English version
V roce 2020 investovaly společnosti po celém světě do umělé inteligence zhruba 50 miliard dolarů. Podle odborníků se tato částka v roce 2024 zdvojnásobí.
Experti z Moore Czech Republic dodávají, že tuzemské výrobní a distribuční firmy se budou i nadále potýkat s výpadky v dodavatelských řetězcích, které umocnila válka na Ukrajině.
Přibližně dvacet procent výdajů v oblasti umělé inteligence dosud připadá na automatizaci procesů. „Pracovníci, kteří se věnují mechanicky se opakujícím úkonům s nízkou přidanou hodnotou, jsou stále v hojnější míře nahrazováni stroji s podporou umělé inteligence. Sektor výroby a distribuce je jedním z nejlepších příkladů úspěšného zavádění AI, které jsme za posledních několik let mohli pozorovat. Nicméně, stále je zde obrovský potenciál pro ještě hlubší využití disruptivních technologií ve výrobních procesech,“ komentuje Mark Fagan z poradenské skupiny Moore Global.
Drtivá většina startupů chce nabízet ve svých produktech umělou inteligenci
Disruptivní inovace dnes udávají trend ve světové ekonomice. Jedná se o radikální technologické změny, které vytlačují stávající řešení. Patří mezi ně například cloudové technologie, digitalizace, robotizace, internet věcí, umělá inteligence nebo také využití rozšířené a virtuální reality.
Česko je pro digitalizaci, chybějí ovšem kvalifikovaní lidé
Zhruba dvě pětiny českých podniků loni vynaložily pět až dvacet procent ročního investičního rozpočtu na digitální investice. V roce 2019 to bylo jen 27 % podniků, vyplývá to z dat Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Domácí firmy si uvědomují, že investice do digitálních technologií je pro ně podmínkou zachování konkurenceschopnosti. Pandemie také ukázala, že firmy, které do digitalizace investují, jsou odolnější v časech krize,“ komentuje Miroslav Rut, partner společnosti Moore Technology CZ.
MPO zapojuje firmy i veřejnost do diskuze o Národní strategii umělé inteligence
České firmy se shodují, že jim v efektivním zavádění digitálních technologií brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Jedná se o dlouhodobý problém, který se nezlepšuje. Právě naopak, množství podniků, které se s nedostatkem schopných lidí potýkají, poměrně rychle roste. Řešení přinese jednak školení zaměstnanců v oblasti digitálních dovedností a jednak systematická příprava již na školách,“ říká Miroslav Rut.
Rozšířená a virtuální realita
V oblasti digitalizace průmyslu a výroby nabírá na důležitosti implementace rozšířené a virtuální reality. Promítání digitálních objektů do reálného prostředí kolem nás umožní zrychlení procesů a sdílení know-how, zkrátí dobu potřebnou na realizaci zákaznických řešení, umožní řešit mnohé postupy na dálku za pomoci mobilů, tabletů nebo případně chytrých brýlí. V průmyslu se jedná především o 3D prodejní vizualizace výrobků, jejich návodů a školení nebo doplnění dodatečných informací při servisu.
„Kombinace virtuálních informací a reálného prostředí spolu s umělou inteligencí tak může nabídnout výrazné zrychlení a zjednodušení aplikace nových postupů i zařízení v průmyslu. Naše společnost v rámci digitální platformy zrychluje a zlevňuje digitalizaci, například převedla do rozšířené reality letecké motory nebo kritické zařízení vesmírné stanice. To posléze významně posouvá možnosti tréninku kosmonautů nebo techniků,“ uvádí Karel Kučera, jednatel společnosti Misterine, která se vývoji rozšířené reality věnuje.
Firmy v oblasti výroby a distribuce se již od pandemie potýkají s výpadky v dodavatelských řetězcích, které se projevují především nedostatkem surovin a komponent. „Problémy s dodavatelskými řetězci postihují i české firmy. Pro ně byly a stále jsou zásadní výzvou dopady války na Ukrajině. Ruský a ukrajinský trh byl pro některé české firmy klíčový právě z hlediska dodavatelských řetězců. Vzhledem k současné geopolitické situaci je nepravděpodobně, že by se tento problém v dohledné době vyřešil,“ vysvětluje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Redakčně upravená tisková zpráva Moore CR
