Ten se může hodit zvláště v období, kdy opětovná krize na Kubě významně omezila výši českého exportu do regionu. Trinidad je sice malou, ale relativně bohatou ekonomikou skýtající příležitosti v řadě oborů.
Trinidad a Tobago představuje jednu z nejstarších demokracií v regionu. Svobodné volby se v zemi konají od získání nezávislosti na Spojeném království v roce 1962. U moci se střídají aktuálně vládnoucí strana Lidové národní hnutí (LNH) a momentálně opoziční strana Spojený národní kongres (SNK). Programy LNH a SNK jsou z podstatné části podobné, ale občané se často rozhodují dle etnické příslušnosti obyvatel.
ExportMag.cz: Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi
Největší etnikum představují potomci afrických otroků (volí stranu LNH), kteří byli na ostrovy přiváženi od 18. století na plantáže rozvíjené pro produkci cukru či rumu. Po zrušení otroctví v roce 1838 odmítlo mnoho dřívějších otroků afrického původu nadále pracovat na plantážích a stahovali se do měst. Britové vyřešili nedostatek pracovní síly na třtinových plantážích dovozem jiných národností, především Indů.
Indové si pracovní pobyt nejprve prodlužovali, posléze je Britové motivovali zůstat odprodejem části půdy apod. Většina pracovníků indického původu se nakonec usadila na Trinidadu natrvalo a dnes tvoří druhé nejvýznamnější etnikum země (které povětšinou volí stranu SNK).
Poslední parlamentní volby se konaly v srpnu 2020 a vyhrála opět LNH v čele s prezidentem Keithem Rowleym (která v předchozích volbách vystřídala dosud vládnoucí SNK). Má nyní o jedno křeslo méně (22 ze 41); opoziční strana SNK má zbylých 19 křesel. LNH tak může pokračovat v reformní agendě, na kterou stačí prostá většina hlasů. Již dříve se např. podařilo stabilizovat státní rozpočet v reakci na pokles cen ropy při pandemii covid-19, včetně krácení výdajů, snížení dotací (zvláště těch na benzín) a zvýšení daní.
Zásadnější reformy provedeny nebyly a pravděpodobně nebudou, protože vyžadují 3/5 až 3/4 ústavní většinu, kterou opozice z politických důvodů blokuje. Z důvodů politických blokací Trinidad např. zůstává i na obou seznamech EU jako jurisdikce nespolupracující v daňové oblasti a také jako vysoce riziková třetí země z hlediska nedostatečných opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Rostoucí ceny potravin a energií v důsledku konfliktu na Ukrajině jsou důvodem zvýšeného rizika stávek a protestů obyvatel, protože vláda musí kvůli křehkému stavu veřejných financí omezit růst platů ve státním sektoru a plánuje také snižovat dotace energií. Protivládní protesty by neměly ohrozit setrvání vlády u moci do dalších voleb v roce 2025. Naopak problémem zůstává počet uprchlíků z Venezuely (vzdálená pouhých 11 km od jihu Trinidadu) či vysoký počet vražd souvisejících s pašováním zbraní a narkotik. V návaznosti na zhoršující se bezpečnostní situaci vláda vydává více prostředků na posílení policejních složek a jejich vybavení. Úspěšnost vlády v boji s rostoucí kriminalitou může ovlivnit výsledek voleb v roce 2025.
Ekonomika
Klíčovým sektorem místní ekonomiky je těžba ropy a plynu. Závislost ekonomiky i vládních příjmů na ropě a plynu je vysoká (30 % vládních příjmů, 25 % reálného HDP, 80 % exportu). Těžba ropy a plynu je na Trinidadu dlouhodobě zavedená. Ropa se těží už přes 100 let, plyn se začal komerčně využívat v roce 1953.
Ekonomika je relativně bohatá s HDP na hlavu v paritě kupní síly 29 000 USD v roce 2022. Na druhé straně je malá, s nominálním HDP ve výši 30 mld. USD v roce 2022 a jen 1,4 mil. obyvateli, citlivá na externí šoky a se slabou historií i budoucím potenciálem hospodářského růstu. Po propadu cen ropy v roce 2014 (i produkce) se ekonomika ocitla v recesi trvající 6 let (2016–2021) a k růstu se vrátila až v roce 2022.
Aktuálně je v energetickém sektoru dominantní zemní plyn, na který jsou navázána další odvětví jako petrochemie, výroba el. energie a plyn spotřebovávající průmysl. Produkce plynu by měla růst výhledově v příštích letech, i díky zahájení těžby společností Shell na plynovém poli Manatee. Stávající prokázané zdroje ropy a plynu budou vyčerpány za necelých 9 let u ropy a necelých 10 let u plynu. Středně a dlouhodobá budoucnost sektoru ropy a plynu je silně závislá na rozvoji nových nalezišť (některé rezervy jsou však v technicky a nákladově náročných hlubokých vodách a jejich rozvoj bude pozvolný a závislý na vyšších světových cenách předmětných surovin, případně i nových technologiích).
Klíčový plyn
Krátkodobý výhled v sektorech LNG a petrochemii je pozitivní, v roce 2024 by měla být zprovozněna nová plynová pole. Více než polovina vývozu plynu obvykle směřovala do zemí Latinské Ameriky, kde jsou ceny vyšší, než udává Henry Hub index využívaný Trinidadem. Tyto země zůstanou významnými odběrateli, ale jejich význam bude klesat v návaznosti na zvyšování jejich vlastní produkce plynu. V roce 2022 byl Trinidad desátým největším vývozcem LNG na světě s globálním podílem 2 %. V roce 2022 bylo nejvíce LNG vyváženo do Evropy (hlavně Španělsko a Nizozemsko) a Latinské Ameriky (hlavně Dominikánská republika a Chile). Vyšší poptávka z Evropy v důsledku konfliktu na Ukrajině je pro vývoz místního LNG pozitivem. Rezervy v instalované kapacitě zpracování plynu v následujících letech podpoří vyšší produkci LNG a porostou i návazná odvětví.
V dlouhodobém horizontu se očekává pokles produkce vlastního plynu a vláda se snaží stát regionálním uzlem díky zpracování a reexportu plynu dováženého z okolních zemí. Komparativní výhodou Trinidadu je v Karibiku ojedinělá (již existující) infrastruktura s významnou kapacitou k výrobě LNG, amoniaku a metanolu. Dvouletá licence z ledna 2023 k rozvoji 4,2 mld. m3 off-shore Dračího plynového pole Venezuely otestuje reálnost této strategie (má rozvinout Shell společně se státními energetickými firmami Venezuely a Trinidadu).
Potenciálně lukrativní spolupráci umožnilo nedávné částečné zrušení sankcí USA proti Venezuele výměnou za závazek Venezuely uspořádat svobodné a férové volby v oce 2024. Případný úspěch (zprovoznění pole by trvalo dva roky) by znamenal využití aktuálně nadměrných kapacit Trinidadu na zpracování zemního plynu a posunul by ekonomiku výrazně kupředu.
Reálně však hrozí riziko nesplnění závazků ze strany Venezuely a opětovné uvalení sankcí USA (v posledních měsících venezuelský prezident Maduro stihl zrušit výsledky opozičních primárek a zakázat účast vítězné kandidátky v prezidentských volbách, vyvolal mezinárodní roztržku o nárokované území sousední Guyany a v únoru vyhostil členy orgánu OSN pro monitoring a ochranu lidských práv v zemi).
Další odvětví
V petrochemickém sektoru patří Trinidad mezi největší vývozce amoniaku a metanolu na světě (7. největší výrobce amoniaku na světě v roce 2022, ze kterého se vyrábí hnojiva s nejvyšším obsahem dusíku mezi komerčními hnojivy) a vláda plánuje využít a posílit související infrastrukturu výrobou a dopravou zeleného vodíku, návazně na zvýšení produkční kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů (závazek k 30% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030; reálný je podíl do 10 %; především ze slunce a větru, protože jaderná elektrárna se neplánuje a země nedisponuje uhlím či zajímavějšími zdroji v hydroenergetice). Tyto snahy by mohly přispět k diverzifikaci ekonomiky a snížení negativních dopadů poklesu produkce z důvodu vlastních omezených zásob ropy a plynu.
Země slouží částečně jako průmyslová základna pro Karibskou oblast, ale podíl daného sektoru je ve srovnání s energetickým sektorem stále velmi nízký (i když se vláda snaží o jeho rozvoj). Zásadnější změny se mohou v zemi konat jen při schválení 3/5 většinou v parlamentu, což je bohužel s ohledem na zmíněné blokační postoje dvou hlavních stran obtížně průchodné.
Vláda se snaží podporovat také zemědělství a snížit závislost na dovozu potravin, což při aktuálně vysoké inflaci nabývá ještě více na důležitosti. Rychlejší diverzifikaci ekonomiky brání strukturální nedostatky v oblasti odlišné kvalifikace pracovní síly (i když kvalita pracovní síly je v Karibiku spíše vyšší), vysoké závislosti na dovozu a nedostatku deviz (důsledek pevného kurzu k USD a slabého generování deviz mimo hydrokarbonový sektor).
Finanční rizika
Vládní rozpočet závisí významně na příjmech z energetiky (cca 1/3 příjmů) a fiskální údaje vykazovaly od roku 2013 až donedávna negativní trend. Před pandemií relativně stabilizovaný státní dluh dramaticky narostl na 82 % HDP v roce 2020, ale díky následnému růstu produkce ropy a plynu a jejich zvýšeným cenám klesl na cca 71 % v letech 2023–2024. Výhodou dluhu je jeho struktura, externí část nečiní ani 20 % celkového dluhu. Splatnost dluhu je dlouhá, což je při vysokém podílu domácího dluhu výjimečné, a souvisí s relativně rozvinutým tuzemským bankovním sektorem (aktiva ve výši cca 85 % v roce 2022; širší sektor zahrnuje i nebankovní instituce a přesahuje 100 % HDP). Bankovní sektor zůstává dobře kapitalizovaný, likvidní a ziskový.
Právě implementované reformy by navíc měly postupně snižovat dotace pohonných hmot, elektřiny i vody (místní ceny těchto komodit patří mezi nejnižší globálně) a dostat podíl rozpočtových transferů a dotací na 13 % HDP do roku 2025 (ze 17 % v roce 2022). Sociální dopady bude vláda řešit posílením cílených přímých důchodových transferů. Vláda se snaží také zvýšit příjmy rozpočtu, zlepšuje administraci a výběr daní, plus zavádí daně z hazardu a majetku od fiskálního roku 2024 (fiskální rok zde začíná v říjnu).
Deficity veřejných financí lze v letech 2023–2025 očekávat cca do 3 % HDP. Trinidad také disponuje nemalými devizovými rezervami. Velikost čistých aktiv suverénního fondu byla v listopadu 2023 ve výši 5,6 mld. USD resp. 20 % HDP, což společně s ekvivalentem hotovosti na úrovni 19 % HDP dává dohromady finanční aktiva vlády ve výši 39 % HDP a významně snižuje likviditní riziko vládních financí.
Zahraniční firmy si stěžují na přístup k devizám. Vyplatit dividendy či jen zaplatit za zboží či služby může trvat měsíce. Centrální banka drží relativně pevný kurz místní měny k USD, omezuje nabídku deviz bankám a zasahuje do cenotvorby devizových obchodů. Důsledkem je nedostatek deviz na proplácení standardních přeshraničních operací. Tato praxe vede ke snížení důvěry investorů a odlivu kapitálu.
V obdobích negativního úrokového rozdílu (vyšší úrokové sazby v USA než v tuzemsku) navíc láká domácí investory nakupovat krátkodobé cenné papíry v USA, což spolu se slabým vykazováním makroekonomických dat přispívá ke snižování devizových rezerv (navzdory přebytkům na běžném účtu platební bilance). Ve snaze zlepšit situaci vláda spolupracuje s experty Mezinárodního měnového fondu.
Trinidad skýtá příležitosti v řadě sektorů od těžby ropy a plynu, přes petrochemický a ostatní průmysl, výrobu elektrické energie, až po vybavení bezpečnostních složek či zemědělství. S podporou EGAP se prosadili především dodavatelé zdravotnického vybavení a dodávek pro nemocnice. Místní vládě se v posledních letech podařilo zastavit dlouhodobější negativní trend veřejných financí. Aktivně se snaží využít potenciálu stávající a v regionu ojedinělé infrastruktury na zpracování plynu, což společně s řádným splácením starších obchodních případů otevírá možnosti EGAP pro realizaci nových (i větších) obchodů.