English version
V automobilovém průmyslu je zaměstnáno víc než půl milionu pracovníků a celková roční kapacita výroby přesahuje dva miliony vozů všech typů. Do elektromobilní budoucnosti se Turecko vydalo vlastním bateriovým osobním vozem TOGG.
Novodobá historie automobilového průmyslu v Turecku sahá do 60. let minulého století, kdy v roce 1968 vzniká společnosti Tofaş (Türk Otomobil Fabrikası Anonim Şirketi) jako společný podnik s italským výrobcem Fiat. Tři roky na to již naběhla výroba licenčního vozu Fiat 124, a to pod místním označením Murat 124. V roce 1975 pak došlo k prvním vývozům tohoto modelu do Egypta.
Domácí výrobci se zahraničním kapitálem
Postupem doby se Turecko stalo – díky své geografické poloze, vzdělané a levnější pracovní síle – výrobní základnou několika globálně působících automobilek spolu s návazným dodavatelským řetězcem. Mezi v zemi působícími výrobci automobilů v současné době hraje prim již výše zmíněný Tofaş, který je aktuálně spoluvlastněn společnostmi Koç Holding a Stellantis. Každá drží podíl ve výši 37,8 %, zbylé akcie jsou v rukou menšinových akcionářů.
Velké investice a cesta k elektromobilitě v Mexiku
V Turecku v současnosti vyráběné vozidlo společností Tofaş se jmenuje Fiat Egea, globálně známé jako Fiat Tipo. Vyrábí se ve více modelových řadách, a to jako hatchback, sedan, kombi a cross. Vedle toho se v tureckých závodech Tofaş produkují také užitkové vozy Fiat, například Ducato. Společnost má roční výrobní kapacitu až 450 tisíc vozidel a přímo zaměstnává kolem sedmi tisíc pracovníků. Věnuje se také výrobě automobilových součástí a dílů.
Další významnou automobilkou v Turecku je Oyak Renault. Společnost byla založena v roce 1969 jako společný podnik firem Oyak, která drží podíl 49 %, a Renault s 51 %. Výrobní závod se nachází, stejně jako závod Tofaş, ve městě Bursa. V současné době se v Turecku věnuje výrobě modelů Clio 5. generace a Megan sedan 4. generace. Zdejší závod se řadí mezi ty největší ve výrobním portfoliu značky Renault vůbec. Produkční kapacita se blíží 400 tisícům vozidel a zaměstnává přes šest tisíc pracovníků.
Výzkum a vývoj, kvalitní produkce
Tofaş a Oyak Renault aktuálně tvoří díky významné výrobní kapacitě a vysokému počtu pracovníků páteř tureckého automobilového průmyslu. Co je ovšem neméně důležité pro tureckou ekonomiku, je skutečnost, že tyto společnosti mají v Turecku také lokalizována svá výzkumná a vývojová centra, která se výrazně podílí na vysoké přidané hodnotě realizované produkce. Ta si díky tomu udržuje světově srovnatelnou kvalitu a konkurenceschopnost. A ačkoliv se v obecnější rovině dá říct, že turecká průmyslová výroba do určité míry stále ještě pokulhává v kvalitě a přidané hodnotě v porovnání s tou světovou, o místním automobilovém průmyslu to rozhodně neplatí, ba naopak.
Rumunská Dacia píše novou historii
O potenciálu Turecka jako jedné ze světových automobilových velmocí vypovídají i celková čísla. V roce 2022 bylo v Turecku vyrobeno 1 352 650 osobních motorových vozidel různých kategorií (včetně lehkých užitkových vozidel). Rekordním byl prozatím rok 2017 s počtem 1 695 730 vozidel. Turecko je v rámci Evropy čtvrtým největším výrobcem motorových vozidel, celosvětově pak zaujímá 14. pozici.
Miliardy dolarů zahraničních investic
Od konce 90. let minulého století přišly do tureckého automobilového sektoru přímé zahraniční investice v hodnotě 17 miliard dolarů a realizovány byly především ze strany globálně působících hráčů.
Výrobní závody má dnes v Turecku na třicet z padesáti nejvýznamnějších světových firem ze sektoru automotive. Zmínit lze zejména výrobce osobních automobilů Hyundai (v Turecku vyrábí model i10 a i20) a Toyota (model C‑HR a Corolla hybrid). Mezi další výrobce se silným postavením patří i Ford Otosan, výrobce dodávek a nákladních vozidel, a ISUZU a Mercedes‑Benz, oba výrobci nákladních vozidel a autobusů. Producenti motorových vozidel jsou soustředěni převážně v průmyslových oblastech a zónách měst Bursa, Izmit a Sakarya.
Alpská kvalita skrytá pod cizí značkou
Přítomna zde byla i automobilka Honda. Ta ovšem v roce 2021 v Turecku po čtrnácti letech přítomnosti a výroby modelu Civic sedan u města Gebze ukončila svou činnost. Významnou pozici na trhu má také společnost Temsa (investice PPF‑Škoda Group), která vyvíjí a vyrábí širokou škálu produktů dopravní techniky, a Otokar, výrobce autobusů a nákladních vozidel různých kategorií. Produkci zemědělské techniky, konkrétně traktorů, reprezentuje zejména turecká společnost Türk Traktör, ovládaná společností Koç Holding a CNH Industrial.
Další firmy přicházejí
Také jeden z největších světových výrobců automobilů, Volkswagen, spatřoval v tureckém automobilovém průmyslu velký potenciál pro rozšíření svých výrobních kapacit. V roce 2019 padlo rozhodnutí ohledně výstavby nového výrobního závodu u města Manisa. Investice byla plánována ve výši 1,3 miliardy eur a výrobní závod měl mít roční kapacitu až 300 tisíc motorových vozidel. Z této investice nakonec sešlo.
Jiné firmy ale od svých záměrů neustupují. Na společném investičním projektu se dohodlo trio významných v Turecku už působících společností: Ford, LG Energy Solution a Koç Holding. Cílem projektu je v roce 2026 otevřít u tureckého města Başkent poblíž Ankary továrnu na výrobu elektrobaterií, zejména pro dodávkové vozy. Továrna bude mít na začátku naběhnutí výroby kapacitu 25 GWh ročně s potenciálem navýšení až na 40 GWh. „Založení nového společného podniku s LG Energy Solution a Koç Holding položí pevné základy, které jsou zásadní pro vybudování budoucího prosperujícího trhu elektromobilů v Evropě pro značku Ford,“ uvedla podle kedglobal.com Lisa Drake, viceprezidentka Ford EV Industrialization, při podpisu memoranda.
Ford Otosan v loňském roce investoval dvě miliardy eur a zahájil v Turecku jako světově druhém výrobním závodě produkci plně elektrického modelu E‑Transit určeného pro trhy v celé Evropě. V budoucnu by Ford mohl v Turecku dosáhnout ve svém výrobním závodě u města Kocaeli výrobní kapacity až 650 tisíc motorových vozidel ročně.
Daří se výrobě i exportu
Co se celkové výroby pouze osobních automobilů týče, v roce 2022, po zotavení z předchozího krizového roku, jich bylo vyrobeno 810 889 (v roce 2021 se jednalo o 782 835 kusů; kvůli dopadům pandemie a výpadku v dodávkách čipů docházelo k přerušení výroby po různě dlouhé časové úseky).
Největším výrobcem byla v roce 2022 společnost Oyak Renault následovaná Toyotou a Hyundaiem. Automobilovému průmyslu se daří i v úvodu letošního roku. V porovnání se sledovanými měsíci loňského roku vzrostla výroba vozidel v prvních měsících o 23 % a export o 14 %. Vývoz automobilové produkce se celkově pohybuje na úrovni takřka 80 % a většina vozů směřuje do EU. Nicméně lokální výrobci vyvíjí velké snahy o diverzifikaci teritorií vývozu.
V loňském roce vyvezli v Turecku vyrábějící firmy automobilovou produkci za více než 10 miliard dolarů, což je v porovnání se dvěma předchozími roky takřka o 1,5 miliardy víc. Postupně se tak vývozní výkonnost navrací k době před vypuknutím pandemie, kdy v roce 2019 dosáhl vývoz hodnoty téměř 12,1 miliardy dolarů (v roce 2020 produkce klesla o 11 % a vývoz kvůli nižší poptávce po vozidlech v EU dokonce o 27 %).
Vedle samotných výrobců motorových vozidel je v Turecku také početné zastoupení globálně působících dodavatelů celého řetězce sektoru automotive se svými závody, jako je společnost Pirelli, Bosch, AISIN a další. V Turecku působí víc než 490 dodavatelů Tier 1, přičemž většina jejich produkce jde také na vývoz. Zajímavostí v této souvislosti je, že téměř 160 dodavatelů pro automobilový průmysl zde má také svá výzkumná a vývojová centra akreditovaná tureckými úřady.
TOGG je elektromobil. Turecký
„Značka TOGG se stává symbolem nové éry pro tureckou ekonomiku a její automobilový průmysl v globálním měřítku,“ poznamenal prezident Turecké republiky Recep Tayyip Erdoğan při oficiálním představení prvního, ryze tureckého vozidla, které je poháněno výlučně elektromotorem. Prezident se také stal prvním zákazníkem této značky, která se chlubí vlastním tureckým vývojem, podílem na designu a vlastní výrobou.
Kalifornie je tahounem elektromobility a kolébkou inovací
Společnost TOGG je ve spoluvlastnictví tureckého státu a několika komerčních subjektů. Byla založena v roce 2018 a reálné obrysy začal mít tento projekt v roce 2019. Následovala celá řada testů, výstavba továrny poblíž Bursy ve městě Gemlik, certifikace, oficiální představení modelu na výstavě CES v Las Vegas v lednu 2022 a konečně uvedení do prodeje letos v dubnu.
O vozy byl hned po jejich uvedení enormní zájem. Prvních 20 tisíc modelů TOGG T10X mohli lidé získat v loterii, které se zúčastnilo formou předobjednávek víc než 170 tisíc domácích zájemců. Vozidlo poskytuje výkon 160 kW, s pohonem předních kol a s baterií o nižším výkonu slibuje dojezd kolem 310 km, s vyšším pak kolem 520 km. O bateriovou výzbroj vozidla se stará turecká společnost SIRO, což je společný podnik TOGG s čínským výrobcem baterií, společností Farasis Energy. Cena základního modelu TOGG T10X startuje v přepočtu na částce 50 tisíc dolarů, model s navýšeným dojezdem je pak dražší o 14 tisíc.
Plány automobilky do blízké budoucnosti jsou smělé. Má dojít k rozšíření nabídky na celkem pět modelů. V roce 2024 by automobilka ráda nabídla svá vozidla na trzích v Evropě. Do roku 2030 pak plánuje vyrobit milion vozidel.
V samotném Turecku zatím není příliš rozvinutá infrastruktura pro elektromobily, rychlonabíjecích stanic jsou přibližně tři tisíce. Urychlit výstavbu má v roce 2022 přijaté nařízení upravující posilování této infrastruktury. Rozšiřování sítě rychlonabíjecích stanic plánuje masivněji podpořit i sama společnost TOGG, a to pod vlastní značkou nabíječek Trugo.
Auto jako luxus
V roce 2022 se na tureckém trhu prodalo takřka 7300 vozidel čistě na elektrický pohon různých značek, zatímco o rok dříve to bylo jen 2500 kusů. Uvedením vlastní značky TOGG na trh nárůst nejspíš zrychlí. Aby podpořila tyto domácí nákupy, zavedla turecká vláda dodatečné dovozní clo na čínské elektromobily ve výši 40 %.
Nijaká zvláštní podpora elektromobilů jinak v Turecku neexistuje, má pouze podobu úlevy na takzvané dani z luxusu, tedy na speciální spotřební dani. Ta se v Turecku uplatňuje i na motorová vozidla, elektrická nevyjímaje. Nyní tedy budou sazby u elektromobilů oproti konvenčním pohonům nižší.
Kvůli vysokému zdanění speciální spotřební daní a vysoké míře inflace, se kterou se turecká ekonomika v posledním roce a půl potýká (aktuálně dosahuje 55 %, v listopadu loňského roku byla takřka 90 %), není pro běžné Turky pořízení jakéhokoliv vozu vůbec levnou záležitostí. Sazby speciální spotřební daně zvyšují cenu nového vozu spolu s DPH 18 % takřka o 100 % ceny vozu, u luxusnějších aut ještě víc.
Nejprodávanější jsou „domácí“ vozy
I přes výrazné zdanění ale můžeme konstatovat, že se prodejům osobních vozů v současnosti na tureckém trhu poměrně daří. Po zotavení trhu v roce 2022 tady byl nejprodávanějším vozem z celkového počtu 592 660 prodaných kusů Fiat Egea sedan následovaný modelem Renault Clio a Toyotou Corolla sedan. Všechny tyto tři typy vozidel se vyrábí lokálně. Pokud se zaměříme na celkové umístění na prvních třech místech, na vítězné příčce se umístila opět značka Fiat, druhý skončil Renault, na třetím místě pak Volkswagen.
V Turecku s počtem obyvatel přesahujícím již 85 milionů bylo ke konci roku 2022 registrováno celkem na 26,4 milionu silničních motorových vozidel, přičemž jen za minulý rok to bylo téměř 1,3 milionu vozů všech typů. Oproti předchozímu roku se jednalo o nárůst o 10,1 %. Průměrné stáří v Turecku registrovaných vozidel je pak 14,8 let. U osobních vozidel je to 14 let.
Jak je zřejmé z uvedeného popisu, turecký automobilový sektor i trh skrývá velký potenciál i do budoucna. Podporu českým výrobcům a dodavatelům komponent pro turecký automobilový průmysl poskytuje agentura CzechTrade, která kromě nabídky individuálních asistenčních služeb také sleduje vhodné akce, kterých by se české společnosti mohly účastnit. V červnu 2023 organizovala zahraniční kancelář CzechTrade v Turecku společnou prezentaci českých subjektů na veletrhu Automechanika 2023 Istanbul. V roce 2024 se v Turecku opět koná strojírenský veletrh Maktek Eurasia, pořádaný jednou za dva roky v Istanbulu.
Publikováno v časopise Český autoprůmysl, článek zpracovaný CzechTrade. Autor: Michal Nedělka
