V tomto roce by se měl instalovaný výkon větrných turbín v Německu zvýšit o 2000 megawattů. Loni přírůstek činil 2402 megawattů, které přinesla instalace 743 nových turbín. Podle plánu zeleného sektoru to ale mělo být 3300 MW. Zpomalení výstavby je způsobeno stížnostmi obyvatel na již schválené projekty a soudními spory.
Pro budoucnost německé energetiky jsou přitom větrníky coby hlavní obnovitelný zdroj klíčové. Berlínská vláda počítá s tím, že se podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 zvýší na 65 procent německé spotřeby.
Při plánovaném opuštění jádra (do konce roku 2022) a uhlí (nejpozději do roku 2038) se Německo stává energeticky zranitelné. Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder tvrdí, že žádný stát na světě se současně nezavázal vzdát dvou důležitých zdrojů energie, jádra i uhlí.
Navíc německá přenosová síť není na masivní využívání obnovitelných zdrojů připravena. „Nechceme žádné uhlí, nechceme žádné jádro, nechceme žádné sítě,“ kritizoval Söder postoje Němců v energetické oblasti.
Asociace strojírenských podniků VDMA výsledek vládní komise pro uhlí kritizuje. Naemi Dentzová z asociace uvedla, že dohoda je špatně koncipovaná. „Stále máme pochybnosti o tom, zda má odklon od uhlí také ekonomický smysl, protože by se měl projevit posilováním obchodů s emisemi. Strojírenství bude podporovat ekonomickou racionalitu a technické inovace,“ prohlásila Dentzová, která je v asociaci šéfkou oddělení pro techniku a ochranu životního prostředí.
V německém průmyslu se objevují obavy z toho, aby se při pokračující energetické transformaci Německa nezvyšovaly ceny energie natolik, že by firmy přestaly být konkurenceschopné.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák