English version
Příští týdny budou rozhodující pro české dopravce, kteří čekají na projednání takzvaného dopravního balíčku v evropských institucích. Jeho vznik odsouhlasily v březnu orgány EU jako součást kompromisu v rámci jednání o směrnici o vysílání pracovníků. Řidiči totiž představují specifickou skupinu, každých několik hodin projíždějí jinou zemí a vztahovalo by se na ně množství legislativních a mzdových úprav jednotlivých států. Staré členské země začaly v posledních třech letech řidiče z východní Evropy a jejich zaměstnavatele pokutovat, pokud nedodržují místní mzdové a pracovní předpisy.
Ani kompromisní dohodu, o jejíž schválení se v Evropském parlamentu v těchto týdnech bojuje, však české firmy nepovažují za ideální. „Nijak se nemění rozsáhlý rozpor mezi zájmy dopravců ze střední a východní Evropy a vládami a dopravci ze ‚starých‘ zemí EU. Tam jsou nejradikálnější zejména místní odbory, které přirozeně vzniklé mzdové rozdíly mezi ‚starými‘ a ‚novými‘ zeměmi EU označují za sociální dumping. Neuznávají ani diety vyplácené zahraničním pracovníkům, které mají mzdové rozdíly dorovnat, protože prý nezajišťují řidičům dostatečnou ochranu v nemoci či později v důchodu,“ říká Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory.
Péče o zaměstnance maskuje konkurenční boj
Skutečnou příčinou sporů o platy dopravců je podle něj konkurenční boj logistických firem proti levnější konkurenci z nových zemí EU. „Za touto ušlechtilou péčí o východoevropské pracovníky i za připravovanou obrovskou byrokracií spojenou s vysíláním pracovníků se samozřejmě ve skutečnosti skrývá snaha vytlačit jejich zaměstnavatele z trhů ‚starých‘ zemí,“ dodává Emanuel Šíp.
Podle českých podnikatelů je proto důležité, že se oblast dopravy podařilo z nové směrnice o vysílání pracovníků vyjmout. „Vítáme, že oblast silniční dopravy, která je vysoce mobilní, bude ze směrnice o vysílání pracovníků vyjmuta. Nyní je důležité, aby se co nejdřív vyjednala speciální legislativa, která pravidla pro vyslané pracovníky z oblasti silniční dopravy nastaví. Pro české dopravce je klíčové, aby nová pravidla pro vyslané pracovníky odpovídala reálným podmínkám na trhu a zachovávala konkurenceschopnost,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.
U ostatních profesí má jinak platit směrnice o vysílání pracovníků, která se nově bude řídit principem „stejná odměna na stejném místě za stejnou práci“. Pokud by například firma vyslala českého pracovníka do Rakouska kvůli určitému projektu, musel by pobírat stejnou odměnu jako rakouský pracovník na obdobné pozici. Dosud musel vyslaný pracovník dostávat alespoň minimální mzdu dané země. Na dlouhodobě vyslané pracovníky by se mělo právo hostitelské země uplatňovat po 12 měsících s možností prodloužení o dalších 6 měsíců.
S výjimkou řidičů kamionů se má týkat i dalších sektorů dopravy. „Novela směrnice EU o vysílání pracovníků se v samotné dopravě projeví i u zaměstnanců českých železničních dopravců, pokud tito zaměstnanci překračují hranice, stejně tak i v dopravě po labské vodní cestě. A samozřejmě se projeví u celé řady dalších profesí, zejména stavebních dělníků, pro které byla koneckonců kdysi dávno směrnice koncipována. Dá se říci, že jde o silný úder dosud prosazované myšlence jednotného trhu služeb EU,“ namítá Emanuel Šíp.
Ohrožený kompromis pro dopravce
Ani těžce vybojovaný kompromis pro řidiče kamionů však nemá jistotu, že nakonec projde. Klíčový Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) Evropského parlamentu totiž nepodpořil kompromisní návrh upravující podmínky pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy.
„Francouzští a němečtí poslanci napříč politickými frakcemi na dnešním hlasování odmítli vyjasnění stávající a nepřehledné situace v oblasti mezinárodní přepravy. Čeští dopravci, kteří jsou již přes 3 roky podrobeni diskriminaci v podobě jednostranných protekcionistických opatření typu německého MiLog a francouzského Loi Macron, za které dostávají pokuty závratných částek, se tak bohužel nedočkají žádné změny,“ konstatovala česká europoslankyně Martina Dlabajová, která se problematice přeshraničního vysílání služeb intenzivně věnuje.
Proti úpravě přitom nebyli pouze poslanci ze starých členských zemí EU. „Pro české firmy je to velmi špatná zpráva a je smutné, že tento výsledek vzešel nejen z řad západoevropských poslanců, ale i českých kolegů. Výsledek hlasování absolutně nereflektuje realitu a potřeby sektoru. Neumím si představit, že by se tato opatření uvedla do praxe,“ dodala Martina Dlabajová.
Naděje, že se podaří kompromisní dohodu schválit, ale zatím podle ní není mrtvá. „Vyjednávání budou pokračovat ještě ve Výboru pro dopravu, na plénu Evropského parlamentu a v Radě. Jsme na začátku procesu, který bude ještě dlouhý,“ upozorňuje Martina Dlabajová.
Svaz průmyslu přitom vidí několik problémů také ve vlastní směrnici o vysílání pracovníků. Zejména je to zkrácení maximální doby dlouhodobého vyslání, tedy doby, na kterou mohou firmy v rámci přeshraničního poskytování služeb v EU vyslat své pracovníky z jednoho členského státu EU do jiného, aniž by se na tyto pracovníky vztahovala komplexně pracovněprávní pravidla hostitelské země. Nejasnosti podle svazu trvají také ohledně toho, co vše zahrnuje pojem „odměna“, se kterým pracuje revidovaná směrnice, a kterou bude zaměstnavatel povinen vyslanému zaměstnanci za dobu práce v hostitelském členském státě poskytovat. „Stávající znění směrnice o vysílání hovoří totiž jasně o minimální mzdě,“ dodává Eva Veličková.
Rychlejší zavádění směrnice
Problematický je například také upravený text o tom, že zaměstnavatel bude povinen dodržet předpisy hostitelského státu pro ubytování a cestovní náhrady pracovníků na služební cestě. Také se zkrátilo přechodné období pro aplikaci revidované směrnice na dva roky, zatímco ještě v říjnovém znění návrhu to byly celkově čtyři roky.
„Podniky tak budou mít kratší dobu na to, aby se přizpůsobily novým podmínkám. V této souvislosti navrhuje Česká republika vyzvat při finálním schvalování návrhu směrnice ostatní členské státy a Evropskou komisi k tomu, aby v počátečním období po zahájení aplikace směrnice v roce 2020 přistupovaly ke kontrole plnění požadavků směrnice s určitým nadhledem a benevolentností a neuchylovaly se ihned k přísnému sankcionování možných neúmyslných případů nedodržování litery směrnice,“ říká Eva Veličková.
Svaz namítá, že revidovaný text směrnice o vysílání může do budoucna limitovat rozvoj evropské ekonomiky, protože zásadním způsobem omezuje volný pohyb služeb. „Problematické je například dohodnuté maximální období 12 + 6 měsíců pro dlouhodobé vyslání pracovníků. Původně Evropská komise navrhovala 24 měsíců, což podstatně více odpovídá potřebám poskytování služeb v některých oborech, i když ani to není vždy postačující. Uvedené omezení bude mnoha firmám bránit v naplňování jejich podnikatelských záměrů,“ konstatuje Eva Veličková.
Na změnu doplatí stavbaři a IT firmy
Například v oblasti IT nebo ve stavebnictví, kdy firmy vysílají své pracovníky na dlouhodobé projekty, bude 12 nebo 18 měsíců mnohdy zcela nedostatečných. „Kompromis 12 plus 6 je signálem narůstajícího protekcionismu a ohrožení základního principu jednotného trhu EU. Obětí se stanou nejen podniky, ale i jejich zaměstnanci, v konečném důsledku na to doplatí i evropská ekonomika,“ připojuje Eva Veličková.
Které oblasti nová legislativa pro vysílání pracovníků postihne nejvíce? „Nejtvrději regulace dopadne na malé a střední podniky. Dále zejména na sektory, kde je poskytování služeb a plnění zakázek dlouhodobě navázáno na využívání vyslaných pracovníků. Například IT firmy nebudou moct jít do dlouhodobých projektů, v resortu stavebnictví budou muset být zakázky a harmonogramy činností kalkulovány v daném časovém horizontu, aby bylo možné zajistit personální pokrytí vyslanými zaměstnanci. To samozřejmě představuje citelný zásah do fungování firem, ohrožuje jejich rozvoj a zachování konkurenceschopnosti,“ uzavírá Eva Veličková.
Dalibor Dostál
