English version
Českým podnikům, které dosud nebraly předpisy bezpečnosti práce příliš vážně, nastávají těžké časy. Tuzemští politici totiž před časem avizovali, že již nechtějí mít z Česka levnou montovnu. Kromě zvyšování mezd tak poroste tlak také na dodržování zásad bezpečnosti práce. Jejich porušování je totiž pro řadu firem jednou z dalších cest, jak šetří náklady.
Tuzemská legislativa přitom za vyspělými zeměmi nezaostává. „Česká republika je na srovnatelné úrovni s ostatními členskými státy EU. ČR převzala několik směrnic EU a tím došlo v řadě oblastí k sjednocení požadavků na bezpečnost práce. Rovněž bylo přijato několik dalších právních předpisů, které mají pozitivní dopad na úroveň bezpečnosti práce u zaměstnavatelů. Otázka bezpečnosti práce a zdraví zaměstnanců je řazena mezi základní priority u stále větší části zaměstnavatelů,“ zdůrazňuje Jiří Vaněk z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Přísnější legislativa, horší praxe
Někdy je dokonce tuzemská legislativa náročnější. „Předpisů a nařízení máme někdy ještě více než západní státy. Kde máme ale velké nedostatky, je dodržování bezpečnosti práce v praxi – vůbec prevence a ochota zaměstnavatelů i zaměstnanců dodržovat alespoň základní pravidla při práci,“ upozorňuje Martin Šimek z portálu BezpecnostPrace.info.
„Celkový stav se dlouhodobě zlepšuje, ale zlepšení je velmi pozvolné a ještě bude chvíli trvat, než se dostaneme na mentální úroveň západních států. Největší rozdíly lze najít na stavbách, které jsou považovány dlouhodobě za nejrizikovější, s nejvíce pracovními úrazy,“ doplňuje Martin Šimek.
Podle údajů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce počet smrtelných pracovních úrazů v České republice v roce 2015 stoupl proti roku předcházejícímu o 16 případů a dosáhl celkového počtu 132 případů z celkových 41 951 evidovaných pracovních úrazů. Z toho bylo 12 žen, v tomto případě se jednalo o maximum v posledních 10 letech.
Ve stejné době například ve Británii při práci v roce 2015 zemřelo 144 pracovníků. „Podle Mezinárodní organizace práce v roce 2016 bylo celkem celosvětově zaznamenáno dokonce 2 350 000 smrtelných pracovních úrazů a nemocí. Toto neuvěřitelné číslo však rozhodně není konečné právě díky chybějícím, nesprávným či neúplným sběrům dat v jednotlivých zemích světa,“ vysvětluje Petr Kábrt, HSE Manager Pražské kanceláře společnosti Tebodin, která působí v oblasti projektování, konzultací a projektového managementu investičních projektů pro různá odvětví průmyslu.
V Česku se však loni situace v oblasti smrtelných úrazů na pracovišti zlepšila. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) za loňský rok eviduje 101 smrtelných pracovních úrazů, což je méně než v roce 2015. Zároveň provedl v loňském roce 26 620 kontrol a uložil 3919 pokut v souhrnné výši 198 090 565 korun.
„Při kontrolách nám nejde jen o kvalitní pracovní místa, ale zároveň o bezpečnost práce a dodržování zákoníku práce na pracovištích. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, teď je ta nejlepší doba klást důraz na kvalitní a bezpečné pracovní podmínky,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. „Častější budou také kontroly obchodních řetězců například v oblasti odměňování a nelegálního zaměstnávání,“ dodala.
I kvůli tomuto trendu budou kontroly bezpečnosti práce stále častější. „Kontrol z inspektorátu práce je čím dál více a čím dál častěji se kontrolují i pracoviště, kde bychom dříve kontrolu nečekali. Mezi takové patří například administrativa. Zaměstnavatelé často rádi zapomínají, že například i v administrativě musejí školit zaměstnance, vést dokumentaci BOZP či pravidelně minimálně jednou ročně zkontrolovat pracoviště z pohledu bezpečnosti práce,“ podotýká Martin Šimek.
Krátkozraké úspory
„Máme za to, že šetřit na bezpečnosti práce je ze strany zaměstnavatelů krátkozraké, neboť krátkodobý finanční efekt tohoto postoje je například v případě vzniku pracovního úrazu následně smazán daleko vyššími finančními ztrátami, například regrese úrazové pojišťovny nebo pokuta Státního úřadu inspekce práce,“ podotýká Jiří Vaněk.
Podle něj je kvůli modernějším technologiím a tlaku na zvyšování produktivity práce nutné, aby zaměstnavatelé kladli stále větší důraz na správné zavedení systému bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí v návaznosti na zdroje a příčiny rizik, jejich vyhodnocení a přijímaná opatření.
„V této oblasti je důležitá i role zaměstnance, neboť pokud sám zaměstnanec nepřijme svou vlastní zodpovědnost za dodržování bezpečnosti práce, pak i ten sebelepší zavedený systém BOZP nemusí zabránit krizové situaci,“ dodává Jiří Vaněk.
V rámci projednávané novely zákoníku práce, která je nyní v legislativním procesu, z hlediska BOZP nepřicházejí nijak zvlášť zásadní změny. „Za zmínku stojí nově navrhovaná povinnost zaměstnavatele předcházet stresu na pracovišti, což má však zejména preventivní charakter,“ podotýká Jiří Vaněk.
Kontroly se kromě samotné bezpečnosti práce budou koncentrovat i na dodržování dalších předpisů. „Inspekce se letos zaměří zejména na oblast agenturního zaměstnávání, včetně dodržování nejnižší úrovně minimální a zaručené mzdy, a to i u autobusových řidičů,“ uvedl generální inspektor Rudolf Hahn. Kontroly dodržování právních předpisů v oblasti BOZP se zaměří na zaměstnavatele v oborech činnosti, ve kterých dochází nejčastěji ke vzniku pracovních úrazů. Mezi ně patří například sektor stavebnictví, strojírenství, zemědělství a lesnictví.
Inspekce práce se přitom nezabývá jen kontrolami a udělováním pokut. Věnuje rovněž velkou pozornost prevenci a osvětě. Jedná se především o poskytování poradenství, které bylo v roce 2016 poskytnuto zaměstnancům, zaměstnavatelům a veřejnosti ve více než 16 000 případech, a to nejen v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, ale i v oblasti pracovněprávních vztahů a v oblasti zaměstnanosti.
Dalibor Dostál
