English version
V současné době musí logistické firmy pro plánování tras nakupovat mapové podklady a dojde-li ke změně, pak i jejich aktualizace. Nejvhodnější trasa se vybírá podle počtu kilometrů a zkušeností dispečera, který ví, kam může kamion poslat a kde naopak neprojede, například kvůli nízkému podjezdu nebo mostu s malou nosností.
„Běžná navigace končí úrovní osobních aut, žádná vám neřekne: Pozor, v tomto místě je zákaz kamionové dopravy,“ říká ředitel Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT a zároveň vedoucí výzkumného týmu Petr Vašík.
Nový trasovací software tyto informace obsahuje a počítá s nimi při plánování optimální trasy, stejně jako s dalšími parametry, které současná řešení nezohledňují: výšky a hmotnostní limity mostů a podjezdů, převýšení, sklon vozovky nebo dopravní data jako počet semaforů či objížďky.
„Navíc náš software nabízí uživatelské rozhraní, v němž si může uživatel aktualizace dělat i sám. Dáváme tak dispečerům možnost využít to nejcennější – jejich dlouholeté zkušenosti. Když například sněží a dispečer ví, že nějaké stoupání je v zimě problematické, sám si vyznačí „uzavírku“ a software trasu přepočítá,“ dodává Vašík.
Optimální trasu software plánuje ne podle počtu ujetých kilometrů, jak bylo doposud zvykem, ale podle celkové ceny přepravy. V ní hraje roli nejen vzdálenost, ale i čas, převýšení a další parametry.
„Museli jsme například vyřešit penalizaci některých manévrů: třeba když odbočujete na světelné křižovatce doleva, strávíte na ní více času, cesta se prodlouží a tím i prodraží,“ popisuje Ivan Eryganov, který na vývoji softwaru pracoval ještě jako doktorský student programu Aplikovaná matematika, nyní je již zaměstnancem Ústavu matematiky.
Matematických oříšků byla při vývoji softwaru celá řada. Odborníci například řešili i takzvané zakázané sekvence, tedy úseky, které jsou sice z dílčího pohledu průjezdné, ale jako celek už nikoliv. Výzvou bylo také nastavit systém tak, aby software nebrzdily složité výpočty.
„Využíváme hierarchickou strukturu dat. Úplně dole jsou kompletní podklady a nad nimi pak další datové vrstvy. Kdybychom měli po každé dílčí změně přepočítávat onu základní úroveň, výpočet by trval dva dny a software by byl v praxi nepoužitelný,“ vysvětluje Vašík. Pokud ke změně dojde, například zadáním nové „uzavírky“, systém sám umí určit, kam až změna zasáhne, a podle toho přepočítá jen příslušnou část.
Trasovací software bude přínosem nejen pro dispečery, ale i pro startup Wereldo.com, který si vývoj u brněnských matematiků zadal. Firmě odpadne nutnost nakupovat při každé změně nové mapové podklady a díky inovativnímu softwaru může svým zákazníkům nabízet ještě lepší služby.
„Pro Wereldo byla tato spolupráce velkým přínosem. Je skvělé spolupracovat s odborníky z univerzity na skutečném problému, se kterým se potýkáme se zákazníky v praxi. Věříme, že se povedlo přispět k posunu v tomto odvětví a těšíme se na další spolupráci,“ říká spoluzakladatel firmy Wereldo.com Tomáš Zahradník.
Vývoj softwaru trval dva roky, zatím je připraven k použití pro logistiku v rámci České republiky. Firma Wereldo.com si trasovací software od univerzity licencovala za téměř milion korun. Práce týmu matematiků tím ale nekončí. „Budeme dál na základě reálných dat pracovat na tom, aby optimalizace byla co nejefektivnější. Počítáme i s tím, že v případě potřeby do systému doplníme další parametry,“ uzavírá Vašík.
Projekt s názvem Pokročilý trasovací software pro různé druhy nákladních automobilů byl financován z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
