Trh práce nakřivo. Je třeba změnit systém rekvalifikací

Ve srovnání s rokem 2010 se v loňském roce přeškolilo na jinou práci jen 13 procent lidí. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Kapacity se nicméně podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) musejí urychleně připravit až na desetinásobek. 

O přeškolené pracovníky dnes paradoxně podniky nemají zájem, protože nevěří v jejich schopnosti.

„Nárůst rekvalifikací mohl proběhnout postupně a řekněme kontrolovaně už letos. Programy jako Antivirus ale udržují umělou zaměstnanost. Až skončí, firmy začnou hromadně propouštět a bude nutné rekvalifikovat desetitisíce lidí najednou, což současný systém dostane do problémů,“ říká poradce Michal Dvořáček.

Jeho slova potvrzují i zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Podle nich bude v příštím roce (v důsledku dopadů covidu-19, respektive vládních opatření), nutné rekvalifikovat až 100 tisíc lidí. To ale prý současný systém nezvládne a bude nutné přijít s jiným modelem.

Podniky v kleštích

Od nástupu pandemie se český trh práce otřásá v základech. Hrozbu masivního propouštění sice zmírnil vládní program Antivirus, pandemie však tlačí na změnu systému rekvalifikací poskytovaných úřady práce. 

Oproti roku 2010, kdy se přeškolilo více jak 70 tisíc osob, jich v roce 2019 bylo pouhých 9561, sdělil ÚP ČR. 

„Trh práce je stále sanován programy Antivirus, takže firmy nepropouštějí. Naopak podniky, které potřebují nabírat zaměstnance, nemají kde brát. Antivirus ale brzy skončí a začne velký pohyb lidí mezi sektory. Tím pádem se zvýší i tlak na rekvalifikace, protože zaměstnanci se budou muset učit novým věcem,“ potvrzuje prezident KZPS ČR Jan Wiesner.

Jak ukázal nedávný průzkum konfederace, téměř 50 procent všech podniků nad 250 zaměstnanců uvádí, že se jim stále nedaří naplnit volné pracovní kapacity. 

„Podniky se ocitají ve dvojích kleštích. Na jedné straně roste tlak na propouštění z ekonomických důvodů, na druhé straně jim stále chybí – a i při vyšší nezaměstnanosti budou chybět – kvalifikovaní lidé. I proto je nutné změnit systém rekvalifikací, a to docela zásadně,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Rekvalifikované ne. Proč?

„Odhadujeme, že v příštím roce bude nutné rekvalifikovat až 100 tisíc osob, tedy desetkrát více než loni,“ říká k tomu Jan Wiesner. 

Navzdory stamilionům korun, které do rekvalifikačních kurzů a poradenství plynou, je 30 až 45 procent rekvalifikací evidováno mezi nedokončenými. Navíc podle nedávného průzkumu ČSOB zhruba 60 procent zaměstnavatelů nevěří „výsledkům“ rekvalifikačních kurzů. O přeškolené lidi tak není v podnicích zájem.

Současný systém poskytovaný Úřadem práce ČR je neefektivní a postrádá atraktivitu pro zaměstnavatele i zaměstnance. 

Úřad práce totiž nemůže zohlednit dosavadní kvalifikaci zaměstnance a ten často musí absolvovat celé vzdělávání (byť třeba ve zkrácené formě), nehledě na to, že třeba jen přechází z prodavače v potravinách na prodavače v drogerii a stačilo by mu doplnit si jen pár drobností.

„Musíme se naučit reflektovat už naučené dovednosti, aby se rekvalifikovaná osoba vzdělávala pouze v částech, které skutečně potřebuje pro úspěšné složení závěrečné zkoušky. Navíc se do rekvalifikací musejí maximálně zapojit zaměstnavatelé, aby mohla být praktická část realizována přímo u nich,“ dodává Wiesner.

Z průzkumů vyplývá, že by zaměstnavatelé ocenili možnost, aby praktická část rekvalifikačních zkoušek probíhala přímo u nich. „Logicky by to by vedlo k daleko větší důvěře ve schopnosti nového zaměstnance,“ doplňuje Dvořáček. 

„Do rekvalifikací se musejí maximálně zapojit zaměstnavatelé, aby mohla být praktická část realizována přímo u nich ve firmě.“ Jan Wiesner, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Kde jsme zaspali?

Problém rekvalifikací a potřeb podniků měl v Česku pomoci řešit například projekt Vzdělávání a dovednosti pro trh práce. Ten je až do roku 2022 spolufinancován z evropských fondů.

Cílem projektu je zabezpečit, aby kvalifikace zájemců o zaměstnání a uchazečů o zaměstnání co nejvíce odpovídala současným potřebám zaměstnavatelů, informoval Úřad práce ČR na svém webu.

Uchazečům o zaměstnání evidovaných na ÚP má být poskytováno „doplnění kvalifikačních či osobnostních předpokladů, jež jsou požadovány zaměstnavateli nebo jsou nutné k zahájení podnikání“. I nekvalifikovaní lidé tak mají mít větší šanci na uplatnění.

Efektivnější mělo být především poradenství. Poradenské programy se zaměřují zejména na techniky vyhledávání zaměstnání, zlepšení orientace na trhu práce, komunikační dovednosti a sebeprezentaci (Job Cluby). Součástí je i takzvaná pracovní a bilanční diagnostika (vytvoření osobnostního profilu a zhodnocení možností dalšího směřování uchazeče na trhu práce). 

Pomoci mají nezaměstnaným i motivačně-aktivizační kurzy (motivace dlouhodobě nezaměstnaných k aktivnějšímu zapojení ke hledání zaměstnání či speciální psychologické poradenství), protidluhové poradenství, poradenství v oblasti finanční gramotnosti, pracovně-právní poradenství a další.

„Nic z toho ale bohužel nefunguje. Proklamace se nenaplnily. Lidí, kteří tyto kurzy využívají, je naprosté minimum,“ pochybuje Dvořáček.

V evidenci ÚP ČR zůstává stále velké množství nezaměstnaných s nízkou kvalifikací, a to především lidí s výučním listem, po kterých v tuto chvíli není a ani v blízké budoucnosti nebude na trhu práce poptávka. 

Projekt měl problém vyřešit právě tím, že nabídne lidem bez práce právě takové rekvalifikační kurzy, jež je připraví na profese, po kterých je na trhu práce největší poptávka. Ani v tomto ohledu se příliš nezměnilo. 

Pracovat nechceme

Podle mnoha odborníků nemusí být za stagnací špatně nastavený systém. Problém je spíše v tom, že trvale nezaměstnaným status quo vyhovuje, pracovat nechtějí, a tudíž nemají zájem ani o přeškolení. Proto je také zájem o poradenství motivační a rekvalifikační kurzy stále minimální.  

Rekvalifikace jsou přitom propláceny úřadem práce (až do 50 tisíc korun za kurz) a jsou určeny pro všechny zájemce bez výjimky. 

„Zájem o rekvalifikace se ale samozřejmě s tím, jak budou lidé po ukončení vládních programů propouštěni, radikálně zvýší,“ myslí si předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

„Na trhu práce se totiž objeví lidé, kteří celý život pracovali a pracovat chtějí. A dokonce i takoví, kteří nemají žádný problém s tím se dále vzdělávat a například i změnit profesi. Právě na příliv takových lidí musí být systém připraven,“ doplňuje ho Michal Dvořáček.    

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.