English version
Jeden ze zakladatelů inovativní olomoucké firmy Roman Linhart zasvětil celý život včelám. Učitel na Střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole v Chrudimi byl až do své smrti v roce 2021 průkopníkem moderního ekologického včelařství.
„Jeho kniha Včelařit jako včela je biblí pro nás včelaře, kteří chceme, aby byly včely zdravé a žily stejně jako ty ve volné přírodě. Tam totiž včelstva prakticky netrpí morem včelího plodu,“ říká zkušený včelař Milan Pokorný.
Termosolární úl, který Roman Linhart vymyslel v roce 2014, je pak převratným vynálezem, oceňovaným i za hranicemi Česka. Firma za něj získala například ocenění Impact Star v rámci Deloitte Technology Fast 50 nebo pomyslný bronz v evropské soutěži EIT Food Innovation Prizes.
Jen slova chvály slyšel od včelařů na adresu termosolárních úlů také Milan Pokorný. „Chceme si co nejdříve objednat několik úlů Langstroth. Každému by mělo jít o to, aby měl zdravé a silné včely, které zároveň produkují více medu. Medné výnosy se vám mohou zvýšit o desítky procent,“ dodává.
Zhoubná závislost na chemii
„S Romanem jsme byli kamarádi dávno předtím, než jsme spolu začali podnikat,“ začíná s vyprávěním spoluzakladatel firmy APIS Innovation Jan Rája.
„Termosolární úl máme patentově chráněný na klíčových trzích. Je to úl a léčebné zařízení v jednom, které dokáže léčit včely a hubit invazivního roztoče Varroa destructor, přenášejícího varroózu, za pomocí slunce a bez nutnosti používat chemická léčiva využívaná v současnosti,“ popisuje.
Nebezpečné roztoče původem z jihovýchodní Asie si může laik představit jako klíště, které saje včelám hemolymfu (krev). V termosolárním úlu ovšem nemá parazit šanci přežít.
Varroóza je nejrozšířenější a jedna z nejnebezpečnějších včelích chorob. Napadené a oslabené včely jsou navíc náchylné k dalším nemocem.
Ekologický přístup je pro APIS Innovation zásadní i co se týče dalších včelařských produktů, jež uvádí na trh. Chemie je dnes pro včelaře úhlavním nepřítelem.
„Včelaři vnímají chemii používanou v zemědělství velmi negativně, přitom ale byli dosud do značné míry závislí právě na pesticidech a kyselinách, které používali a používají přímo v úlech. Jejich negativní vliv na včely je značný a prokázaný řadou studií, navíc se rezidua léčiv dostávají do vosku a do medu a některá jsou přitom karcinogenní. I z těchto důvodů jsme od počátku chtěli nabízet včelařům čistě ekologická a udržitelná řešení,“ dodává Jan Rája.
Bezchybný market ready produkt
Společnost APIS Innovation sídlící v Olomouci založili Jan Rája a Roman Linhart před osmi lety. Na startu se věnovali především prototypování zmíněného termosolárního úlu, který zůstává jejich vlajkovou lodí.
„Potřebovali jsme mít bezchybný market ready produkt. Včelařství je pomalejší obor. Pokud něco vyvíjíte, měli byste výrobek otestovat v praxi na větším množství včelstev a v případě úlu pak po celý rok. A když u prototypu uděláte výraznější změnu po letním léčení, už nestihnete otestovat léčbu v daném roce a musíte si rok počkat,“ popisuje složité začátky Jan Rája.
Hmyz běžnou součástí jídelníčku: Startup nabízí Čechům exotiku
K tomu, aby začínající firma uspěla, většinou nestačí geniální nápad, nadšení a garáž. Potřebujete pořádný balík peněz na rozjezd a případně i pomoc movitého investora.
„Pokud bych měl zmínit pro nás důležité milníky, určitě by mezi ně patřilo úspěšné první investiční kolo. A jak doufáme, co nevidět přibude další milník v podobě investičního kola číslo 2. Zásadní jsou pro nás včelařské inovativní produkty, které uvádíme a brzy budeme uvádět na trh,“ doplňuje zakladatel.
Kromě termosolárních úlů, o něž je stále větší zájem, nabízí olomoucká firma včelařům přírodní doplňky podporující rozvoj včelstev a jejich obranyschopnost, případně obranu proti onemocnění s názvem nosemóza.
Na trh přicházejí také se speciální směsí nahrazující pyl v obdobích jeho nedostatku a také brzy na jaře. To ovšem není úplná novinka.
Český alkohol má léčit včely v Německu i za oceánem
„Na trhu už podobně zaměřené směsi samozřejmě jsou, ale naše směs je ojedinělá tím, že je z aminokyselinového hlediska nejblíže pylu, je tedy pro včely nejpřirozenější. Z dlouhodobých výzkumů víme, že se po ní včely nejlépe rozvíjejí a také ji nejlépe odebírají. Mají ji zkrátka nejraději,“ usmívá se Jan Rája.
Reputaci APIS Innovation má podpořit také unikátní antivirový přípravek pro včely, za kterým stojí několik let výzkumu Biologického centra Akademie věd. Jde o rostlinný výtažek, blokující rozvoj virových infekcí. „Ty jsou přitom čím dál častějším důvodem úhynů včelstev, protože jejich hlavním přenašečem ve včelstvech je zmíněný roztoč Varroa,“ dodává podnikatel.
Jak funguje termosolární úl?
Úl, který funguje na principu využití sluneční energie, jíž transformuje na tepelné sálání, zvyšuje teplotu uvnitř úlu na včelím plodu na úroveň, která je smrtelná pro roztoče Varroa destructor (kleštík včelí), ale bezpečná pro včelí plod a dílo. „Na rozdíl od běžných úlů poskytují včelstvu tyto úly lepší tepelný komfort, urychlují jeho jarní rozvoj a tím zvyšují produkci medu,“ popisuje Jan Rája.
Vynálezce Roman Linhart tento systém podle vlastních slov „ukradl matičce přírodě“. Nápad dostal, když našel včelstvo žijící více než deset let pod plechovou střechou bez jakékoli léčby. Volně žijící neléčená včelstva přitom přežívají (od invaze asijského roztoče na naše území) maximálně jednu nebo dvě sezóny. „Toto včelstvo přežívalo jen díky tomu, že žilo v izolaci pod plechem osluněnou střechou, a právě sálavé teplo z ní udržovalo včelstvo zdravé,“ dodává Jan Rája.
Řada studií potvrdila, že je roztoč senzitivní už na mírně zvýšené teploty. Stačí po více než dvě hodiny zahřát včelí plod na teplotu o 5 až 8 stupňů vyšší, než na jakou včely stabilně plod zahřívají, a parazita, který se nachází pod voskovými víčky včelího plodu, zabijete.
„Léčba se musí udělat dvakrát, abychom v závislosti na biologii roztoče zasáhli i menší skupinu, která se na dospělých včelách vyhnula první léčbě,“ dodává zástupce APIS Innovation.
Co trápí včelaře?
Kromě asijského roztoče, který se stal pro včely jednoznačně největší hrozbou, trápí dnes včelaře především stav české krajiny… „Zvláště té monokulturní a intenzivně zemědělsky využívané, která pro opylující hmyz nenabízí potřebnou různorodost pylu a nektaru ani jeho dostatek. O tom, že je hmyz v posledních dekádách na ústupu, se hojně diskutuje, ale stále se málo koná. Nějaké drobné změny k lepšímu zde jsou, jsou ale stále nedostatečné,“ krčí rameny Jan Rája.
Inovátoři z APIS Innovation se snaží v rámci oboru ovlivnit to, co je v jejich silách. Ukazují včelařům, že jsou zde ekologické a udržitelné varianty včelaření a nabízejí jim k němu nástroje a potřebné know-how.
„Zároveň se snažíme upozorňovat na to, co by mělo být změněno, ale co už v našich možnostech není,“ dodává.
Včely do firem, med ve firemních barvách
Jak říkal vášnivý ochránce životního prostředí, americký herec Dennis Weaver „není nutné obětovat silnou ekonomiku pro zdravé životní prostředí.“
Firmám, které mají zájem pečovat o okolní prostředí a přírodu, podpořit rozvoj včelařství a zároveň využít benefitů z toho plynoucích, je určený projekt „Včely do firem“.
„Projekt jsme dlouho promýšleli. Dávalo nám smysl, abychom propojili firemní svět s přírodou a ukázali, že ekologické hodnoty a podpora přírody a biodiverzity na jedné straně a podnikání na straně druhé mohou jít ruku v ruce,“ sděluje Jan Rája.
Do společností dodávají včelstva v termosolárních úlech, o které se následně starají jejich zkušení včelaři. Získaný med na základě udržitelného a ekologického včelaření (a tedy bez reziduí chemických léčiv) pak dodávají podnikům v dárkových baleních ve „firemních barvách“.
„Mohou jej využít například pro své obchodní partnery nebo zaměstnance. Projekt také přispívá k pěti cílům udržitelnosti. Velmi příjemnou součástí projektu je setkávání s pracovníky společností a to i s těmi, kteří mají rozhodovací pravomoci a diskutovat s nimi, jak může jejich společnost dále podporovat okolní přírodu. Zamyšlení nad tím, co potřebují včely a co potřebuje příroda a krajina a jak může jejich společnost v tomto směru dlouhodobě pomoci, je pro nás jedním z pomyslných vrcholů tohoto projektu,“ glosuje zakladatel firmy.
V současnosti zajišťují včelstva například pro firmy Sonnentor a Ferenčík. Nově se termosolární úly objevily ve společnosti Elis nebo ve stacionáři pro děti s hendikepem Centrum Bazalka a firma plánuje i další expanzi.
Budoucnost včelaření není úplně růžová, je zde mnoho překážek, a navíc se blíží nové výzvy a problémy, ale jako vyloženě ohrožené ho nevidím. A to i díky inovacím a novým technologiím.
Pro určité typy profesionálního včelaření nastávají podle Jana Ráji těžké časy. Nicméně i profesionální včelaři mohou do budoucna prosperovat, pokud postaví svůj byznys na odlišných základech.
„Například Včelařství Domovina, kde včelaří i v termosolárních úlech, zažívá velký rozmach. Některé trendy jsou u nás pozitivní, klesá průměrný věk včelařů v Česku, narůstá i podíl žen včelařek. V tom kopírujeme Západ. Hobby včelaření, včetně toho městského, je tam stále trendy,“ dodává ještě Rája.
APIS Innovation: Kudy vede cesta k úspěchu?
A jaké vlastnosti by měl mít člověk, který chce udržet a úspěšně rozvíjet svůj byznys? Odpověď Jana Ráji kopíruje zkušenosti zakladatele progresivní a inovativní firmy, jejíž úspěchy ale stojí na strategickém plánování.
„Z Critical Success Factors bych vyzdvihl schopnost strategického plánování nebo schopnost inovace. Ty by měla u podnikajících doplnit výdrž, pevné nervy i dobrý management lidských zdrojů. Ideální je obklopovat se lidmi, kteří jsou v řadě oblastí lepší než samotný zakladatel nebo podnikající a dokáží dát projektu nový impulz,“ shrnuje Jan Rája.
Zdravý podnik by měl být pak schopen bez potíží ustát i krize, které v posledních letech přicházejí stále častěji. Ty poslední dvě se olomoucké firmy dotkly jen minimálně.
Jinak mohou podle Jana Ráji mluvit velcí profesionální včelaři závislí na prodejích medu, kteří ve svém podnikání pociťují i menší výkyvy v poptávce.
„Plány do budoucna máme rozsáhlé, chceme jimi rozvíjet naše vize. V současnosti plánujeme uvedení nových výrobků na trh, dokončení automatizace termoterapie, a především expanzi do zahraničí,“ dodává zakladatel APIS Innovation.
Dobývání zahraničních trhů
Expanze za hranice začala firma crowdfundingovou kampaní, která jí přinesla alternativní zdroj financování a současně i první zahraniční zákazníky, většinou ze Spojených států.
V současnosti mají úly od Kanady, Británie a Norska na severu až po jižní části Kalifornie, Floridy, jižního Španělska a Itálie. Aktuálně se svou produkcí dobývají německy mluvící trhy.
Jakub Procházka
