English version
To je rámcový výsledek průzkumu mezi 515 významnými zaměstnavateli v ČR. Co dalšího průzkum ManpowerGroup a index trhu práce předpovídá?
Na základě pravidelného šetření jedné z největších personálních agentur vykazuje Čistý index trhu práce ČR pro 1. čtvrtletí 2022 hodnotu +12 % oproti předcházejícímu období. V následujícím čtvrtletí do konce června očekává třetina zaměstnavatelů nárůst počtu zaměstnanců, 20 % předpovídá jejich snížení a 40 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné personální změny.
„Trhu práce stále dominuje potřeba firem nabírat nové lidi, tedy pozitivní náborový trend započatý koncem minulého roku. Nová realita přináší firmám ale i vysokou míru nejistoty, což se odráží v počínajících přesunech na trhu práce. Zatímco 33 % zaměstnavatelů bude podle našeho průzkumu nabírat nové zaměstnance, 21 % plánuje snižování jejich počtu,“ komentuje nové poznatky Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. Doplňuje, že nezaměstnanost bude sice ještě klesat, i když není kam, mnoho lidí ale také bude muset měnit zaměstnavatele, nebo dokonce profesi, a tedy výrazně poroste význam rekvalifikací.
Situaci na trhu práce také ovlivní množství uprchlíků před válkou, mezi kterými převládají ženy. Snad současná vlna snahy pomoci vydrží a ve střednědobém horizontu přiměje české firmy, které dlouhodobě trpí nedostatkem vhodných uchazečů, aby se více zaměřily na to, jak vytvářet vhodné pracovní podmínky pro lidi s individuálními potřebami, jako jsou matky s malými dětmi, senioři, studenti nebo lidé se změněnou pracovní schopností.
Sektorová srovnání
Nárůst počtu pracovních sil očekávají zaměstnavatelé v 8 z 11 českých odvětví a pokles ve zbývajících třech. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány oslabily v 6 z 11 odvětví a posílily ve čtyřech.
Nejsilnější náborové aktivity očekávají náboroví manažeři v odvětví Bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s Čistým Indexem trhu práce 24 a sektoru Ubytování, stravování s indexem 23. Velmi optimistický je také sektor IT, technologie, komunikace a média, Zpracovatelský průmysl, Stavebnictví a Veřejný sektor. Nejslabší náborové plány pozorujeme v Neziskovém sektoru, Službách a Obchodě.
Zvyšování počtu zaměstnanců předpovídají pro druhé čtvrtletí 2022 velké, střední a malé podniky. Snižování počtu zaměstnanců předpokládají pouze mikropodniky s počtem zaměstnanců pod 10. Velké podniky dokonce v mezikvartálním srovnání tempo náboru ještě zrychlují, u ostatních organizací dochází spíše ke zpomalení tempa.
Globální pohled
Zaměstnavatelé na celém světě očekávají nárůst počtu pracovních sil, avšak jejich předpovědi jsou slabší než dříve. Na základě sezonně očištěných dat téměř ve všech sledovaných zemích zaměstnavatelé očekávají v nadcházejícím čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil. Výjimku tvoří Řecko, kde se očekává mírný pokles.
Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Brazílii, Švédsku, Indii, Mexiku a Kolumbii. Oproti tomu nejslabší náborové prostředí vykazuje Řecko, Polsko, Japonsko, Tchaj‑wan a Rumunsko. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posilují v šesti ze 40 zemí a oblastí.
Nejsilnější nárůst náborových aktivit hlásí Singapur a Jižní Afrika. Trh práce oslabuje ve 33 ze 40 zemí, především v Rumunsku, Argentině a Turecku. Index v Belgii zůstává od minulého čtvrtletí na úrovni 34 bodů. V meziročním srovnání Index posílil ve 36 zemích, ale oslabil ve čtyřech (Tchaj‑wan, Řecko, Rumunsko a Polsko).
Ukrajinský moment ManpowerGroup také sleduje možný vývoj trhu práce v souvislosti s příchodem velkého počtu Ukrajinců. Její konzultanti oslovují firmy a pomáhají rychle vytvořit vhodné podmínky pro jejich zaměstnání. Agentura za první dva týdny těchto nových snah obdržela 310 příchozích hovorů od uprchlíků, kdy 172 z nich hledalo již konkrétní práci, 88 zjišťovalo potřebné kroky po příjezdu do ČR, 34 uprchlíků hledalo právní rady a zbytek se informoval na možnosti pomoci rodině.
Z hlediska profilu uchazečů o zaměstnání se jedná o průřez běžnou populací se zástupci všech možných kvalifikací a zkušeností. 82 % ale uvádí, že je jim jedno, jakou práci budou vykonávat. Největší vyhraněnou skupinou s 8 % jsou učitelé.
V nabídce firem nyní převažují manuální práce ve výrobě. Postupně ale roste nabídka v dalších oborech. Ženy uprchlice mohou najít uplatnění v gastronomii, hotelnictví, službách, prodeji, obchodu, zákaznickém servisu, doručovatelských službách, sociální službách. Hledá se také velké množství multilingválních uchazečů (i bez znalosti češtiny) pro různá mezinárodní centra sdílených služeb a také IT specialistů.
Převažující ženská populace uprchlíků zatím nepomůže řešit nedostatek svářečů, obráběčů, nástrojářů, zámečníků, řemeslníků ve stavebnictví nebo řidičů mezinárodní kamionové dopravy a podobně.
Další výzvou ovšem bude najít školní kapacity pro děti a případně jejich hlídání. Na straně firem je potřeba udělat různá organizační opatření, která vytvoří vhodné podmínky pro ukrajinské uprchlíky, a to především v provozech, kde doposud dominují muži.
#womanpower
České firmy nejsou zvyklé přizpůsobovat pracovní podmínky pro lidi s individuálními požadavky, což dlouhodobě v kariéře hendikepuje především ženy s dětmi. Právě tato skupina dominuje mezi uprchlíky z Východu. Na trhu práce je zoufale málo nabídek na částečný úvazek nebo úvazek s flexibilní pracovní dobou.
Příchod ukrajinských žen pravděpodobně bude dalším spouštěčem změn, jak tento stav řešit. Dle průzkumů zatím pouze pětina firem v ČR podporuje flexibilitu v práci. Vyšší flexibilita (32 %) je v sektoru bankovnictví, financí, pojišťovnictví a realit, 21 % pak v maloobchodu a velkoobchodu, a to spíše ve velkých společnostech.
Kvalitních lidí je na trhu nedostatek, a proto jsou největší konkurenční výhodou firem. Jaroslava Rezlerová radí, co mohou zaměstnavatelé nejen pro ženy udělat: „Pomocí cílených průzkumů zjistěte preference vašich potenciálních zaměstnanců a oslovte ty kandidáty, kteří jsou pro vás zajímaví. Díky zaměstnaneckým průzkumům zase můžete včasně reagovat vhodnými kroky, které udrží vaše zaměstnance výkonné a motivované. Rozvíjejte své zaměstnance cílenými individuálními nebo skupinovými koučinky. Jsou tou nejefektivnější formou rozvoje a investice do nich se vám mnohonásobně vrátí,“ říká.
S nastavením flexibility firmám nejlépe pomůže pohled zvenčí, který umožní získat přehled o tom, jak fungují interní HR procesy nebo spolupráce. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat na odměnu, která je klíčovým faktorem při rozhodování o přijetí pracovní nabídky.
Pokud stále nevíte, jak si stojíte jako zaměstnavatel v porovnání s konkurencí, nechte si zpracovat mzdový benchmark a porovnejte svou nabídku s jinými zaměstnavateli. Na základě výsledků a následných opatření přilákáte snáze kvalitní pracovníky.
Geo & Pol
Životaschopnost firem je přímo úměrná jejich citu pro změny. Průzkum společnosti Deloitte z letošního roku například uvádí, že hlavní priority finančních ředitelů se musely přizpůsobit geopolitickému konfliktu na Ukrajině. Zaměřují se proto na soběstačnost (lokální), automatizaci a optimalizaci.
„Současná doba může být ještě větším katalyzátorem, než byla pandemie covidu-19. Zvyšování cen, dopady na dodavatelské řetězce či problémy s cash flow jsou přesně ty příklady dopadů, které budou ještě silnější než v uplynulých letech. Schopnost flexibilně predikovat svoji finanční situaci se tak stane v následující době klíčovou,“ říká Ladislav Šauer, partner Deloitte a lídr CFO Programu v ČR.
A dodává: „Stejně jako znalost vnitřní profitability produktu či služeb vzhledem k rostoucím fixním i variabilním nákladům. Rok 2022 bude pro CFO náročný, neboť se budou muset vypořádat s velkým tlakem na snižování nákladů. Na druhou stranu lze k současné situaci přistoupit z pozice transformace a využít ji jako příležitost k automatizaci či optimalizaci“.
Jako největší riziko finanční ředitelé označili nedostatek pracovní síly. „Mírná skepse ohledně ekonomické situace se promítá také do očekávání vývoje míry nezaměstnanosti. Sice převažuje názor, že nezaměstnanost klesne, ovšem podíl CFO, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, je překvapivě vysoký,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
„I na trhu práce může válka na Ukrajině sehrát velmi důležitou roli. Zatímco ve stavebnictví se může objevit problém s nedostatkem pracovních sil v souvislosti s odchodem mužů bránit svou vlast, v jiných odvětvích mohou naopak najít uplatnění ukrajinské ženy – často jde o kvalifikovanou pracovní sílu dobře uplatnitelnou v české ekonomice,“ doplňuje David Marek.
Mezi dlouhodobé priority CFO pak patří usnadnění práce z domova (52 %) a automatizace procesů (47 %). V otázkách na digitální transformaci dominuje přínos transformace ve spolehlivějších datech (34 %), více než polovina společností (52 %) plánuje investici do technických školení a rekvalifikací zaměstnanců.
Příliš rychle
Už několik let hovoříme o neobvyklé a neudržitelné rychlosti změn napříč společností. Přesto stále zrychlujeme. Pracovní tempo vykyvují nové a nové vlny, ať už máme na mysli ty pandemické, nebo migrační. Kapitalismus a globalizace učinily mnoho lidí bohatými a miliony dalších vyvedly z chudoby.
Cena, která je na opačné misce vah, je pro řadu lidí příliš vysoká. Kolaps životního prostředí, klimatická nouze, rozšiřování nerovností mezi lidmi, upozadění péče o planetu Zemi, na níž jsme závislí.
Objevují se nové pohledy na ekonomický růst, na práci a zaměstnávání lidí. Co kdyby se ekonomiky, firmy a organizace snažily o něco víc než jen o krátkodobý zisk? Co kdyby se hlouběji zabývaly svou rolí ve společnosti a sloužily všem zúčastněným stranám? Takovou snahu bychom mohli nazvat kapitalismem zainteresovaných stran (stakeholder capitalism). Tento přístup by vytvářel globální ekonomiku, která by fungovala ve prospěch pokroku, lidí a planety.
Zainteresovaný kapitalismus Klaus Schwab, německý ekonom, zakladatel a prezident Světového ekonomického fóra, popisuje tři modely hospodářského systému. Prvním z nich je akcionářský kapitalismus, přijímaný většinou západních firem a organizací, kdy je prvořadým cílem maximalizace vlastních zisků.
Ve druhém modelu, státním kapitalismu, je ekonomika směřována do rukou vlády. Třetí model, zainteresovaný kapitalismus, staví soukromé společnosti do role správců s ohledem na sociální a environmentální výzvy současného světa. Zainteresovaný kapitalismus lze měřit a implementovat pomocí ESG metrik (Environment, Social & Governance), k nimž se přihlásila i ManpowerGroup jakožto jedna z největších personálních společností na světě.
„Jelikož společnost ManpowerGroup působí na trhu práce aktivně v tak velkém objemu, můžeme jasně pozorovat rozdělení trhu práce na ty, kteří mají, a na ty, kteří nemají. Ti první, kteří mají kvalifikaci, mohou se uplatnit, realizovat a vyhlížet zářnou budoucnost, a ti druzí, kteří zjevně bojují o svou existenci na nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných pracovních místech, jež se výrazně mění v důsledku technologického vývoje, globalizace, měnících se způsobů fungování organizací, a také dle vlastních preferencí organizací,“ uvádí v diskuzích Světového ekonomického fóra 2022 Jonas Prising, CEO ManpowerGroup Inc.
Domnívá se také, že je velmi důležité pomoci lidem překlenout tuto propast, kterou pandemie ještě více prohloubila. „Domnívám se, že určující výzvou naší doby je překlenout tyto rozdíly a vybudovat smysluplnou a udržitelnou zaměstnanost pro všechny,“ apeluje Jonas Prising.
Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Hana Čermáková
