Turecko chytá po koronaviru druhý dech

S více než 83 miliony spotřebitelů patří Turecko dlouhodobě mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky mimo země Evropské unie. Vzájemný obchodní obrat dosáhl loni téměř 83 miliard korun, což představovalo meziroční pokles o 3,1 procenta. 

Český export představoval zhruba 44 miliard korun, což byl meziroční pokles o 7,3 procenta. Stále bylo ovšem zachováno pozitivní saldo obchodní bilance v hodnotě 5,7 miliardy. V celkovém objemu českého exportu směřujícího mimo země EU se Turecko umístilo na 5. místě (za USA, Ruskou federací, Švýcarskem a Čínou).

Dvě třetiny vývozu tvoří stroje a auta

Český export do Turecka nebyl negativně poznamenán pandemií covidu-19. Jak ukazují statistické údaje za první půlrok letošního roku, český export v meziročním srovnání vzrostl o více než 11 procent. V případě tureckého dovozu do ČR došlo naopak k poklesu o více než 12 procent, což se projevilo ve zvýšení pozitivního salda, jež za prvních šest měsíců přesáhlo hodnotu 5,8 miliard korun. Ve stejném období loňského roku představovalo saldo jednu miliardu korun.

Z hlediska zbožové struktury českým vývozům do Turecka výrazně dominují automobily a stroje, které představují až dvě třetiny celkové hodnoty vývozu. Významný je zejména vývoz průmyslových a obráběcích strojů, zařízení pro energetický průmysl, ale také kancelářské techniky, počítačů a elektroniky. Z Turecka se dováží kromě výrobků automobilového průmyslu především textilní a kožené výrobky, domácí spotřebiče (například televizory a bílá elektronika) a potraviny (zejména ovoce a zelenina).

Turecko je křižovatkou mezi Evropou a Asií 

Mezi silné stránky Turecka nesporně patří výhodná geografická poloha propojující Evropu s Asií. S Evropou Turecko pojí nejenom mosty přes Bosporskou úžinu, ale od roku 1996 také celní unie s Evropskou unií, jež výrazně usnadňuje obchod s průmyslovými výrobky. Turecko tak pro ČR představuje nejbližší rozvojový trh s obrovským potenciálem dalšího růstu a zvyšující se populací se stoupající kupní silou. Strategická pozice přináší možnosti stát se energetickým, dopravním a ekonomickým uzlem, přes který se otevírá obchodní cesta na třetí trhy, především do sousedních států a zemí v okolí Kaspického moře, ale také dál do Asie či Afriky. Tato pozice může být ještě posílena probíhající diskusí o nutnosti restrukturalizovat a případně i zkrátit globální dodavatelské řetězce mezi Západem a Asií.

Na druhou stranu je potřeba říci, že politické neshody, jež se v poslední době mezi Ankarou a EU objevují, ovlivňují i zahraniční obchod. Objevují se průtahy a zdržování v implementaci pravidel celní unie či narůstají netarifní překážky, které konkrétní dovozní procedury zdržují a komplikují. Ministerstvo průmyslu a obchodu se při bilaterálních jednáních s tureckými představiteli i v rámci zasedání příslušných orgánů EU zasazuje o to, aby čeští podnikatelé mohli s Tureckem obchodovat s minimálními omezeními.

Turecká vláda aktivovala systém kurzarbeitu, zavedla systém levných půjček, nízkopříjmovým domácnostem poskytla mimořádnou hotovostní dávku a přijala řadu dalších opatření včetně daňových úlev. Celková výše přímé podpory ekonomiky by měla přesáhnout hodnotu 10 procent HDP.

I Turci zavedli kvůli koronaviru kurzarbeit

Turecká ekonomika, jež byla v posledním období těžce zkoušená vysokou mírou inflace a výkyvy ve směnných kurzech národní měny, čelí v letošním roce dalším potížím souvisejícím s epidemií koronaviru. Podle aktuální predikce Economist Inteligence Unit (EIU) se turecké HDP v roce 2020 propadne o 4,9 procenta. Jde tedy o úpravu o téměř osm procentních bodů, jelikož původní analýzy EIU pro rok 2020 hovořily o tříprocentním růstu. Turecká vláda však zůstává pozitivní, očekává silný růst ve třetím čtvrtletí související i s nárůstem spotřebitelské důvěry v průběhu září a uvádí, že Turecko uzavře rok v lepší pozici, než očekávají předpovědi.

S cílem snížit negativní dopady na ekonomiku turecká vláda na jaře aktivovala systém kurzarbeitu, zavedla systém levných půjček, nízkopříjmovým domácnostem poskytla mimořádnou hotovostní dávku a přijala řadu dalších opatření včetně daňových úlev. Celková výše přímé podpory ekonomiky by podle turecké vlády měla přesáhnout 89 miliard dolarů a po započtení multiplikačního efektu přesáhnout hodnotu deset procent HDP.

Rostou chytrá města i sklady

Turecká vláda vnímá současný vývoj i jako šanci pro uspíšení digitální transformace a modernizaci ekonomiky. Z těchto důvodů existují příležitosti pro uplatnění moderních technologií a „smart“ řešení. Příkladem mohou být prvky konceptu smart city, zejména inteligentní dopravní systémy.

V době (post)pandemické zažívá e-commerce v Turecku boom a uplatnění tak naleznou nejenom samotné online obchodovatelné výrobky (obzvláště z kategorie rychloobrátkového zboží), ale také související IT služby a řešení pro provoz e-commerce platforem a navazujících oborů včetně infrastruktury, dopravy a logistiky (například plně automatické sklady).

Další vládní programy v podobě zvýhodněných půjček směřují na podporu poptávky po domácí produkci a příležitosti se nabízí subdodavatelům (případně podnikům s lokalizovanou výrobou v Turecku) v oblastech automotive, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Turecko rovněž plánuje představit novou strategii pro přilákání nových zahraničních investorů a zvrátit tak trend posledních let, kdy přímých zahraničních investic spíš ubývalo.

České firmy se představí na veletrhu kolejové dopravy ve městě Konya

Turecká vláda rovněž sází na investice do dopravní infrastruktury, které mají pomoci hospodářské obnově. Turecký ministr dopravy a infrastruktury Adil Karaismailoğlu k tomu řekl: „Zatímco procházíme výjimečnou situací, vynakládáme mimořádné úsilí na realizaci dopravních projektů, jež přispějí ekonomice naší země.“ Podle údajů sdílených ministerstvem dopravy a infrastruktury samotné investice do dálnic letos přispěly k HDP Turecka více než 2,4 miliardy dolarů a poskytly pracovní příležitosti 95 tisícům lidí. Investice do železnic v tomto období zvýšily HDP o 745 milionů dolarů a pomohly zaměstnat 29 tisíc lidí.

Aktuální situace v sektoru železniční dopravy tak vytváří podmínky i pro zapojení českých firem, nezbytné je ale zajištění kurzovního rizika. Zvláště zajímavé mohou být projekty spojené s elektrifikací železničních koridorů, obnovou vozového parku, výstavbou kolejové infrastruktury či signalizačních a bezpečnostních systémů. Pro české exportéry se otevírají příležitosti i v rámci projektů na rozšíření příměstské železniční dopravy, metra a tramvajových linek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně pořádá oficiální účasti ČR na významných mezinárodních veletrzích v souladu s požadavky oborových sdružení a asociací. V březnu 2021 se tak české firmy budou moci společně prezentovat na tradičním mezinárodním veletrhu kolejové dopravy Euroasia Rail, jenž by se měl uskutečnit poprvé za svou historii ve městě Konya. To ale není pro české firmy neznámou destinací, tamními ulicemi jezdí více než 
70 tramvají české výroby, přičemž tucet z nich je na bateriový pohon umožňující projet více než tři kilometry mimo trakční vedení.

Rozvoji vzájemných obchodních vztahů s Tureckem napomáhá i v současné době pořád platná Dlouhodobá dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci, která byla uzavřena mezi bývalým Československem a Tureckou republikou již v roce 1976. Tato dohoda ustanovila právní základ pro vznik Česko-turecké smíšené hospodářské komise.

Jedná se o mezivládní pracovní orgán, kde se strany informují o aktuálních podmínkách vzájemného obchodu, možnostech jeho dalšího zlepšení a o významných připravovaných podnikatelských projektech. Zasedání Smíšené komise s Tureckem je vedeno na úrovni ministrů, na české straně se jedná tradičně o ministra průmyslu a obchodu. Poslední, v pořadí již sedmé zasedání se uskutečnilo v Praze loni v říjnu za účasti tureckého ministra kultury a turismu. Příští zasedání by se mohlo uskutečnit v průběhu roku 2021 v Ankaře.

• Aktuální zpravodajství o vývoji v Turecku v době koronaviru 

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Maroš Guoth, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz