Trnitá cesta k úvěru. Banky firmám nepůjčují, podniky hledají alternativní cesty

Malé české firmy přestávají při svém financování spoléhat na tradiční pomoc, která je obtížně dostupná. Zejména pro začínající podniky je téměř nemožné dostat úvěr od banky. Podnikatelé proto přecházejí k alternativním způsobům financování.

Banky jsou v půjčování peněz opatrné a začínajícím nebo finančně nezajištěným podnikům úvěr neposkytnou. Situaci navíc výrazně zhoršily poslední dvě krize a zejména vysoké úroky České národní banky, která musela krotit dvoucifernou inflaci.

Ilustrační fotografie

Ačkoli nabídka alternativního financování v Česku v posledních letech roste, drobní podnikatelé byli ve vyřizování půjček dlouho konzervativní. I proto přežívá podle statistik první dva roky pouze pětina nově vzniklých firem.

Vysoká inflace půjčky v Česku zdražila, ČNB opakovaně zvedla základní úrokovou sazbu i další sazby. Také obchodní banky byly logicky obezřetnější a zpřísnily podmínky pro získání úvěrů.

„Zvýšení úrokových sazeb ČNB se logicky promítlo i do úrokových sazeb bank. Podnikatelské úvěry zdražily. A týká se to nejen nově sjednaných produktů, ale již čerpaných úvěrů s pohyblivou sazbou,“ popisuje právník Jiří Koukal.

ČNB opět snížila úroky. Základní sazba klesla o půl procentního bodu

Ještě v roce 2019 byl podíl firem, které si půjčovaly na podnikání i jinde než v bankách, pod deseti procenty. Do roku 2022 se zvýšil asi na 15 procent a v současnosti dále roste.

Úvěry v korunách netáhnou, banky jsou příliš opatrné

Vyšší úrokové sazby ČNB i tuzemských bank nutí firmy půjčovat si více v eurech než v korunách. Financování ve společné evropské měně pro ně vychází levněji díky nižším sazbám Evropské centrální banky.

Úrokové sazby sice ČNB letos postupně snižuje, ale jen velmi zvolna. Základní repo sazba je aktuálně na 5,25 procentech, ECB ovšem také snížila (v červnu 2024) depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Budoucí vývoj včetně posunu v úrokových sazbách komerčních bank je nejistý.

Zájem o úvěry v korunách je proto v Česku aktuálně mizivý. V loňském roce byl jejich objem nejnižší za posledních dvacet let.

„Už statistika za listopad loňského roku ukázala, že firmy čerpaly objemově víc úvěrů v eurech než domácí měně. Takže je vidět, že probíhá euroizace ekonomiky. V tom okamžiku Česká národní banka ztrácí efektivitu, účinnost svého klíčového nástroje, což jsou právě úrokové sazby,“ upozorňuje ekonomka Helena Horská.

Jak na financování startupu? Druhů financování je mnoho

Firemní půjčky v eurech dnes tedy v Česku převažují, ještě v roce 2021 byly přitom více než dvě třetiny podnikatelských úvěrů v korunách.

Důvodem ale nejsou jen vysoké úrokové sazby, jež půjčky prodražují. Firmy během krize odkládají investice kvůli obavám z budoucího ekonomického vývoje a některé podniky se potýkají se sníženou poptávkou a nechtějí riskovat další zadlužování.

Banky k rozvoji ekonomiky nepřispívají

Banky v České republice navíc podle ekonomů přestávají plnit svou klíčovou roli – stále méně peněz půjčují firmám i fyzickým osobám.

Zejména menší finanční domy mají rozpůjčovanou jen nepatrnou část své bilance, často dokonce pod 20 procent. Bankéři jsou extrémně opatrní a peníze klientů jen bez rizika ukládají u ČNB. Nepřispívají tak na rozvoj podnikání, inovací ani spotřeby domácností.

Začínající nebo finančně nezajištěné podniky pak nemají ani tu nejmenší šanci dosáhnout na bankovní úvěr. Problémy mají ale i zavedené prosperující firmy s historií.

„První, co majitele firem vždy napadalo, že půjdou žádat o peníze do banky, kde mají dvacet let účet. Bankéř si od nich vyžádá řadu dokumentů, celý proces trvá neúměrně dlouho a nakonec jim banka oznámí, že neprošli scoringem a peníze nedostanou,“ říká spolumajitel investiční platformy Fingood Vít Endler.

Sázka na crowdfunding vyšla. Úspěšná kampaň stále u zrodu nakladatelství

Firmy proto přecházejí například ke crowdfundingu. Proces schvalování půjčky není v případě crowdfundingových platforem (viz níže) ale i u jiných druhů alternativního financování tak rigidní a složitý a zabere daleko méně času. Zatímco v bankách trvá i déle než půl roku, než podnikatel dostane zelenou, v případě crowdfundingu se počítá schvalovací proces na týdny.

„Firemní crowdfunding, kdy lidé půjčují firmám, roste neuvěřitelným tempem. V polovině roku 2022 jsme dělali 30 milionů měsíčně, o rok později už 170 milionů korun za měsíc,“ popisuje šéf platformy Fingood Jan Horák.

Banky navíc komplikují situaci především malým a středním firmám. Po menších podnicích často požadují na projekt více kapitálu z jejich vlastních zdrojů, než je tomu u velkých firem.

Já bankéře chápu, pro ně je tohle padesátý produkt v řadě. Jejich zájem je úplně jinde než ve financování malých a středních podniků.

Vít Endler, Fingood

Riziko a vysoké náklady

Pro finanční domy představují malé podniky riziko a vysoké náklady na relativně nízký objem úroků. Proto nejsou u bank v oblibě a samy mají omezenou možnost rozvoje.

V takovém případě zbývají podnikům jen alternativní možnosti financování:

  • leasing
  • faktoring a forfaiting
  • P2P financování
  • crowdfunding
  • DeFi projekty
  • venture capital
  • andělští investoři
  • franšízové projekty

Faktoring a forfaiting

Pro firmy vystavující faktury s delší dobou splatnosti dávají jako zdroj financování podnikání smysl zejména faktoring a forfaiting.

Oba nástroje se využívají pro postoupení pohledávek – faktoring pro ty se splatností v řádech jednotek až desítek dnů, forfaiting pak pracuje s dlouhodobými často mnohaletými závazky. Díky postoupení pohledávek firma získá méně peněz, ale výrazně rychleji (do několika dnů).

U faktoringu získá klient velkou část prostředků prakticky okamžitě a zbytek obdrží po zaplacení pohledávky.

Rozdíly mezi forfaitingem a faktoringem

Splatnost pohledávek u faktoringu je mezi jedním až čtyřmi měsíci, u forfaitingu je to několik měsíců až let (částky bývají daleko vyšší než u faktoringu).

U forfaitingu se využívá k zajištění pohledávek směnka nebo bankovní záruka, u faktoringu pohledávky zajištěny nejsou. Forfating probíhá zejména na mezinárodním poli. Výše poplatku za forfaiting (takzvaný diskont) záleží na nominální hodnotě faktury, splatnosti, délce odkladu platby a diskontní sazbě forfaitingové společnosti.

P2P financování

Mezi alternativní způsoby financování malých a středních firem se nedávno zařadil takzvaný peer-to-peer lending. Ten je založený na principech sdílené ekonomiky, známé například z ubytovací služby Airbnb. I v České republice už pronikl i do firemního financování.

Službu začala malým a středním podnikům nabízet společnost Zonky. Princip je jednoduchý: Na webových stránkách vloží firma poptávku a poskytovatel služby jí následně pošle nabídku. Pokud ji podnikatel přijme, vystaví svoji poptávku na tržišti, kde osloví investory – a ti se skládají na potřebnou částku.

Dva nové projekty podporují expanzi českých exportérů. Jak je využít?

„Díky tomu, že v procesu nefiguruje banka, žadatelé o úvěr dosáhnou na mnohem nižší úroky. Půjčka se vyplatí i samotným investorům,“ tvrdí bývalý šéf Zonky Pavel Novák.

Je tu však jedno podstatné omezení – maximální výše půjčky bývá nižší, obvykle maximálně do 1,5 milionu korun.

Crowdfunding a DeFi projekty

Internet otevřel pro české firmy i další možnost, jak získat peníze na svůj rozjezd nebo expanzi. Jde o takzvaný crowdfunding, kdy větší počet jednotlivců přispívá k tomu, aby se vybrala celková potřebná částka. Crowdfundingové kampaně se používají jako zdroj financování začínajících společností a různorodých byznysových projektů, které stojí na startovní čáře.

Mezi nejoblíbenější platformy v ČR patří Kickstarter, HitHit, Fingood nebo Fundlift.

Během financování se z investorů často stávají zákazníci a brand ambasadoři daných společností, ze stávajících zákazníků, kteří investují, zákazníci loajálnější a marketingová kampaň, která s emisí souvisí, může přilákat zákazníky nové. Okolo kampaně vzniká komunita lidí, kteří daný projekt podporují.

Malý papírek místo pracího prášku: Revoluční EcoHaus míří do výroby

Úspěšná kampaň projekty etabluje na kapitálových trzích a v případě další potřeby financování v budoucnu mohou dané investory oslovit napřímo.

„České firmy se postupně učí využívat alternativní formy financování. Crowdfunding přináší skvělé výsledky, pokud jej společnosti plně využijí. Budují si například pověst na kapitálových trzích, což přináší benefity v dalších fázích vývoje,“ potvrzuje project manager crowdfundingové platformy Fundlift Vojtěch Štefan.

U některým platforem je nutné mít zajištěný určitý finanční obnos předem, dále si platformy mohou “účtovat” až 10 procent z vybrané částky a je také potřeba aktivně (finančně) danou kampaň podpořit, aby měla větší šanci na úspěch. Využití crowdfundingu s sebou přináší také ověření tržního potenciálu vašeho produktu, či možnosti vyzkoušet si nastavení cenové politiky a způsobu prezentace, což může do budoucna ušetřit čas i náklady.

Pojem DeFi znamená decentralizované finance. Jsou za ním projekty v prostředí kryptoměn a blockchain sítí. DeFi projekty jsou zatím na začátku a jde o nejrizikovější způsob alternativního financování.

Podpora startupů od investorů

Svým způsobem specifická je podpora byznysu u takzvaných startupů. České startupové prostředí se stále rozvíjí a přístup k efektivnímu financování se zjednodušuje, stále je ale složité.

Startupy mohou využít například podporu takzvaných andělských investorů, fondů rizikového kapitálu (Venture Capital) či startupových inkubátorů.

Podle Vojtěcha Štefana u nás v minulosti nebyl dostatek venture kapitálu pro nové atraktivní projekty. „Po první vlně úspěšných exitů se spousta zakladatelů přesunula do investorské role. Reinvestovali své prostředky buď do nových projektů, nebo českých startupů jak z pozice venture kapitálových fondů, tak i andělských investorů,“ doplňuje.

Takzvaných chytrých peněz je přesto podle něj v Česku stále nedostatek. „Spousta founderů stále tápe při stěžejním investičním kole a nemá dostatek znalostí v oblasti práva a fundraisingu. Zbaví se příliš velké části společnosti brzy, což má negativní dopad na pozdější investiční kola a schopnost získat potřebný kapitál. Zdaleka ne každý investor je pak schopen pomoci společnosti do té míry, jak se při jednáních tváří,“ doplňuje.

Na co si firmy půjčují nejčastěji

Podniky v České republice potřebují peníze nejčastěji na nákup nového vybavení a strojů, následují úvěry na provoz a úvěry na nemovitosti. V poslední době narostly významně půjčky na energie. Firmy si začínají opatrně půjčovat také na rozvoj moderních technologií a digitalizaci.

Podnikatelé si přesto myslí, že půjčovat si peníze v Česku je zbytečně komplikované. Při vyřizování úvěrů jim podle nedávného průzkumu AMSP ČR vadí administrativní náročnost, přísnost schvalování a neúměrné požadavky bank na jejich zajištění.

Při rozjezdu podnikání na bankovní úvěr dosáhnou jen těžko, proto si berou půjčky až po několika letech podnikání.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
Tematický Newsletter
Zajímá vás téma financování podnikání a dotací? Nepropásněte nové články na BusinessInfo.cz, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Co vám nabízíme? Informace o podpoře podnikání financované z prostředků státního rozpočtu ČR, z fondů EU i z jiných zdrojů. Aktuální programy podpory, upozornění na důležité výzvy a uzávěrky a další zajímavé informace pro vaše podnikání.

Zpracování osobních údajů
Přihlášením potvrzuji souhlas, že jsem se seznámil(a) se Zásadami zpracování osobních údajů. Tento portál je chráněn technologií reCAPTCHA od společnosti Google a platí Zásady ochrany osobních údajů a Smluvní podmínky.

Doporučujeme