje komunikace například speciálními senzory pro měření dopravních dat a HD videokamerami. Pomocí HD silničních map a 3D modelů vytváří rozhraní pro integraci v centru řízení dopravy a zajišťují tak komunikaci s vozidly s cílem přenosu dopravních informací v reálném čase. Senzory přispívají k rozšíření zorného pole částečně automatizovaných vozidel a podpoře jejich automatických funkcí.
ASFINAG je prvním provozovatelem dálnic, který plošně rozvádí kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS) za účelem výměny informací mezi vozidly a silniční infrastrukturou. Do roku 2025 hodlá prostřednictvím 525 C-ITS jednotek pokrýt 2250 km dálniční sítě. Zatím jsou zde dostupné pouze služby C-ITS Day 1 pro úrovně 1-2 automatizace se zaměřením na bezpečnost. Na přelom roku 2024/2025 ASFINAG plánuje zavedení služeb Day 2 pro úrovně automatizace 3-5.
Pro akceschopnost asistenčních systémů bude nutné rozšíření zorného pole senzorů a zohlednění lidského faktoru (například nepředvídané předjíždění). Se zvýšením stupně automatizace se zvyšuje také zranitelnost a riziko hackerských útoků. To vytváří potenciál pro firmy nabízející inovativní technologie nebo spolupráci v oblasti vývoje. Za zmínku stojí skutečnost, že v Rakousku sídlí společnosti jako Magna nebo AVL List, které vyvíjí přední technologie pro asistenční systémy automatizovaného řízení. Centrum Virtual Vehicle ve Štýrském Hradci je zase předním střediskem virtuálního výzkumu a vývoje vozidel pro automobilový a železniční průmysl.
Nahradí řidiče automaty?
Rakouská hospodářská komora (WKO) a Svaz průmyslníků (IV) zdůrazňují velký potenciál automatizovaného řízení na bázi umělé inteligence z pohledu ekonomiky, například v otázce zapojení subdodavatelů a efektivnějšího využívání existujících kapacit a stávající infrastruktury. Rakouští přepravci navíc vnímají automatizované řízení jako příležitost čelit nedostatku řidičů. „Právě v oblasti nákladní dopravy, kde v Německu chybí 80 tisíc řidičů a v Rakousku přibližně 8000, nabízí automatizované řízení velké příležitosti,“ uvádí Rosemarie Schön z WKO.
Kromě autonomních vozidel, která by převážela zboží mezi logistickými centry, je dalším krokem směrem k logistice 4.0 automatizace celého procesu od obdržení objednávky až k jejímu doručení. Startupy zaměřující se na digitalizaci jsou tak pro mnohé přepravce vítanými partnery.
Záměry jako zvýšení maximální rychlosti za použití automatického asistenta na 130 km/h a schválení automatické změny jízdního pruhu staví Rakousko před výzvu. Kromě přechodu ze zkušebního provozu na běžný provoz není plně připravena ani rakouská legislativa – byť nabírá pozitivní tendenci. V budoucnu by však země mohla profitovat z přemístění asociace IAMTS (International Alliance for Mobility Testing and Standardization), zabývající se harmonizací standardů automatizace řízení, z USA do Vídně.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vídni (Rakousko). Autorka: Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka.
