Investiční pobídky jsou v Turecku zaměřeny do třech směrů – vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých regionů, podpora malého a středního podnikání a podpory v oblasti spotřeby energií.
Všeobecný program investičních pobídek zahrnuje jak výrobní činnosti, tak poskytování služeb, činnosti v oblasti výzkumu a vývoje i životního prostředí. Pobídky spočívají v osvobození od dovozního cla na nákup strojů a zařízení, osvobození od DPH na nákup strojů a zařízení a v možnosti čerpání investičního a operačního úvěru ze Státního rozpočtu. Investiční pobídky pro malé a střední podniky mají obdobný rozsah.
Subvence na energii se poskytují firmám, které působí v regionech, kde je HNP (hrubý národní produkt) nižší, než 1.500 $ na hlavu. Jde o slevu až 40 % na spotřebovanou elektrickou energii podle počtu vytvořených nových pracovních míst; v průmyslových zónách může sleva dosáhnout až 50 %.
Hlavním účelem technologických parků je podpora R&D aktivit a přitažení zájmu investorů především v oblasti high-tech (nyní je v Turecku v provozu 50 parků, další jsou ve výstavbě) Hlavními výhodami ekonomické činnosti pro investory je osvobození od různých typů daní do roku 2023, daňové úlevy zaměstnanců, příspěvky vlády na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023.
Vedle technologických parků má Turecko v současné době přes 200 průmyslových zón a další desítky jsou ve výstavbě. Podobně jako v technologických parcích jsou ekonomické aktivity v průmyslových zónách zvýhodněny – např. prodej pozemku bez DPH, daňové výhody ohledně nemovitostí, zvýhodněná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků.
Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva pověřený vedením AMSP ČR k výsledkům analýzy uvádí: „Exportní podpora malých a středních podnikatelů je jednou z podstatných rolí AMSP ČR. V rámci naší exportní strategie se soustředíme nejen na sousedy České republiky, ale také na země vzdálenější, které jsou však našim podnikatelům otevřené a skýtají řadu možností pro jejich další rozvoj. Turecko mezi takové země bezpochyby patří, a to nejen díky svému vnitřnímu trhu, ale také jako brána na další trhy Blízkého Východu. Chtěli bychom se proto i do budoucna na tento region více zaměřit, vyměňovat si zkušenosti s lokálními zástupci segmentu SME a poskytnout našim členům vhodnou podporu v rámci jejich expanze na tento trh.“
Pokračování česko-turecké spolupráce ale nepříznivě ovlivňuje nejistá politická i ekonomická situace v Turecku v posledním období. Mezi nepříznivé ekonomické faktory roku 2018 patří pokles růstu HDP, růst inflace i nezaměstnanosti. Predikce pro letošní rok není příliš příznivá. Tato skutečnost se zřejmě odrazila v klesajícím českém vývozu od r. 2017. Uvedené nejistoty však mohou částečně vyvážit příznivé podmínky investičních pobídek ve spojitosti s podmínkami působení firem v technologických parcích a v průmyslových zónách. Přes uvedené skutečnosti turecká ekonomika nabízí celou řadu dobrých příležitostí pro obrácení klesajícího trendu českého vývozu směrem k růstu.
„Aktuálně je nám ctí poskytovat služby téměř 600 společnostem z řad MSP obchodujících v Turecku. Je dobře, že klienti zvažují zajišťování měnových, úrokových a obchodních rizik. Finanční trhy jsou volatilní a Turecko je daleko. Celkový obchod sice klesá dvojciferně a některé velké projekty nevypadají mediálně úspěšné, ale existuje řada menších zakázek běžících standardně a to ať už v oblasti strojů, elektrických přístrojů, procesorů, textilu či šperků“, doplnila Jitka Haubová, výkonná ředitelka korporátního bankovnictví Komerční banky.