English version
Analýza společnosti Dun & Bradstreet před dvěma lety ukázala, že je podnikání z virtuální adresy mezi firmami stále populárnější. V roce 2021 mělo takové sídlo 120 tisíc firem v ČR (zhruba o 25 tisíc víc než v roce 2018) a dnes bude jejich počet ještě vyšší.
Na to, která adresa je v českých městech nejžádanější a jaké ulice nejvíce „táhnou“, se zaměřila společnost Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk.
Ta analyzovala sto nejvyužívanějších virtuálních adres, na kterých sídlí téměř 90 000 subjektů. V počtu virtuálních sídel jasně dominuje Praha a jedna konkrétní adresa zahrnuje téměř 9 tisíc firem.
„Virtuální adresa je hojně využívána start-upy a společnostmi, které ke své činnosti fyzicky nepotřebují kancelář, což s sebou oproti klasickému pronájmu prostor přináší významnou úsporu nákladů. Na druhou stranu mohou firmy s virtuální adresou představovat zvýšené riziko v obchodním styku,“ popisuje analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.
Atraktivita služby, kdy poskytovatel virtuálního sídla pronajímá právnické osobě adresu za účelem zápisu do obchodního rejstříku, je na vzestupu a tento trend bude pokračovat
Petra Štěpánová, Dun & Bradstreet
Rybná ulice v Praze v čele žebříčku
Žádné rozsáhlé kancelářské komplexy ani budovy se stovkami kanceláří. Nejžádanější adresu pro virtuální sídlo najdeme ve čtyřpatrovém domě v ulici Rybná 24 v Praze, kde se fiktivně nachází 8 906 firem.
Oproti roku 2017, kdy Merk virtuální sídla analyzoval, se přitom počet zde zapsaných firem více než zdvojnásobil. V žebříčku nejžádanějších pražských adres najdeme i Kaprovu 14 s téměř pěti tisíci zapsaných firem, na třetí Jaurisově pak sídlí 3 766 společností.
A jak jsou na tom další česká města? V Brně se do žebříčku stovky nejvyužívanějších virtuálních sídel dostalo devět adres, nejvíce se jich nachází na adrese Nové sady 2, vyhledávaná je také Lidická 19 a Příkop.
Každý pátý podnik v Česku má virtuální adresu
V Ostravě vede ulice Zámostní 27, kterou jako své virtuální sídlo uvádí 1180 firem, v Plzni je to s počtem 430 společností Tylova 6. „Možnost virtuálního sídla nabízejí i další, především krajská česká města, ale ta pokrývají většinou spíše desítky až nižší stovky firem,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.
Nejčastější formou je s.r.o., firmy jsou mladé a aktivní
Virtuální sídla využívají ze 64 procent podnikající fyzické osoby, z 19 procent pak společnosti s ručením omezeným.
Na adresách, které poskytují virtuální sídlo více než 1 000 firem, pak forma s.r.o. převažuje dokonce ze 78 procent a každou čtrnáctou firmu tvoří zahraniční fyzické osoby. Subjektů v likvidaci jsou u velkých poskytovatelů virtuálních adres pouze necelá 4 %.
Jak funguje virtuální sídlo?
Virtuální adresa je legální možnost, jak může právnický subjekt získat adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá adresu za konkrétní poplatek. Společnost, která službu využívá, musí splnit legislativní požadavky – přebírat si zde korespondenci a viditelně své sídlo označit.
„V insolvenčním řízení se nachází přibližně jedno procento analyzovaných společností a drtivá většina firem nevykazuje žádné omezení činnosti,“ dodává Tomáš Berger ze společnosti Imper.
V jakém oboru subjekty využívající virtuální sídlo nejčastěji podnikají? V šesti procentech případů se jedná o zprostředkování velkoobchodu, častým oborem je i pronájem a správa nemovitostí (5 %). U adres sdružujících více než 1 000 subjektů pak obor nemovitostí vede s 11 procent a na druhém místě stojí profesní, vědecké a technické činnosti. Z pohledu stáří firem mají největší podíl „mladé“ společnosti založené v roce 2022 (téměř 12 %) a 2021 (11 %).
S využitím tiskové zprávy Imper
