Dodavatelem stavby bude americká společnost Westinghouse. Nový reaktor nahradí stárnoucí první a druhý blok, které budou vyřazeny z provozu v letech 2030 a 2031.
Společnost Enerhoatom provozuje na Ukrajině čtyři jaderné elektrárny. Ve výše uvedené Rivnenské elektrárně se jedná o dva reaktory VVER-440 a dva reaktory VVER-1000, v Chmelnycké elektrárně na střední Ukrajině jsou v provozu dva reaktory VVER-1000, v Jihoukrajinské elektrárně dva reaktory VVER-1000 a v Záporožské elektrárně, kterou nyní okupuje ruská armáda, šest reaktorů VVER-1000.
Ukrajinský jaderný průmysl se postupně přeorientovává ze sovětských a ruských na západní technologie. Od roku 2015 země postupně přechází z ruského paliva na palivo americké společnosti Westinghouse ve svých reaktorech typu VVER-1000 a uvažuje o využití daného paliva i ve dvou reaktorech VVER-440 Rivnenské jaderné elektrárny.
Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství
Kromě toho Enerhoatom v červnu podepsal s americkou společností dohodu o stavbě až devíti nových jaderných bloků projektu AP1000. Kromě Rivnenské jaderné elektrárny by další dva americké reaktory měly být vybudovány v Chmelnycké elektrárně.
Na konci února Ukrajina synchronizovala svoji elektrickou přenosovou soustavu s Evropskou unií a zapojila se do evropské přenosové soustavy ENTSO-E. V polovině roku pak Ukrajina začala vyvážet elektřinu do zemí Evropské unie.
Chystaný rozvoj atomové energetiky na Ukrajině může představovat zajímavou příležitost i pro české společnosti etablované v jaderném průmyslu. České společnosti jsou na ukrajinském trhu již dobře zavedené. Připomeňme, že v roce 2019 česká společnost Škoda JS podepsala dohodu o dodávkách dvou kompletů pohonů řídících tyčí s příslušenstvím pro první a druhý blok elektrárny v Rivne v hodnotě 27 milionů eur.
Svou produkci a řešení však firma dodává všem ukrajinským jaderným elektrárnám, včetně uzavřené Černobylské jaderné elektrárny, kam v roce 2016 dodala kontejner pro transport paliva z reaktoru typu RBMK. Dalším příkladem je společnost ZAT, která ukrajinským jaderným elektrárnám dodávala systémy řízení tyčí jaderného reaktoru.